Populace nejbohatšíchlidí se v roce 2008 výrazně snížila nejen ve světě, ale i v České republice. Počet takzvaných dolarových milionářů (lidí s čistým jměním nad jeden milion amerických dolarů, tj. dle momentálního kurzu dolaru zhruba 19 milionů korun) v Česku klesl o téměř 24 procent. Tedy z předloňských 16 700 na současných zhruba 12 800. Hovoří o tom výzkumná zpráva Global Wealth Management společností Capgemini a Merrill Lynch, podle níž české milionáře krize v tomto ohledu zasáhla více.
V Česku podle studie ubylo v roce 2008 čtyři tisíce nejbohatšíchlidí. A to navzdory tomu, že koruna v uplynulých letech výrazně posilovala. Vloni přitom na hranici dolarového milionáře mohlo teoreticky dosáhnout podstatně více osob díky příznivému kurzu koruny vůči dolaru (v roce 2008 bylo v průměru 16,5 koruny za dolar, v roce 2007 to bylo 20,3 koruny). Na jeden milion dolarů tak vloni stačilo jen zhruba šestnáct a půl milionu korun, zatímco v roce 2007 bylo třeba více než dvacet milionů. Navzdory tomuto kurzovému vývoji ale lidí s takovýmto majetkem bylo podle studie v Česku méně. Na snižování hodnoty majetku nejbohatší vrstvy Čechů se prý podílel především pokles jejich investic, tedy zejména z nemovitostních trhů, propadhodnoty akcií na pražské burze a zpomalení ekonomického.růstu. "Bohatí lidé mají navíc část svých investici v jiných měnách, v dolarech, v eurech či švýcarských francích, dopady kurzu koruny proto nejsou takové," poznamenává ředitel pro finanční sektor Capgemini Jiří Briford.
Celosvětové snížení počtu nejbohatších na 8,6 milionů lidí, o necelých 15 procent, je podle této zprávy sice méně razantní než v Česku, ale představuje pokles až pod stav v roce 2005. Ještě méně je dokonce nyní těch, jejichž čisté jmění se pohybuje nad 30 milionů dolarů. Těchto ultra bohatých ubylo o 24,6 procent. Celková hodnota majetku všech dolarových milionářů se meziročně zmenšila o 19,5 procenta na 32,8 bilionu amerických dolarů. Pokles se přitom podle ředitele pro finanční sektor společnosti Capgemini Jiřího Briforda nezastavil před žádnou částí světa: „Žádný z regionů nezůstal neposkvrněn, což ukázalo silnou ekonomickou provázanost na Zemi. Nejvýznamnější snížení velmi bohatých osob se objevilo v Severní Americe, Evropě a Asijsko-Pacifickém regionu.“ Přes padesát procent dolarových milionářů se přitom rekrutuje právě ve Spojených státech amerických, dále pak v Japonsku a Německu. Mezi země s nejbohatšími lidmi se postupně protlačuje také Čína, která už v počtu velmi bohatých lidí vloni předběhla i Velkou Británii, když před tím v roce 2007 přeskočila Francii. Podle Briforda patrně není daleko doba, kdy se Čína objeví v trojici zemí s největším počtem nejmovitějších lidí na světě.
Dramatický propad všech světových trhů ve druhém pololetí loňského roku je podle Briforda jedním z hlavních důvodů posledních změn v populaci movitých lidí. „Největší pokles byl okolo 60 procent. Reálně řečeno, 60 procent hodnoty z peněz, které byly investovány, se ztratilo,“ konstatuje Briford. Za celou dobu, kdy se tato poradenská společnost věnuje pravidelné analýze světového bohatství (nyní jde už o 13. zprávu), takový pokles nikdo z expertů neviděl.
Bohatí lidé a jejich investiční chování se podle Briforda liší ovšem podle toho, jakým způsobem se dostali ke svému jmění. Vyplývá to z World Wealth Report, dotazování Merrill Lynch mezi jejími dvěma sty nejmovitějšími klienty, více než 1350 poradci a 60 zástupci vrcholového vedení společností spravujících majetek. Ti, kteří ke svému majetku přišli vlastní pílí a prací, jsou například více konzervativnější ve svých investicích než ti, kteří se k obrovskému jmění nedostali až tak vlastní zásluhou, ale třeba dědictvím či sňatkem. Klienti, kteří získali majetek díky příjmům či vlastnictví společnostiměli také podle dotazování mezi nejbohatšími lidmi vyšší sklon k odchodu od firem spravujících majetek, než ti, kteří své bohatství zdědili. V roce 2008 více než čtvrtina klientů zvažovala stažení aktiv či přímo odešla od firem spravujících jejich majetek. Větší tendenci odejít od správcovské společnosti měli i klienti nad 45 let. Podle Briforda se navíc projevuje, že čím mladší klient, tím více inklinuje k tomu, dát své peníze někomu dalšímu do správy.
Rovněž platí, že movití lidé obecně méně riskujía loňský rok je v tomto ohledu ještě více ovlivnil. Milionáři se proto ještě více orientovali na dluhopisy a investice s pevným výnosem a snížili držení akcií. „Movití lidé investovali v uplynulém roce daleko více do nemovitostí než dříve, nárůst dosáhl ve srovnání s rokem 2007 téměř 4 procenta, celkově pak podíl investic dolarových milionářů do realit stoupl o 18 procent,“ cituje analytická zpráva. Podle Briforda se meziročně až o čtvrtinu zvětšily i investicedo luxusních komodit s dlouhodobě trvanlivou hodnotou jako jsou šperky, drahokamy a umělecká díla. Stále více dolarových milionářů také kvůli nestabilitě trhů preferuje jistější investicev „domácím prostředí“. Méně jich proto nyní investuje do rozvíjejících se zemí a zkrátka tak přijde kvůli tomu i Česká republika.
Jak podle vás ovlivní změny mezi nejbohatšími lidmi planety situaci v jednotlivých zemích světa? Podělte se o názor s ostatními čtenáři.
Sdílejte článek, než ho smažem