Zdroj: Pleska / Midjourney
V Indexu prosperity a finančního zdraví si Česko meziročně pohoršilo o jednu příčku a obsadilo 16. místo mezi zeměmi Evropské unie. Ačkoliv propad o jedno místo nemusí působit dramaticky, ještě v roce 2022 to byla 13. příčka.
Index porovnává situaci ve všech 27 zemích EU. Připravuje ho Česká spořitelna spolu se Sociologickým ústavem Akademie věd a platformou Evropa v datech.
Nejlepší podmínky pro život dlouhodobě nabízejí severské státy a na stupni vítězů se letos poprvé umístilo i sousední Rakousko, které meziročně zlepšilo životní úroveň téměř v polovině sledovaných indikátorů. „Opačný proces nastal v Česku, kde jsme se naopak v šesti z deseti pilířů propadli, což nás ve srovnání prosperity posunulo blíž k východním státům, které zaujímají pozice na druhém konci srovnání,“ vysvětluje Tomáš Odstrčil, analytik Evropy v datech.
Pohoršili jsme si především kvůli špatné dostupnosti bydlení. Podle indexu má Česko vysoké ceny novostaveb, zdlouhavé stavební řízení a tedy pomalé tempo výstavby, ale i vysoké náklady na chod domácnosti.
„Na současnou krizi v oblasti bydlení nejvíce doplácejí mladí lidé, respektive všichni ti, kteří nemají vlastní bydlení a jejichž rodina jim v tomto ohledu nemůže pomoci. Bez finanční podpory rodiny je získání vlastního bydlení stále více jen nedosažitelným snem. A nájemní bydlení dosud příliš jistot nenabízí,“ upozorňuje Martin Lux ze Sociologického ústavu.
Tereza Hrtúsová, analytička České spořitelny, k tomu dodává: „Ačkoliv zhruba tři čtvrtiny domácností v Česku žijí ve vlastním bydlení, horší je to s dostupností pro ty, kteří si teprve chtějí pořídit vlastní byt nebo dům. Nejvíce jsou ohroženi mladí lidé bez rodinné podpory, tedy dědictví či finanční pomoci, a také senioři žijící sami v nájemním bydlení,“ říká Hrtúsová.
Doplňuje, že také neexistují mechanismy či omezení pro nákupy nemovitostí občany z Česka i ze zahraničí. Investiční byty navíc často zůstávají prázdné. Podle analytičky se ale objevují i pozitivní signály. „Výrazně vzrostly investice do rezidenční výstavby, což přispívá k nárůstu počtu bytů a domů na tisíc obyvatel. Automaticky to ale neznamená lepší dostupnost. Například v Dánsku, které má zhruba stejný počet bytů na počet obyvatel jako Česko, vychází pořízení vlastního bydlení zhruba na polovinu - na sedm ročních mezd oproti tuzemským 13 ročním mzdám,“ dodává analytička.
Dalšími pilíři, ve kterých se Česku moc nedaří, jsou životní prostředí a podmínky pro podnikatele. V obou oblastech nám v indexu připadlo 22. místo.
V případě životního prostředí nás trápí vysoké emise, a to zejména z vytápění, využívání půdy, a i celkovém přepočtu emisí skleníkových plynů na obyvatele „Hlavním důvodem vysokých emisí na obyvatele je fakt, že máme druhý nejvyšší podíl průmyslu na tvorbě HDP v EU a jedná se do značné míry o energeticky a emisně náročná průmyslová odvětví. Zároveň přetrvává vysoký podíl fosilních paliv na výrobě a spotřebě energie a Česko je nadále jedním z největších vývozců elektřiny v EU,“ vysvětluje Veronika Krejčí, tisková mluvčí ministerstva životního prostředí.
Zároveň se nedaří zvedat podíl obnovitelných zdrojů v energetice. A to i přesto, že má Česko podle indexu například pro větrnou energii poměrně dobré předpoklady.
U podnikatelského prostředí trh naráží na nedostatek startupů, dále na zahraniční firmy, jež ukrajují vysoký podíl přidané hodnoty, na nízkou kapitalizaci pražské burzy, která odrazuje potenciální investory i na obecně nízkou míru vzniku nových podniků.
