Evropská unie (zkratka EU) je svazek 27 evropských států. Ekonomická a politická unie specifického druhu, která má sice některé rysy jednotného státu, ale v jiných věcech zas spíš mezinárodní organizace. Vznikla v roce 1993 na základě několika starších společenství, která integrovala evropské země od 50. let – Evropského společenství uhlí a oceli (ESUO), Evropského hospodářského společenství (EHS) a Evropského společenství pro atomovou energii (Euratom). Evropská unie má své vlastní instituce, které zahrnují Evropskou komisi, Evropský parlament, Radu EU a Evropský soudní dvůr. Tyto instituce spolupracují na vytváření a provádění legislativy, která ovlivňuje širokou škálu oblast, od obchodu po životní prostředí.
Zásadním prvkem Evropské unie je jednotný trh, který umožňuje volný pohyb zboží, služeb, kapitálu a osob mezi členskými státy. V roce 1999 byla zavedena společná měna, euro, kterou nyní používá 19 z 27 členských států. Členské země mají jednotný trh a obchodní politiku, budují zahraniční vztahy a další. Také mají stanovené společné cíle a normy. Větší část členských států navíc tvoří měnovou unii a používá společnou měnu, která se jmenuje euro. V této takzvané eurozóně je dnes nadpoloviční většina států EU.
Další články na téma EU najdete na Finmag.cz.
Seřadit podle: 
čtenosti |
chronologicky |
hodnocení
Publicistika | Luboš Palata | 23. 5. 2013 | 4 komentáře
Kdyby všichni byli jako Lotyši, tak by se krize v Unii vyřešila rychle, psalo se v mnoha komentářích v minulých letech. Když ale člověk Pobaltí skutečně navštíví, dívá se na to trochu jinak.
Články | redakce Peníze.CZ | 12. 5. 2005
Proč se při zahraničních cestách nespoléhat jen na přístup k lékařsky nezbytné zdravotní péči, kterou nám garantují mezinárodní smlouvy? Kolik v jednotlivých evropských státech zaplatíte za spoluúčast? Kde vám bude Evropský průkaz k ničemu a kde naopak dobře poslouží?
Daně | Ilona Švihlíková | 1. 2. 2007
Ve Švédsku existují vysoké daně i výdaje na sociální zabezpečení. Země nicméně dosahuje nízkých úrovní nezaměstnanosti a objevuje se na prvních místech různých žebříčků konkurenceschopnosti či indexů rozvoje. Jaká je tedy vazba mezi mezi výší zdanění a (ne)vyspělostí sociálního zákonodárství na straně jedné a úspěšností země v mezinárodní konkurenci na straně druhé? Je ČR hodnotově rozdělena jako nikdy dříve?
Očima expertů | Ondřej Tůma | 23. 10. 2020 | 5 komentářů
Sestřelí výsledky prezidentských voleb v USA finanční trhy? Který z kandidátů je pro světovou ekonomiku přijatelnější? A kdo má větší šanci uspět?
Když se řekne | Petr Čermák | 9. 6. 2009 | 16 komentářů
Chudý Čech je zhruba patnáctkrát bohatší než chudý Afričan, ale dvakrát chudší než chudý Ital. Vyplývá to z metodik měření chudoby. Podle různých způsobů výpočtu totiž chudoba pokaždé znamená něco jiného.
Bydlení | Milan K. Osvaag | 3. 4. 2007 | 1 komentář
Až 80 % výtahů v České republice nesplňuje normy Evropské unie. Závady jsou u většiny zařízení natolik závažné, že mohou zavinit zranění lidí. Takové byly před 3 lety první informace Institutu technické inspekce o stavu českých výtahů. Majitelé domů, kde výtahy fungují, by měli podle závazků ČR vůči EU nedostatky odstranit do roku 2010. Chybí jim na to ale peníze. Co mohou dělat, když na jeden výtah potřebují až 1,5 miliónu Kč?
Články | Kristýna Havligerová | 23. 3. 2004
Půjčovat si na nákup zboží je dnes zcela standardním jevem. Stále více spotřebitelů si sjednává spotřební úvěry, kupuje zboží na splátky, koupi bytů hradí hypotékou a auta kupuje na leasing. Svět dluhů ale umí být i nebezpečný.
