Lidé chtějí žít ve městech
Rozhovor | Anna Urbanová | 13. 7. 2019 | 7 komentářů

S architektem roku 2018 o domech a městech roku 2049.
Seřadit podle: čtenosti |
chronologicky |
hodnocení
Rozhovor | Anna Urbanová | 13. 7. 2019 | 7 komentářů
S architektem roku 2018 o domech a městech roku 2049.
Rozhovor | Ondřej Tůma | 1. 7. 2017 | 3 komentáře
„Když se dneska chcete uživit jako architekt, je to celkem bojovka. Nikdy nevíte, kdo vám do projektu zapíchne vidle,“ říká architekt Petr Vágner, který vede s Evou Jiřičnou studio AI - DESIGN.
Rozhovor | Ondřej Tůma | 17. 12. 2016 | 14 komentářů
„Když rozházíte padesát stolů do obrovské místnosti, tak to není žádné převratné řešení. Vypovídá to spíš o tom, že nemáte peníze ani kreativitu,“ říká v pokračování rozhovoru Martin Stára. Moderní otevřené kanceláře ale podle něj představují pro Čechy zbytečně velkého strašáka.
Rozhovor | Ondřej Tůma | 10. 12. 2016 | 5 komentářů
„Analyzujeme firmu podobně jako charakter člověka a na základě toho, jaké má vzorce chování, upravujeme její kanceláře. Pracovní prostředí má být lidské prostředí,“ říká architekt Martin Stára.
Komentář | Michal Kašpárek | 5. 8. 2016 | 11 komentářů
Po středověku u nás zůstaly katedrály, po novověku radnice a měšťanské domy, po Rakousku-Uhersku paláce škol a úřadů, po sotva dvacetileté první republice celé katalogy úchvatných staveb a i po pitomém minulém režimu máme dost pěkných staveb s pěknými sochami před vchody – co tu zůstane po nás?
Rozhovor | Ondřej Tůma | 17. 1. 2015 | 12 komentářů
Mívali jsme čtyři vysoké umělecké školy. Dávno tomu. Dnes chrlí absolventy těchto oborů řada regionálních univerzit. Uživí se? A je vůbec o jejich práci zájem, nebo spíš vítězí obecný nevkus? V dvojrozhovoru nám odpovídají dva profesoři Vysoké školy uměleckoprůmyslové.
Rozhovor | Ondřej Tůma | 20. 9. 2014 | 1 komentář
„Chtěla bych dělat boty, ve kterých člověk může chodit každý den po městě, a přitom ho nebudou bolet nohy. Musí být pěkné i pohodlné. To se tak často nevidí,“ říká Eliška Kuchtová, jedna z nejnadějnějších designérek své generace. Dnes pracuje pro španělskou obuvnickou firmu Camper, ale první boty si vyrobila na hodinách výtvarky – z těch, co se prodávaly, se jí prostě žádné nelíbily.
Sloupek | Michal Kašpárek | 11. 4. 2014 | 8 komentářů
Kellnerova škola je Dejvicím i společnosti prospěšnější než papalášský hotel. Proč to tolik lidí odmítá vidět?