Na začátku minulého týdne potvrdila britská premiérka Theresa Mayová v dlouho očekávaném projevu takzvaný "tvrdý brexit". Jednoznačně tak odmítla možnost, že by Velká Británie usilovala o částečné nebo přidružené členství k Unii. Britové tím pádem zcela opustí jednotný evropský trh, ale také Soudní dvůr EU a další unijní struktury. Mayová Britům zároveň slíbila zpřísnění imigrační politiky. Britský nejvyšší soud sice krátce poté rozhodl, že vláda bude potřebovat k jednání o brexitu souhlas parlamentu, podle odborníků by ale mělo jít spíš jen o formalitu. Britská vláda už také představila návrh zákona ke spuštění brexitu. Poslanci by o něm měli začít jednat na konci ledna.
České sólo
V Česku vzbudilo pozornost vyjádření ministra vnitra Milana Chovance, který v pořadu Otázky Václava Moravce naznačil, že by podle něj Česko nemělo čekat na jednotný postoj Evropské unie. ale mělo by samo s Británií zahájit jednání . „Ve vztahu k Británii musíme vyvinout samostatnou iniciativu a nečekat na to, co udělá Evropa. To bychom se taky nemuseli dočkat nebo by to mohlo být za dlouho. Jestli bude koncová dohoda společná, nebo ne, to nevím, ale my teď musíme hájit zájmy českých občanů,“ řekl ministr Chovanec.
Chovanec sklidil kritiku řady českých politiků – například místopředsedy Evropské komise Pavla Teličky –, podle kterých je samostatné vyjednávání nesmyslné a kontraproduktivní a Česku by jen ublížilo. Premiér Sobotka tento týden oznámil, že chce 22. února svolat jednání předsedů všech parlamentních stran, aby bylo české stanovisko ohledně brexitu co nejvíc jednotné.
Jak hodnotí přístup britské vlády k vyjednávání o brexitu ekonomové a politici? Co bude podle nich "tvrdý brexit" znamenat pro Británii a co pro Evropskou unii? Mělo by Česko s Británií zahájit jednání o podmínkách další spolupráce samostatně bez EU?
Jan Zahradil
europoslanec, ODS
Jsem rád, že se britská premiérka vyjádřila. Je dobré vědět, s čím počítat, a dokonce i v Bruselu si uvědomili, že k odchodu Británie skutečně dojde.
Když odložíme stranou ideologie a osobní preference, varianty jsou v podstatě jen dvě. Odchod částečný (soft) a odchod úplný (hard). Částečný odchod z Evropské unie znamená pro Británii účast na takzvaném vnitřním trhu EU. S tím ovšem souvisí nutnost přijmout řadu unijních pravidel i povinnost upřednostňovat imigraci ze států Unie. Základními tématy kampaně před referendem byla ale právě tato dvě témata, tedy svrchovanost britského práva na ostrovech a možnost kontrolovat imigraci, respektive uplatnění rovného přístupu ke všem příchozím.
Druhou možností je pak hard brexit, tedy skutečný odchod z Unie. To nám někdy z Bruselu popisují jako katastrofu, ale není to pravda. Pro obě smluvní strany to bude znamenat prostě vyjednání obchodní dohody – a nedovedu si představit, že si nejsilnější evropský exportér, Německo, bude chtít z ideologických důvodů zavřít dveře na britský trh. Stejný zájem na otevřeném obchodě pak lze očekávat i z britské strany.
Pavel Drahotský
ředitel Saxo Bank pro Českou republiku, Slovensko a Maďarsko
Osobně jsem přesvědčen, že velký vliv na formu a výstupy jednání o novém uspořádání bude mít kromě Evropské unie i nadcházející jednání s USA. Pokud administrativa Donalda Trumpa uvidí v novém uspořádání Velké Británie nové obchodní příležitosti pro USA a zafunguje „chemie“ s premiérkou Mayovou, bude si Británie při dalších jednáních se zástupci Evropské unie moci dovolit suverénnější postoj.
Tomáš Prouza
státní tajemník pro evropské záležitosti
Po projevu britské premiérky už aspoň víme, že Velká Británie směřuje k tvrdému brexitu, chce se naplno odpojit od Unie a zahájit jednání o dohodě o volném obchodu. Pořád nám ale chybí tisíce detailů. Pevně doufáme, že se brzy dozvíme víc. Návrhy britských představitelů zatím nejsou příliš realistické a toho, co Theresa Mayová ve svém projevu žádala, nebude možné dosáhnout. Britové se budou muset znovu zamyslet, co skutečně chtějí, a budou muset přijít s návrhy toho, co oni nabídnou Evropě výměnou za své požadavky.
V každém případě musíme bohužel počítat s tvrdým postupem Britů vůči Evropanům na jejich území a se zhoršením vzájemného obchodu minimálně do doby, než se podaří vyjednat dohodu o volném obchodu – a to bude trvat roky.