Analýza | Kateřina Hovorková | 27. 6. 2023
Víc než polovina lidí bydlících v nájmu chce do vlastního, ukázal průzkum. Pořízení vlastního bytu je ale stojí víc než většinu obyvatel EU. Na průměrný byt vynaloží skoro 15 ročních výdělků.
Kariéra | Táňa Chadrabová | 12. 7. 2007 | 2 komentáře
K zájemcům o studium a práci v zahraničí je nejpřívětivější zemí Austrálie. Získat pracovní povolení není složité a nabídka zaměstnání je velká. Vydělávat se dá kolem deseti australských dolarů za hodinu.
Co se děje | Jiří Hovorka | 6. 8. 2019 | 2 komentáře
Máte předplacenou kartu a chcete si telefonní číslo přenést ke konkurenci. Dnes to funguje tak, že zbytek kreditu si může nechat dosavadní operátor. Nejpozději do konce příštího roku se to ale změní.
Články | Robert Šíbl | 14. 11. 2006
Zdá se, že pokles úrokových sazeb ve Spojených státech není tak blízko, jak by se před pár týdny mohlo zdát. Pokles cen energií se promítá v oživení tamní ekonomiky, jejíž růst tak může udržet současnou úroveň inflace přibližně na stávajících úrovních i v průběhu příštího roku. Jaká další překvapení zaznamenaly dluhopisové trhy?
Články | Jiří Mikolášek | 22. 4. 2004 | 1 komentář
Nákup zahraničních nemovitostí není v českém povědomí zrovna usazen, bere se spíše jako výraz podivínství horních deseti tisíc. Nicméně i tato praxe v ČR ožívá a například koupit apartmán ve Španělsku není nepřekonatelný problém.
Jak na to | Michaela Kadlecová | 24. 6. 2011 | 19 komentářů
Znáte svůj telefon důvěrně a víte, co kdy dělá? Někdy se po dovolené ukáže, jakého poťouchlíka jste hřáli v kapse, hýčkaly v kabelce! Hlídali jste se, telefonovali skromně, omezili SMS. A přece vás po návratu čeká horentní účet od operátora. Váš mobil mlsal na dovolené data. A vy to zaplatíte!
Měny | Simona Ely Plischke | 21. 3. 2007 | 1 komentář
Slovenská koruna v pondělí prudce posílila a vůči euru se obchodovala na historických maximech. Pozornost investorů na sebe strhla poté, co EU v pátek schválila změnu centrální parity slovenské koruny v rámci systému ERM II. O co vůbec jde a jaké důsledky může mít současná situace pro české podniky a obyvatele či maďarskou ekonomiku? Proč vůbec slovenská koruna v poslední době tak posiluje? Jak její vývoj ovlivní českou korunu a maďarský forint?
Jak na to | Eva Sovová | 9. 5. 2008
Zájem podnikatelů o získání dotace ze strukturálních fondů Evropské unie letos opět nabírá na obrátkách. Jednotlivá ministerstva a kraje začínají vyhlašovat výzvy, v nichž mohou o dotace požádat i malé firmy.
Co se děje | František Mašek | 15. 11. 2010 | 5 komentářů
Varovné prognózy vznikají proto, aby se nesplnily. Jaký osud budou mít scénáře vývoje světa, Evropy a ČR do roku 2030, prezentované Střediskem bezpečnostní politiky při Univerzitě Karlově? Přečtěte si, co lze teoreticky čekat v politice i dalších oblastech!
Co se děje | Petra Dlouhá | 22. 8. 2011 | 26 komentářů
„Kuřák, nebo nekuřák?“ zeptají se, když přijdete do restaurace, na lékařskou prohlídku i na první rande. Málokterá polarita budí tolik emocí. Jsou kuřáci požitkáři, nebo sebevrazi? Jsou přítěží státního rozpočtu, nebo jeho sponzory? A bude se vůči nim přitvrzovat?
Co se děje | František Mašek | 13. 5. 2010 | 7 komentářů
Pendleři či Češi pracující v zahraničí to mají od května snazší. Nové předpisy Evropské unie, jim usnadňují život, když žádají o nemocenskou, podporu v nezaměstnanosti, o důchod i další dávky.
