Očima expertů: Co čekat od Borise Johnsona?

| rubrika: Očima expertů | 2. 8. 2019 | 2 komentáře
Jak Boris Johnson zamíchá s brexitovými kartami? Dovede Británii k lepším zítřkům, nebo k vážným ekonomickým problémům? A co jeho pobyt v premiérském křesle vlastně znamená pro zbytek Evropy?

Od minulého týdne má Velká Británie nového premiéra. Že se do Downing Street číslo 10 nastěhuje právě Boris Johnson, by si přitom před rokem, kdy pětapadesátiletý extrovert s blonďatou rozevlátou kšticí rezignoval na post ministra zahraničí, asi moc lidí nevsadilo. Zároveň se začíná psát nová kapitola v nekonečné brexitové detektivce. Johnson, který před referendem patřil k největším zastáncům odchodu Británie z Evropské unie, okamžitě ohlásil, že dokument vyjednaný vládou jeho předchůdkyně Theresy Mayové je definitivně mrtvý a že Britové opustí Unii k 31. říjnu klidně i bez dohody.

Tato alternativa se vůbec nezamlouvá Skotům, kteří pohrozili, že by v takovém případě mohlo dojít k referendu o nezávislosti jejich země. Varianta „no deal“ by totiž mohla mít pro celé Spojené království vážné ekonomické důsledky. Ztráta velkého počtu pracovních míst by se zřejmě významně projevila právě ve Skotsku, Walesu a Severním Irsku. Těmto zemím sice Johnson slibuje vytvoření investičního fondu na podporu hospodářského rozvoje, zatím to ale nevypadá jako dostatečná záruka.

Nový Boris dobře mete?

O novém britském premiérovi a jeho brexitové taktice si můžete víc přečíst v článku Pavla Jégla.

Brexit s Borisem

Britská média začínají spekulovat, jestli všechno nesměřuje k dalším předčasným volbám, ve kterých se bude Johnson snažit získat co nejsilnější mandát pro své další politické kroky. Dá se proto očekávat, že rétorika bývalého starosty Londýna bude vůči Bruselu stále tvrdší. Uvidíme, co Brity a vlastně i celou Evropu čeká tentokrát.  

Jak se na Borise Johnsona dívají respondenti naší pravidelné ankety? Co může čekat Velkou Británii a co zbytek Unie? A jak se s novým britským premiérem mění karty rozdané při dosavadních jednáváních o brexitu?

Milena Hrdinková

Státní tajemnice pro evropské záležitosti

Milena Hrdinková
-6
Líbí
Nelíbí

Boris Johnson je svébytná osobnost a post přebírá v nelehké době, nejen v kontextu brexitu. Spojené království nyní musí konsolidovat svou pozici. Doufám, že se to Borisi Johnsonovi jakožto premiérovi povede a dojde k odblokování patu na britské politické scéně. Nejen on, ale i klíčoví členové jeho vlády nakonec stáli jak u zrodu, tak u vyjednávání podmínek brexitu.

Jen stěží si lze představit, že Británie nepřijde k vyjednávacímu stolu k dořešení situace, kterou svým rozhodnutím rozpoutala. Pevně doufám, že se to nestane, byl by to nešťastný signál nejen vůči zbylým zemím Unie, ale i vůči ostatním perspektivním mezinárodním partnerům. Nelze se přece soustředit jen na vnitřní politiku. Chce-li Boris Johnson opravdu dovést Spojené království k silnému mezinárodnímu postavení, musí především ukázat svým protějškům, že je schopen vést komplikovaná jednání a dostát závazkům své země. Věřím, že je toho schopen.


Jiří Hošek

šéfkomentátor Seznam Zprávy, bývalý zpravodaj ČRo v Londýně

Jiří Hošek
-2
Líbí
Nelíbí

Boris Johnson zahájil svoje premiérství coby velký tvrďák, ale jsem přesvědčený, že mu tenhle přístup moc dlouho nevydrží. Ekonomický tlak, hrozba katastrofálních dopadů brexitu bez dohody a ohrožení teritoriální integrity Spojeného království představují příliš velké nebezpečí. Domnívám se, že pro Johnsona je prioritou vyhrát předčasné parlamentní volby a brexit představuje spíš cestu nežli cíl. Boris vyskládá pyramidu z vesměs nereálných požadavků, přiživí mýtus o zlé a trestající Evropské unii a bude doufat, že vytvoří příznivou konstelaci, aby Konzervativní strana parlamentní volby ovládla. Průzkumy ukazují, že by byl teď pro Brity přijatelnějším ministerským předsedou než opoziční lídr Jeremy Corbyn. Johnson by měl doufat v brzké uspořádání voleb, protože voliči mohou prozřít…


Tomáš Petříček

ministr zahraničních věcí

TomášPetříček
0
Líbí
Nelíbí

Doufám, že se Boris Johnson projeví jako zodpovědný politik a státník. Členy britské vlády se s ním stala řada konzervativních politiků, kteří byli nejen zastánci odchodu Velké Británie z Unie, ale jsou i pro odchod bez dohody. Částečně z taktických důvodů, částečně z přesvědčení. Není zcela jisté, jestli vláda disponuje pro tuto možnost potřebnou většinou v parlamentu. Její bezprostřední výzvou se momentálně zdá být konsolidace vlastní pozice v parlamentu a vnitropolitický boj na britské scéně o přízeň euroskepticky naladěných obyvatel.

Odchod Británie bez dohody by zásadním způsobem zkomplikoval ekonomickou spolupráci, zajišťování bezpečnosti, pohybu osob a zboží a mnohé další. Též by poškodil vzájemnou důvěru a budování budoucího vztahu. Bez ohledu na vývoj situace však bude v zájmu Česka posilovat s Velkou Británií bilaterální spolupráci v obchodní, vědecké, kulturní a bezpečnostní oblasti.

