Mohl by to být výprodej století. „Ne každý den se investorům namane, aby se ucházeli o aktiva, za která zaplatí ze svého jen čtrnáctinu ceny, ale shrábnou polovinu zisku,“ prohlásil Gary Jenkins z investiční firmy Evolution Securities o plánu americké vlády, jak zbavit bankyproblematických aktiv. Ty už odepsaly úvěry a cenné papíry, jejichž hodnotu srazila hypoteční a finanční krizena nulu, za 800 miliard dolarů. V bilancích jich však mají stále dost na to, aby jim to bránilo v normálním fungování a poskytování úvěrů.
Ministr financí Timothy Geithner proto přišel s plánem, jak banky od těchto problematických aktiv očistit. Vláda se spojí se soukromými investory, kterým pomůže vykoupit špatné hypoteční úvěrya dluhopisy navázané na soukromé a komerční hypotéky. Jejich hodnota prudce spadla kvůli panickým výprodejům na začátku krize v roce 2007. Pak se trh s nimi zastavil. Jejich hodnotu tak nikdo nedokáže přesně určit, což staví banky do situace, že neví, jak velké rezervy si pro případ jejich nesplácení mají vytvořit.
Stát dá ze začátku na výkup hypotečních aktiv 75 až 100 miliard dolarů. Podle Geithnera to spolu se soukromým kapitálem umožní vykoupit od bank aktiva za 500 miliard dolarů. Vláda chce pro výkup vytvořit dva mechanismy. Jeden bude určen na odkup problematických hypotečních úvěrů. Druhý se zaměří na dluhopisy zaručené hypotékami.
V případě úvěrů banky vyčlení balík půjček, kterých se potřebují zbavit. Americký Federální fond pojištění vkladů (FDIC) spolu s najatými firmami určí kvalitu nabízených úvěrů. Podle ní rozhodne, jak velká bude úloha státu v nově vzniklém veřejnoprávním investičním fondu (PPIF), který dluhy koupí. Vláda se jednak bude podílet vlastním kapitálem na nákupu aktiv, a to od 50 do 80 procent částky vložené skoukromým investorem, jednak poskytne garance na úvěr, kterým se doplatí zbytek ceny. Tato garance může tvořit až šestinásobek vloženého státního a soukromého kapitálu.
FDIC následně uspořádá aukci, na které budou soukromí investoři dražit nabízené úvěry. Kdo nabídne nejvíc, vstoupí do PPIF a bude mít nárok na státní podporu. Když banka nabízenou cenu přijme, prodej úvěrového balíku se uskuteční. Ministerstvo financní vše vysvětluje na následujícím příkladě: balík prodávaných úvěrů bude mít hodnotu 100 dolarů a v dražbě za něj nabídne investor 84 dolarů. FDIC usoudí, že úvěry jsou kvalitní a přiklepne PPIF nejvyšší garanci (6 ku 1). Stát a soukromý investor dají dohromady 12 dolarů (6 dolarů stát, 6 dolarů investor) a na zbytek si PPIF půjčí 72 dolarů se státní zárukou. Soukromý investor pak bude portfolio těchto aktiv řídit. Čeká se, že je bude držet do splatnosti. O případný zisk se podělí se státem půl na půl. V případě ztráty přijde o vložený kapitál. Zbytek zaplatí daňoví poplatníci.
„Investor bude mít efektivně páku na svou investici ve výši 12 ku 1, což je poměrně hodně. Z toho plyne, že PPIF by měl stačit relativně nízký zisk. To by mělo podpořit zájem o účast v programu a také cenu portfolií,“ hodnotí první část plánu Luboš Mokráš z České spořitelny.
O problémové cenné papíry, kterých se kvůli neexistenci trhu nemohou banky zbavit, se budou moci ucházet soukromí investoři i bez účasti v PPIF. Na jejich nákup si budou moci půjčit od americké centrální banky. Vláda se na nákupu může navíc podílet v poměru jedna ku jedné. V rámci této části programu bude možné koupit jen dluhopisy navázané na soukromé hypotéky, které původně měly rating AAA, neboli riziko jejich nesplacení bylo velmi malé. S pomocí státu bude možné koupit i dluhopisy navázané na komerční hypotéky a cenné papíry zajištěné jinými aktivy (tzv. ABS), které mají rating AAA.
Klíčovým prvkem druhé části plánu bude vytvoření fondů, které získají soukromý kapitál k nákupu problematických cenných papírů. Ty budou řídit portfolio manažeři, které si vybere stát. Celkem by jich mělo být podle představ vlády pět či šest. Jenže právě na výběru vhodných portfolio manažerů ztroskotal už Geithnerův předchůdce Henry Paulson. Ten svůj loňský plán na očištění bank rovněž postavil na portfolio manažerech, kteří budou vybírat, oceňovat, nakupovat a spravovat problematická aktiva. Jenže se mu nepovedlo žádného najít, připomíná agentura Bloomberg.
Geithner doufá, že svým plánem pomůže rozhýbat zamrzlý trh s hypotékami a dluhopisy zajištěnými hypotékami, které vlastní banky, pojišťovny či penzijní fondy. A to s co nejmenšími náklady pro daňové poplatníky. „Je to pro soukromé investory jednoduchá sázka. Když hodnota aktiv vzroste, shrábnou zisk. Když klesne, odejdou a dluhy zůstanou státu. Je to jen nepřímý způsob jak dotovat výkup špatných aktiv,“ oponuje držitel Nobelovy ceny za ekonomii Paul Krugman.
Navíc nikde není řečeno, že očištění bank povede automaticky k úvěrovému boomu, připomíná magazín Smart Money. Banky už nebudou poskytovat hypotéky každému jako ještě před pár lety. Bonitu žadatelů si budou pečlivě prověřovat. Totéž se dá čekat i u kreditních karet. I když u nich by mohli jejich vydavatelé alespoň přestat s nynějším utahováním úvěrových podmínek, píše Smart Money. Prostě i když Geithnerův plán bude fungovat, nynější zásada bank „Omezovat riziko na minimum“ se hned tak nezmění.
Co by podle vás mohlo pomoci nastartovat americkou ekonomiku? Podělte se o názor.
Srovnávat se vyplatí
Kalkulátor.cz je srovnávač, který lidem šetří peníze ve světě energií, pojištění a financí. My počítáme, vy šetříte.
Sdílejte článek, než ho smažem
