Není nic trvalejšího než dočasná opatření. V Česku, kde se „dočasný pobyt sovětských vojsk“ protáhl na dvacet let a skončil jen díky rozpadu Sovětského svazu, o tom víme své. Podobně to vypadá v Maďarsku s dočasným mimořádným zdaněním bank, energetických monopolů a komunikací, které už před téměř čtyřmi lety zavedla maďarská vláda Viktora Orbána. Na spadnutí jsou nové volby. Podle všeho z nich jako vítěz a premiér na příští čtyři roky vyjde znovu Viktor Orbán, i když už třeba jeho Fidesz nebude disponovat ústavní většinou. A spolu s ním přetrvají i tyto speciální daně. A nejen to, Orbán už chystá na dobu po volbách hlavně proti cizím bankám další kroky.
Zahraniční bankovní ústavy, které v Maďarsku v souhrnu platí největší daně v celé Evropské unii, jsou pod neustálým tlakem, aby své maďarské filiálky prodaly maďarskému státu. Je to v rámci Orbánovy strategie „nacionalizace“ maďarské ekonomiky. Ta v devadesátých letech patřila mezi ekonomiky nejotevřenější vůči zahraničním investorům, což jí vyneslo do pozice „premianta“ mezi středoevropskými postkomunistickými státy. Viktor Orbán jako by se ale v posledních letech snažil obrátit kolo dějin zpět a vybudovat co nejsilnější pozici maďarského státu a domácího kapitálu v zemi.
Banky utrpěly malou výhru
Po „znárodnění“ penzijních fondů a převedení peněz, které v nich Maďaři měli, do průběžného státního důchodového systému se Orbán snaží dostat pod kontrolu maďarského státu další odvětví. Jedním z nich jsou i banky. Jeho kabinet usiluje jednoduše řečeno o vyhnání velkých cizích bank z trhu. Orbán vyhlásil, že cílem jeho vlády je, aby maďarské banky tvořily víc než polovinu bank na domácím trhu.
Na cizí banky má Orbán zvlášť spadeno kvůli tomu, že se mu dokázaly postavit a nenechaly si líbit nařízení, že na svá bedra mají převzít náklady hypoték a dalších půjček, které si Maďaři, maďarské podniky a dokonce i samospráva nabrali v cizích měnách a s jejichž splácením mají po poklesu kurzu forintu značné obtíže. Orbánova vláda rozhodla, že banky musí vzít kurzové riziko na sebe – jenže loni v prosinci prohrála v této věci soudní spor a musela část opatření zrušit.
Vzdát se však Orbán nehodlá. „Jsme zklamaní, protože toto rozhodnutí nejvyšší soudní instituce se staví na stranu bank,“ vyjádřil se v médiích předseda parlamentní frakce Fidesz Antal Rogan. Současně však dodal, že po definitivním rozhodnutí soudů začne parlament pracovat hned na nových opatřeních, která by zmírnila zátěž pro maďarské dlužníky. Ti podle odhadů v zahraničních měnách, především švýcarských francích a eurech, dluží na 1,2 bilionu forintů, což je asi 120 miliard korun.
Kvůli bankovní dani a úlevám pro dlužníky měl celý bankovní sektor v Maďarsku za rok 2012 ztrátu 165 miliard forintů, tedy asi 16,5 miliardy korun. V loňském roce pak ještě vyšší. Loni také opravdu odešla z Maďarska první cizí banka, italská Banco Popolare. Jiná italská banka Intesa Sanpaolo označila dokonce Maďarsko za černou můru bankovního průmyslu.
Domněnky, že se maďarská vláda snaží zahraniční banky z trhu přímo a cíleně vytlačit, se začaly šířit na konci minulého roku, kdy guvernér centrální banky (a ještě před rokem Orbánův ministr financí) György Matolcsy v rozhovoru pro televizi Hír řekl: „Rozšířily se spekulace, že čtyři z osmi velkých bank... by za tři až čtyři roky mohly odejít, nyní to ale vypadá, že odejdou za šest až osmnáct měsíců.“
Po Ukrajině Maďarsko?
Začalo se mluvit o rakouské Erste a především Raiffeisen Bank International, která údajně dostala od menší polostátní banky Szechenyi nabídku na odkup svých maďarských aktiv; ale po prozkoumání ji odmítla.
Erste už dříve prohlásila, že přestává do svých aktivit v Maďarsku investovat a omezila výrazně počet svých poboček. O jejím odchodu z Maďarska se pak začalo spekulovat poté, co stáhla ze stále rizikovější a nepředvídatelnější Ukrajiny. K úplnému odchodu z Maďarska se ale Erste, která je po domácí OTP druhou největší bankou asi nikdy nechystala. Už před dvěma roky to dementoval šéf Erste Andreas Treichl. „Nedopustíme, aby nás vyhnala nepřátelská hospodářská politika, která Maďarsko vážně poškozuje,“ citovala Treichla agentura Reuters. Podobnou pozici drží Erste i nyní a to přesto, že vyhlídky jsou chmurné.
Podle analýzy banky Nomura přijde Orbán v polovině roku s další verzí pomoci dlužníkům bank, a to včetně restrukturalizace dluhů samospráv, které dosahují obrovských rozměrů. I Nomura proto tvrdí, že Orbánovi se podaří už letos nejméně několik velkých zahraničních bank vytlačit z trhu. V Maďarsku působí i belgická KBC, německá Bayerische Landesbank, italská UniCredit a americká Citibank či GE Money.
Autor je redaktor Lidových novin a MF DNES
Sdílejte článek, než ho smažem