Pomoc bankám: kdo ji chce, musí o sobě říct celou pravdu

Jan Stuchlík | rubrika: Co se děje | 17. 3. 2009 | 2 komentáře
Pomoc bankám: kdo ji chce, musí o sobě říct celou pravdu
Velkorysé státní programy na pomoc bankám mohou přijít v niveč. Banky pomoc dostanou, jen když řeknou, jaká a kolik špatných aktiv ve svých bilancích mají. Zatím se jim do toho nechce. Odhady se přitom pohybují ve stamiliardách dolarů.

Evropské banky musí konečně světu ukázat, kolik toxických cenných papírů mají ve svých bilancích. Jinak jim žádný stát od ztrát, které jim tyto cenné papíry způsobí, nepomůže. Tím pohrozila evropská komisařka pro hospodářskou soutěž Neelie Kroesová evropským bankéřům. „Na mnoha setkáních mi šéfové bank říkali, že jejich bankaje v pořádku. Problémy prý mají ty ostatní. Všichni prostě nemohou mít pravdu,“ řekla v neděli komisařka na konferenci pořádané německou Deutsche Bank.

Za pravdu jí dávají čísla, s nimiž nezávisle na sobě přišly Mezinárodní měnový fond či bankovní analytici. MMF spočítal, že zatímco americké banky už odepsaly pohledávky a cenné papíry v hodnotě 738 miliard dolarů, evropské banky zatím krize přišla na odpisech na 294 miliard dolarů. Přitom v bilancích měly podle odhadu Fondu ve srovnání s americkými bankami měly ty evropské jen zhruba čtvrtinu toxických aktivméně. Analytici Royal Bank of Scotland se dobrali k číslu 972 miliard dolarů. O tolik peněz by měly evropské banky kvůli toxickým aktivům přijít v příštích třech letech. Německá státní agentura na podporu ohrožených bank BaFin odhaduje, že v německých bankách leží špatná aktiva v hodnotě 300 miliard eur (388 miliard dolarů).

Kroesová už dlouho tvrdí, že důvěra v banky se může obnovit pouze tím, že finanční ústavy vytáhnou všechny kostlivce ze skříní. Zároveň je to podle ní jediná cesta, jak lze bankám pomoci s restrukturalizací. „Jenže veřejné rozpočty se neotevřou těm bankám, které na oplátku neukážou své účetnictví,“ dodává komisařka.

Z její strany nejde o plané řeči. Evropská komise musí schválit každou pomoc, kterou stát bankám poskytne na delší dobu než půl roku. V únoru se členské státy Evropské unie dohodly, že banky budou mít šest měsíců, aby se do státních záchranných a pomocných programů přihlásily a jasně řekly, kolik toxických aktiv a v jaké hodnotě v bilancích mají, popřípadě aby předložily plán své restrukturalizace. Tato šestiměsíční lhůta se u prvních záchranných opatření z loňského podzimu začíná chýlit ke konci. Pokud tuto podmínku banky nesplní, Komise je od další státní pomoci odřízne.

Anketa

Mají státy pomáhat bankám od špatných aktiv?

První bankou, která Komisi předložila plán restrukturalizace, byla minulý pátek belgicko-francouzská Dexia. Informace o problémech zachraňovaných bank posílá do Bruselu i britská vláda, která vytvořila program státních záruk za riziková aktiva.

Banky zatím na výzvy eurokomisařky příliš neslyší. Nejspíš proto, že se obávají, že případné přiznání dalších obřích ztrát by je dostalo do ještě větších problémů. A jejich akcie by poslalo ke dnu. Na stranu finančních ústavů se začínají stavět i někteří veřejní představitelé. Šéf francouzské centrální banky Christian Noyer minulý týden prohlásil, že francouzské banky nepotřebují žádnou další pomoc, aby očistily své bilance od špatných aktiv. V podobném duchu se už v únoru vyjádřil i italský premiér Silvio Berlusconi. „Italské banky jsou v lepší kondici než mnohé jejich evropské rivalky. Žádná nemusela žádat po vládě dodatečný kapitál,“ cituje agentura Bloomberg italského premiéra.

Kdyby ale vše bylo tak jasné, asi by například německá vláda nepřipravovala zvláštní plán, který má bankám od toxických aktiv pomoci. Podle něj banky vyvedou špatná aktiva do nově zřízené státní instituce, kde zůstanou až do své splatnosti, zjistila agentura Bloomberg. Pak se ukáže, jaké ztráty ve skutečnosti způsobí. Jejich krytí půjde na vrub zúčastněných bank. Jenže i v tomto případě platí, že aby banky vůbec mohli o takové pomoci uvažovat, musí veřejnosti ukázat, jaké hrůzy v bilancích skrývají.

Kolik toxických aktiv mají ještě evropské banky v bilancích? Jsou ohroženy i ty české? Podělte se o názor.

 

Odeslat
e-mailem

Líbil se vám článek?

+1
AnoNe
Vstoupit do diskuze
V diskuzi je celkem 2 komentářů

A tohle už jste četli?

Předluženost a krach střední a východní Evropy je mýtus

11. 3. 2009 | Jan Stuchlík | 3 komentáře

Předluženost a krach střední a východní Evropy je mýtus

Země střední a východní Evropy nejsou zdaleka tak zadlužené, jak varují zahraniční analytici a média. Navíc situace v jednotlivých státech se výrazně liší. Česko proto rozhodně není... celý článek

Inflace: hrozba opomíjená ve jménu boje s recesí

25. 2. 2009 | Petr Čermák | 3 komentáře

Inflace: hrozba opomíjená ve jménu boje s recesí

Dnešní řešení hospodářské recese může snadno za pár let přinést vysokou inflaci. Zejména v americké ekonomice možná bude příliš mnoho volných peněz, což přiměje firmy zdražovat zboží... celý článek

Obavy z krize vedou k zodpovědnějšímu zadlužování

20. 2. 2009 | Věra Tůmová | 1 komentář

Obavy z krize vedou k zodpovědnějšímu zadlužování

Úvěrové registry začínají vnímat finanční krizi i přes „své“ klienty. Potencionální příjemci úvěrů i finanční instituce jsou obezřetnější. Mezi dosavadními dlužníky se zase zvětšuje... celý článek

Kerviel málem položil Société Générale, pořád se neví proč

12. 2. 2009 | Jan Stuchlík | 1 komentář

Kerviel málem položil Société Générale, pořád se neví proč

Ve Francii skončilo vyšetřování největšího makléřského podvodu v historii. Teď na makléře Jeroma Kerviela, který připravil fiktivními obchody Société Générale o téměř pět miliard eur,... celý článek

Hledáte nové bydlení?

Berzrealitky

Vyzkoušejte náš katalog nemovitostí, při jehož tvorbě jsme se spojili s předním českým portálem Bezrealitky.

Partners Financial Services

Používáte nástroj pro blokování reklamy. Pokud nám chcete pomoci, vypněte si blokování reklamy na našem webu. Zde najdete jednoduchý návod. Děkujeme.