Problémy vykazuje i digitální infrastruktura, zejména pokrytí vysokorychlostním internetem. „Právě kvalitní síťové připojení je přitom nezbytným základem pro rozvoj digitalizace jak ve veřejných službách, tak v soukromém sektoru. V tomto ohledu se Česko propadlo na předposlední místo mezi zeměmi EU,“ říká Tomáš Odstrčil.
Vysokorychlostní internet je dostupný pouze na 53,7 % území, což nás řadí jen těsně před Řecko. Naopak v oblasti mobilního připojení je situace výrazně lepší. K 5G sítím má v Česku přístup 96 % obyvatel, což zemi řadí mezi evropskou špičku.
Vysokorychlostní optické sítě přitom hrají v rozvoji digitalizace klíčovou roli: „Jsou nejen základem moderní infrastruktury, ale i předpokladem pro konkurenceschopnost, inovace a zajištění dostupnosti digitálních služeb napříč celým územím České republiky. Umožňují rychlý a spolehlivý přenos dat, který je zásadní pro digitalizaci státní správy, rozvoj eHealth, chytrých měst, vzdělávání i pro podnikání,“ vysvětluje ředitel programu výstavby FTTH sítí ve společnosti T-Mobile Zdeněk Bumbálek.
Největší počet optických přípojek na obyvatelstvo je podle indexu především v regionech s těžební historií, jako jsou Český Těšín, Havířov nebo Kadaň. Důvodem je kombinace vyšší hustoty obyvatelstva, vhodné struktury bytového fondu a cílených investic, a to včetně evropských dotací na obnovu infrastruktury.
Jednou z oblastí, kde Česko v Indexu prosperity zaznamenalo největší posun, je finanční zdraví obyvatel. Zatímco v roce 2022 jsme byli na 13. místě, letos jsme se posunuli na 9. příčku.
Zlepšení je výsledkem několika faktorů, v řadě ukazatelů jsme si polepšili, případně si udrželi stabilní hodnoty. Největší rozdíl se projevil u úspor. Zatímco v mnoha zemích inflace výrazně snížila objem naspořených prostředků, české domácnosti si své rezervy dokázaly uchovat.
„Míra úspor domácností vzrostla oproti dlouhodobému průměru už během pandemie, zejména u domácností s vyššími příjmy. Její udržení i v následujících letech lze do jisté míry vysvětlit vyššími úrokovými sazbami, které se v Česku držely nad průměrem EU,“ říká Tereza Hrtúsová.
V oblasti zdraví a bezpečnosti obsadilo Česko v posledním Indexu prosperity vůbec první místo. Za úspěchem stojí především zvládnutá ochrana proti kyberkriminalitě, velmi nízká kojenecká úmrtnost a relativně dostupná lékařská péče.
„Prvenství ale neznamená, že je situace kolem bezpečnosti a zdravotnictví vyřešená. Česko má 15. nejvyšší podíl obézní populace v EU a do obrany investuje méně než většina ostatních států. Průměrné výsledky vykazujeme také v délce života prožitého ve zdraví (61,8 let) i podílu výdajů na zdravotnictví (8,5 % HDP)," uvádí Tomáš Odstrčil.
Přestože se podle odborníků zvyšuje informovanost o významu prevence a zdravého životního stylu, přenést tyto poznatky do praxe zůstává výzvou.
„Délka života ve zdraví je dnes pevnou součástí odborných i veřejných debat – to je pozitivní a první nutný krok. Abychom ale skutečně žili déle a ve zdraví, je třeba posunout systém zdravotní péče na úroveň 21. století,“ říká Petr Smejkal, hlavní epidemiolog IKEM a člen think tanku Ministr zdraví.
„Každá oblast – prevence, digitalizace i udržitelnost financování – je důležitá. Ale nejpodstatnější je, aby se změny skutečně projevily v praxi, především ve prospěch pacientů a zdravotníků,“ uzavírá Smejkal.
Kateřina Hovorková
Sdílejte článek, než ho smažem
