Rozložení sil, ve kterém bude muset nový demokratický prezident o každou větší reformu urputně bojovat s republikánským Senátem, patří mezi důvody, proč po volbách ceny amerických akcií rostly. Co se Bidenovi může navzdory Senátu podařit, co ne a jak to ovlivní trhy?
Válka s Čínou nekončí
Největší změny můžeme čekat v zahraniční politice, na kterou má v USA hlava státu zásadní vliv. Vstřícnější postoj se u nového prezidenta očekává hlavně vůči Evropě. Bidenova rétorika vůči Číně asi nebude tak útočná a nekompromisní jako Trumpova, ale z dosavadních pozic nemá Biden důvod zvlášť ustupovat. Viděl ostatně, že Trump svou politikou získával doma body a uznání. Obchodní válka bude pravděpodobně pokračovat.
Není proto divu, že první reakcí na výsledek voleb bylo oslabení dolaru, protože investoři věří i jiným regionům, a po mnoha letech rychleji rostly ceny akcií v Evropě než v USA. Trend by mohl pokračovat i v příštích měsících, zvlášť pokud se postupně přiblížíme řešení megaproblému s koronavirem.
Daně a ekologie
Americká ekonomika je ve své velikosti ekonomikou velice uzavřenou a Američany zajímá především dostupnost práce a stabilní příjem. Na tom pracoval Trump celé své volební období a nebýt koronavirové krize, šel by si bez problémů pro druhý prezidentský mandát. Doma v Americe bude Biden tedy své sliby a myšlenky protlačovat mnohem hůř.
Největší změny se čekají v daních. Biden chce zvýšit daně bohatým Američanům a hlavně korporacím, kterým je Trump kvůli podpoře ekonomiky snižoval. Také by rád, aby se země víc soustředila na udržitelný rozvoj a environmentální politiku, podobně jako Evropa. Tuto transformaci ale určitě vezme s námořnickou rozvahou, protože se ukazuje, že evropská cesta překotných změn a nepromyšlených ekologických předpisů vede do pekla neefektivity a neschopnosti konkurovat.
Olbřímí dluh
Sociální politika, zdravotnictví a infrastrukturní projekty rozhodně nebyly Trumpovými favority. Za Bidena se Američané můžou těšit na víc dotací a obrovské stimulační balíky (které ovšem budou brzdit republikáni v Senátu). Ty podpoří domácí příjmy a poptávku. A samozřejmě taky inflaci, takže dolar bude klesat.
Nový prezident má výhodu, že nikoho netrápí rychle rostoucí zadlužování. Všechno se dá hodit na boj s covidem. Nebo se dluhy prodají centrální bance. Jenže americký dluh už překračuje všechny meze, už skočil nad sto procent HDP a Amerika dluží víc než po 2. světové válce. Nikdo radši ani nemyslí na to, co se stane, až centrální banka s tiskem peněz skončí.
Komentář vyšel v prosincovém Finmagu
Tady ještě investujte čas:
Martin Mašát
Portfoliomanažer v Partners investiční společnosti. Vystudoval Vysokou školu ekonomickou a Institut ekonomických studií při Univerzitě Karlově. Je držitelem prestižního mezinárodního titulu CFA (Chartered Financial Analyst).... Další články autora.
Sdílejte článek, než ho smažem