Jak premiér Johnson, tak někteří další členové vlády hlasovali v březnu pro výstupovou dohodu. Je škoda, že se dohoda stala obětí ideologických rozporů uvnitř Konzervativní strany. Pouze deklarovat odmítání backstopu a prohlašovat dohodu za mrtvou však nestačí. Česko společně s členskými státy Unie očekává od Británie konkrétní a konstruktivní návrhy na odblokování situace. Jsme připraveni aktivně se podílet na jednáních o budoucích vztazích mezi Unií a Velkou Británií.


Petr Dufek

analytik ČSOB

Petr Dufek
-3
Líbí
Nelíbí

Jaké budou výsledky práce nového britského premiéra, není v tuto chvíli jasné. Stojí před ním velký úkol – nalézt kompromis nejenom na britské straně, ale přesvědčit i představitele Evropské unie, že přátelský rozchod je lepší než bouchání dveřmi. Vůbec si nemyslím, že Británie tahá za kratší konec provazu, když vezmu v úvahu, jak se nedaří evropské ekonomice a jak těsné vazby s Británií má. Podle mého názoru si Unie v tuto chvíli rozhodně nepotřebuje dokazovat sílu vůči odcházející zemi, ale měla by najít co nejjemnější řešení bez dalekosáhlých důsledků. Uvidíme, jestli zvítězí ekonomické zájmy, egoismus nebo cokoliv jiného. Jestli bude nový premiér úspěšný, bude samozřejmě záležet nejen na něm. Každopádně ale zkratkovitý a mnohdy nelichotivý až bulvární obrázek, který vykreslují některá kontinentální média, o jeho schopnostech a potenciálním (ne)úspěchu nevypovídá vůbec nic.


Tomáš Prouza

prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu ČR, bývalý státní tajemník pro evropské záležitosti

+14
Líbí
Nelíbí

Nový britský premiér smutně ilustruje rozpad kdysi tak silné politické kultury ve Velké Británii. V situaci, kdy by Británie potřebovala nového Winstona Churchilla, dostane Borise Johnsona, člověka, který neváhal nikdy během své kariéry lhát a který se kvůli šanci na „hezký příběh“ nenechá omezovat tak přízemními věcmi, jako jsou fakta. Borise Johnsona jsem zažil několikrát a vždy mne fascinovalo, jak málo toho ví o věcech, o kterých mluví. Jeho jmenování premiérem výrazně zvedlo šanci na odchod Británie z Evropské unie bez dohody bez ohledu na náklady, které to pro Brity přinese. Evropa zároveň bude mít po Trumpovi dalšího partnera, se kterým je věcná diskuse velmi obtížná a který dá vždy přednost PR efektu před rozumným řešením.


Lukáš Kovanda

hlavní ekonom Czech Fund

Lukáš Kovanda
+10
Líbí
Nelíbí

Anketa

Kdo do toho vidí?

Johnsonovo dvojí občanství, vedle britského má i americké, možná předznamenává, jakým směrem bude Spojené království kormidlovat. Pryč od Evropy, blíž k USA. S Trumpem ho ostatně pojí víc než blond hříva. Oba jsou představitelé elity, kteří sbírají politické body tím, že se vůči elitě ostře vymezují. Dost nevybíravě. Johnson například označil Hillary Clintonovou, Trumpovu sokyni v klání o Bílý dům, za „sadistickou pečovatelku ústavu pro duševně choré“. Trump volí obdobný slovník. Clintonová, symbol nejelitářštější elity, té globalistické, leží v žaludku oběma. Oba mají blízko k takzvanému novému nacionalismu, jemuž je vodou na mlýn nespokojenost a frustrace těch, kteří globalizací spíš ztratili, než získali.

Mezi země, které globalizací spíše získaly, patří – možná překvapivě – i Česko. Česko je malá otevřená ekonomika, vysoce zapojená do globalizovaného trhu. Johnsonův nebo Trumpův nový nacionalismus tak není v krátkodobém nebo střednědobém zájmu Česka a jeho ekonomiky. V dlouhodobé perspektivě ale právě „neotesanci“ Johnsonova nebo Trumpova typu nejspíš přivedou Evropskou unii k sebereflexi, kterou tolik potřebuje. A s ní i Česká republika. Jestliže Brusel této sebereflexe schopen nebude, jestliže si z brexitu nevezme ponaučení, Unie bude dále ztrácet na ekonomickém významu. A tím bude slábnout její moc šířit „evropské hodnoty“. Johnsona tak lze vnímat jako velmi hořkou medicínu.

Vytisknout

Líbil se vám článek?

+3
Ano
Ne

Diskuze

6. 8. 2019 | 7:47 | cech

Ať je jakýkoli,jen když osvobodí Británii z okovů EU. více

3. 8. 2019 | 0:08 | jsch

Faktická poznámka k příspěvku Lukáše Kovandy: Boris Johnson NEMÁ občanství USA, vzdal se ho roku 2016, byl kolem toho mediální rozruch, jaký je kolem BoJo vždycky. více
Partners Financial Services
 
 

Přihlášení

Jméno

Nemáte registraci? Zaregistrujte se zde!

Při poskytování služeb nám pomáhají soubory cookie. Používáním našich služeb nám k tomu udělujete souhlas. Další informace.OK

Používáte nástroj pro blokování reklamy. Pokud nám chcete pomoci, vypněte si blokování reklamy na našem webu. Zde najdete jednoduchý návod. Děkujeme.