Pokud má být Evropa v jednání úspěšná, musí vyjednávat společně. Tuto dohodu všechny evropské země drží a nebude ji porušovat ani Česká republika. Nyní se musíme soustředit na domácí debatu o tom, co budeme prosazovat při hledání společné evropské pozice, a měli bychom se vyhnout všem chybám, které naši pozici uvnitř Unie oslabují. Jménem Evropské unie bude vyjednávat Michel Barnier, který má jasný mandát od Evropské rady, tedy prezidentů a předsedů vlád Evropské unie.
Petr Mach
ekonom, předseda Svobodných
Pro Británii by nic jiného než úplný brexit nemělo smysl. Velká Británie je už dnes v Evropské unii jen „napůl“ – nejsou v Schengenu, nevztahují se na ně migrační kvóty, nejsou v eurozóně, vrací se jim zpět do státního rozpočtu podstatná část toho, co do Unie platí. Takže když odejít, tak jedině úplně. Pro Česko se mnoho nezmění. Obchodovat budeme určitě dál bez cel. Budeme mít jistě dál i bezvízový styk s Británií a občanku musíme při vstupu do Británie ukazovat už dnes, protože Británie není v Schengenu. Hlavním tématem jednání Česka a Británie tedy bude, jestli budou moci Češi pracovat v Británii volně bez povolení. To by se mohlo České republice povést vyjednat, protože Čechů je v Británii málo. V případě Poláků nebo Rumunů, kterých je v Británii hodně, budou asi chtít Britové nějakou kontrolu nad počtem migrantů. Takže ano, dává mi smysl jednat separátně a nečekat jen na to, co vyjedná Brusel.
Aleš Michl
ekonom, spolumajitel fondu Quant
O podmínkách brexitu se zatím spekuluje hlavně v médiích, bez hlubší znalosti věci, bez důležitých podrobností, které jsou přitom klíčové. Neprobíhají ani žádná oficiální jednání, mediální smršť rozproudil jen projev premiérky Mayové. Co bude dál, zatím nikdo neví. Jasné je, že dobré to nebude ani pro jednu stranu. Jen bude eskalovat napětí v Evropě.
Lukáš Kovanda
hlavní ekonom společnosti Cyrrus
Pan ministr Chovanec se zapomněl kdesi v roce 2003 – anebo naopak žije v budoucnosti, v budoucnosti bez E vropské unie. V den našeho vstupu do Unie, 1. května 2004, jsme se totiž vzdali možnosti uskutečňovat obchodní politiku vůči třetím zemím sami za sebe. Nyní nám tedy nezbývá než doufat, že v Bruselu prohraje křídlo těch, kteří se chtějí Londýnu za „tvrdé“ opuštění Unie mstít. Spojené království je totiž naším významným, a možná až trochu podceňovaným, obchodním partnerem. Loni jsme do Británie přímým způsobem vyvezli o zhruba 75 procent větší objem zboží než do Ruska a Číny dohromady! Ze zemí, s nimiž nesousedíme, je Británie naší nejvýznamnější exportní destinací. Její význam pro Česko přitom oproti většině dalších vývozních destinací rapidně narůstá, pokud zohledníme i nepřímý export, přes třetí země, formou reexportu. V našem bytostném zájmu tedy je, aby se v Bruselu nyní v rámci negociací nedostali ke slovu ti, kteří je míní vést stylem oko za oko, zub za zub. To by ekonomicky oslabilo EU a Česko jakbysmet. Podobně ovšem i Británii. Tu možná ale jen na krátký čas. Americký prezident Trump totiž signalizuje, že dá v dojednávání obchodních úmluv Británii přednost před Evropskou unií. Brusel si tedy moc „vyskakovat“ nemůže. Pokud ale i tak v Bruselu získají navrch pomstychtivci, můžeme nakonec dospět do situace, kdy se Británie i USA k Evropské unii otočí zády, dojednají si vlastní zónu volného obchodu a Británie samotná se k tomu všemu stane daňovým rájem. Je jasné, komu by v takovém případě zůstal černý Petr v ruce.
Sdílejte článek, než ho smažem
Diskuze
Příspěvek s nejvíce kladnými hlasy
2. 2. 2017 9:26, Gen 1
Pokud Trump podlehne lhavym doporučení svých "nenapapanych " neekonomickych "ekonomů" a snizi daně - pak obrovsky zadluží Usa, a ty se stanou nevýznamnou zámořskou kolonií, jako se brexitem stala VB. Čína a Indie už nebudou kupovat jejich dluhopisy, protoze investují do svých zemí. Na VB je třeba uvalit clo 77%, pro ferovost vuci platícím Norum či Švýcarům.
V diskuzi je celkem (9 komentářů) příspěvků.