Když se mluví o daňové progresi nebo degresi, je obyčejně řeč o dani z příjmů. Progresivní daň je taková, při které platí úměra čím víc vydělám, tím víc platím.
Česká daň z příjmů fyzických osob má sazbu 15 procent pro všechny, neměla by to tedy být dani progresivní daň, ani degresivní daň, ale rovná daň. Má ale některé prvky progrese – lidé s nižšími příjmy díky daňovým úlevám platí daně nižší nebo neplatí žádné. Navíc máme zavedenou druhou sazbu daně ve výši 23 procent pro lidi s nejvyššími příjmy, touto sazbou se daní příjmy nad 48násobek průměrné mzdy v národním hospodářství.
Na druhou stranu má české zdanění příjmů i prvky degrese. To když se do ní připočítají další daně, kterým se u nás říká zdravotní pojištění a sociální pojištění, které se taky kalkulují z příjmů. Odvody na sociální pojištění totiž mají stanovený strop, od určité výše příjmů už dál nerostou. A proto fakticky ti lidé, kteří vydělávají nejvíc z příjmů odvedou méně, než kdyby taková stopka nebyla.
Seřadit podle*: čtenosti |
chronologicky |
hodnocení
Co si o tom myslíte | Ondřej Tůma | 18. 8. 2011 | 24 komentářů
V debatách kolem daňové reformy se nemohla neobjevit. Otázka, zda by napříště lidé s vyššími příjmy neměli platit mnohem vyšší daně, než platí nyní. O to zda má být daň spíš rovnější nebo spíš progresivní se svádějí souboje mezi odborníky, politiky i lidem obecným.