Co se děje | Luboš Palata | 11. 4. 2013 | 14 komentářů
Společenský a ekonomický dopad je obrovský: Jedním z největších a nejméně řešených problémů nových zemí Evropské unie je ekonomická emigrace. „Noví Evropané“ odcházejí za lepším životem do bohatší západní Evropy – a na jejich místo nikdo nepřichází a nikdo se nerodí. Jde v mnoha případech o úbytek obyvatelstva srovnatelný s tím, který přinesla druhá světová válka. Nebo větší.
Analýza | Jan Traxler | 5. 9. 2011 | 18 komentářů
Během několika let se můžeme potýkat s hyperinflací a devalvací měn, ještě dříve můžeme být svědky bankovní krize. Přitom aktuálně upadá svět do hospodářské recese a ke slovu se hlásí deflace. Jak v této nejisté a chmurné době chránit a zhodnocovat majetek?
Články | Kateřina Boušová | 27. 7. 2006 | 3 komentáře
Už vás někdy před nákupním centrem zastavili s otázkou, zda rádi jezdíte na dovolenou a že pokud odpovíte na pár otázek, můžete vyhrát "dovolenou snů"? Toto je jen jeden ze způsobů, jak vás nalákat na prezentaci tzv. timesharingu alias dlouhodobého pronájmu nemovitosti většinou v některém zahraničním letovisku. Bohužel se často jedná o podvod, finanční ztráty mohou být obrovské a téměř každý, kdo podlehl, říká "už nikdy víc".
Články | redakce Peníze.CZ | 14. 1. 2003 | 1 komentář
Australského vačnatce zavedl do investičního slovníku Patrick Mange, ředitel pro oblast výzkumu a strategie BNP Paribas. Přečtěte si jeho prognózu vývoje kapitálových a finančních trhů v roce 2003.
Co se děje | Jiří Hovorka | 15. 5. 2019 | 6 komentářů
Volání a SMS na zahraniční čísla ode dneška výrazně zlevňují. Projděte si, kolik zaplatíte.
Komentář | Tomáš Prouza | 26. 11. 2013
V minulých týdnech se na stůl nebo alespoň na stránky médií vrátila debata o přijetí eura. Z části jde samozřejmě o reakci na pochybnou kurzovou intervenci ČNB, musíme ale počítat s tím, že se těma bude vracet častěji – a měli bychom se na ně pořádně připravit.
Jak na to | Michal Chleboun | 5. 3. 2012 | 17 komentářů
V minulé kapitole jsme se snažili nahlédnout do ekonomické terminologie a naučit vás dívat se na podnikání jako na změť příjmů na jedné a výdajů na straně druhé. Ještě než se dostanete do krásného plusu, musíte ale něco investovat. Co dělat, když do začátků potřebujete nějaké finance?
Články | Pavel Kohout | 4. 2. 2005
V České republice bude v první polovině 40. let připadat jeden pracující na jednu osobu starší 65 let. Státy kontinentální Evropy na tom kvůli štědrým průběžným systémům nejsou o moc lépe. Přesto najdeme evropský stát, jehož penzijní systém je téměř dokonalý, vypravme se společně na Island.
Co se děje | Luboš Palata | 3. 1. 2014 | 7 komentářů
Lotyšský lat byl až do svého konce nejtvrdší měnou Evropy současnosti. K prvnímu lednu se ho Lotyši vzdali.
Články | Petr Vykoukal | 22. 4. 2002
Ačkoliv jsou karty EC/MC ve střední a východní Evropě nejrozšířenější, nepatří mezi úspěšné z pohledu lukrativnosti držitelů. V Polsku či Rusku totiž ročně jedna VISA karta zaplatí téměř dvakrát tolik co jedna EC/MC. Vysvětlení je prosté – VISA kartami se platí častěji a vyšší částky.
Když se řekne | Jan Traxler | 29. 9. 2014 | 7 komentářů
Dluhopisová bublina se dál nafukuje a nikdo neví, kdy přijde „velký prásk“. Držet státní dluhopisy následujících deset let je absolutní nesmysl. A spekulovat na pokles? To je jako čurat proti větru.
Dotazník | Ondřej Tůma | 7. 5. 2014 | 19 komentářů
Představujeme kandidáty do europarlamentu. Tedy ne všechny. Tucet lídrů kandidátek, které podle nás mají šanci nebo nám přijdou zajímavé. Dnes náš dotazník vyplňuje předseda Strany svobodných občanů Petr Mach.
Stránka 2/26
