Auf Wiedersehen! Angela Merkelová se začíná loučit s politikou.
Po ztrátách, které její křesťanští demokraté utrpěli v hesenských volbách, „Mutti“ oznámila, že s koncem roku skončí ve vedení strany a v příštích spolkových volbách v roce 2021 už nebude kandidovat.
Konzervativci počátkem prosince zvolí jejího nástupce nebo její nástupkyni. Rozhodnou, jestli strana bude pokračovat „střední“ cestou, kterou vyšlapala Merkelová, anebo odbočí doprava.
Merkelová si nepochybně přeje důstojný odchod s někým, kdo jí z čela Křesťanskodemokratické unie CDU bude krýt záda a dohlédne na její politický odkaz. Je ale zjevné, že prosadit svého člověka pro kancléřku bude mimořádně obtížné.
Naznačila to už zářijová volba předsedy poslanecké skupiny CDU/CSU, ve které poslanci Merkelové zacinkali klíči a odmítli hlasovat pro jejího spojence Volkera Kaudera. Německý deník Handelsblatt označil volbu za rozhodující bitvu Angely Merkelové o vůdcovství strany.
Správný odhad, protože kdo není schopen vést stranu, nemůže vést vládu, stává se chromou kachnou. Kdysi to říkala sama Merkelová. Sázka na to, že doslouží do konce volebního období, je proto značně riskantní.
Vysoké riziko je také u sázky na Annegret Krampovou-Karrenbauerovou, která na uvolněný stranický trůn kandiduje. Tato generální tajemnice CDU přezdívaná „mini Merkelová“ sdílí postoje kancléřky. Dává smysl měnit „maxi“ Merkelovou´“ za „mini Merkelovou“?
Osmnáct let Angely Merkelové v čele strany a třináct let v kancléřství je dlouhá doba, a tak i mezi konzervativními Němci je poptávka po změně patrná. Pravda, Německu se daří, roste, vytváří přebytky. Mnohým z Němců však vrtá hlavou otázka: Nemohli bychom se mít ještě líp?
Sonda YouGov ukázala, že u voličů CDU jako nástupce Merkelové vítězí jiný kandidát, kancléřčin kritik, probyznysový Friedrich Merz. Předseda dozorčí rady německé filiálky americké investiční společnosti BlackRock dostal v průzkumu 23 procent hlasů, představitelka stranického aparátu Krampová-Karrenbauerová 17 procent. (Další kandidát, ministr zdravotnictví Jens Spahn, skončil s odstupem třetí s pouhými sedmi procenty.)
Když je byznys rodu ženského… čtěte v novém Finmagu
BYZNYS JE VĚDA
Julia Sveet je šéfkou obří společnosti Accenture, ale o spolupráci s někdejšími kolegy - muži stále nevypráví ráda. • Ana Botín zase roky musela dokazovat, že v čele banky Santander není jen kvůli svému původu. • A Mary Barra? Předsudků okusila sama tolik, až v sídle General Motors rozjela projekt, který pomáhá ženám prosadit se v IT.
BYZNYS JE HRA
Když jste vědkyně a přihlásíte se do akcelerátoru pro začínající podnikatele, musíte mít fakt hodně kuráže. Aspoň jako Kateřina Komrsková. • Do smělé hry se pustila také Šárka Hayna Fuchsová, dnes řídí Volvo Czech Republic. • A kdo musí mít odvahy na rozdávání? Každý startupista, který to nezabalí po prvním nezdaru.
Merz, kdysi předseda poslanecké skupiny CDU/CSU, kterého Merkelová zbavila stranických funkcí, odešel před devíti lety z politiky do byznysu. Teď může těžit z toho, že nemá nic společné s chybami, kterých se dopustila kancléřka a její straničtí souputníci.
Nepanikařil po havárii jaderné elektrárny ve Fukušimě. Nevolal po tom, aby byl předčasně ukončen provoz německých jaderných elektráren. Není tak odpovědný za obrat k plynu, a dokonce k uhlí – ke špinavějším surovinám, jejichž důsledkem jsou vyšší emise a závislost na Rusku. Naopak, byl jedním ze signatářů petice požadující, aby Německo od energie z jádra neustupovalo.
Merz nepodpořil vítací kulturu (Willkommenskultur), nestál za kancléřkou, která na vrcholu přílivu migrantů přesvědčovala Němce „Wir schaffen das!, Dokážeme to.“
Do povědomí Němců se zapsal jako politik, který kritizoval rituály vyznavačů islámu a upozorňoval, že muslimská menšina se musí přizpůsobit německým zvykům. Hlásal Deutsche Leitkultur, vůdčí německou kulturu už v roce 2000, deset let před tím, než Merkelová přiznala, že snahy o multi-kulti selhaly.
Lze tušit, že za kancléře Merze by se německá politika vrátila do starých časů: Křesťanští demokraté by přestali servírovat pravolevou bramboračku, oblíbený pokrm švábské hospodyně Merkelové, a zacouvali doprava.
Německý deník Handelsblatt předkládá vizi Merzovy CDU. Popisuje ji jako partaj tvrdých a zásadových mužů, byznysmenů a Němců, kteří chodí do kostela, a jako stranu, která namísto přátelských selfíček s žadateli o azyl bude klást důraz na ordnung.
A jakým směrem by se ubírala Merzova evropská politika? Na to Merz dosud jednoznačně neodpověděl. Poznamenal jen, že se eurozóna musí změnit. „Emmanuel Macron nedostal od kancléřky odpověď na své návrhy [reforem eurozóny] a myslím že by si ji zasloužil,“ cituje Merze deník Financial Times.
Francouz Pascal Lamy, někdejší člen Evropské komise, označil Merze za politika, který by nebyl „špatnou zprávou pro Evropu“ (rozuměj francouzskou Evropu). Popsal ho jako „Evropana z éry Helmuta Kohla“.
Evropan Friedrich Merz nemá nic jisté. Říká se však, že když se vám nemění nemoci, je nejvyšší čas vyměnit lékaře. A CDU už roky trpí chorobou setrvačnosti a ztrát (nejnověji ztratila v zemských volbách v Hesensku).
Preference CDU/CSU klesají a koncem října by tenhle konzervativní tandem volilo pouze 24 procent Němců. To je bezpříkladné minimum.
Teď mají němečtí konzervativci příležitost vyměnit lékaře. Využijí ji?
Sdílejte článek, než ho smažem
