Zatím je americká debata zajímavá především v tom, že ukazuje, kam vede politická zatvrzelost, a připomíná nám, že americký model je velmi specifický a že to rozhodně není ta kouzelná cesta z naší domácí krize, jak se nám snaží někteří tvrdit. Ještě zajímavější bude sledovat americkou politickou scénu tento týden: nezadržitelně se blíží „den, kdy dojdou peníze,“ a dosavadní pokusy o dohodu na zvýšení dluhového stropu připomínají spíš rituální tanečky maskující prohlubování zákopů, a nikoliv snahu o zodpovědný přístup k zemi, která se jen pomalu vzpamatovává z hospodářské krize.
Zatím jsme je nevyhnali…
A ještě zajímavější bude sledovat americkou a českou politickou scénu, pokud Američané skutečně narazí na svůj dluhový strop a pokud naše volby dopadnou eufemisticky řečeno „zajímavě“. Američanům poprvé v historii hrozí, že vstoupí na neprobádané území státního bankrotu (i když nakonec se pravděpodobně nějaký způsob odkladu skutečného řešení o pár týdnů nebo měsíců nakonec najde) – zatímco my možná vstoupíme na neprobádané území zcela nové politické architektury, založené na lidech bez důvěryhodné historie.
I když Amerika a její stále rostoucí politický rozkol přitahují novináře a okupují novinové titulky, silná americká ekonomika a především stále nenahraditelná pozice ve světové ekonomice znamenají, že škody vyvolané současnou politickou hrou budou jen dočasné. My jsme na tom ovšem úplně jinak. Ekonomicky jsme závislí na ostatních, ale v řadě případů jde dnes už spíš o setrvačnost. Naše klesající konkurenceschopnost znamená, že pro investory už nejsme zdaleka tak přitažliví jako dřív. Pořád ještě jsme dost zajímaví na to, aby u nás zůstávali (i když noví se nijak nehrnou), ovšem pokud by nadcházející volby přinesly výraznou ekonomickou nejistotu, mohlo by to pro řadu z nich být příslovečnou poslední kapkou.
Nechat na sebe zapomenout je snadné
Američané mají jasně dáno, na čem se musí dohodnout – schválit vládě její výdaje a zvednout limit státního dluhu. My tak technicky jednoznačně definované zadání nemáme. Ale pokud výsledek voleb povede k tomu, že nebudeme schopni přijít s jednoznačně definovanou hospodářskou politikou a nedokážeme se shodnout na tom, jak má vypadat budoucnost naší země, hrozí nám velké riziko.
Domácí spotřebitele už úspěšně vystresovala minulá vláda – a pokud by povolební nejistota vystresovala domácí podniky a odradila zahraniční investory, čeká nás mnohem horší recese, než jakou jsme zažili v posledním roce a půl. Zejména ve vztahu k zahraničí dnes žijeme především z historie – a měli bychom si neustále připomínat, že zaujmout velké investory je obtížné. Být zapomenuti je naopak velmi jednoduché, zejména v konkurenci, jaké musí čelit malá země ve středu Evropy.
Psáno pro Lidové noviny
Sdílejte článek, než ho smažem
Diskuze
Příspěvek s nejvíce kladnými hlasy
16. 10. 2013 9:52, Fredy
Soňo, Váš názor je zde naprosto normální, jenže není pravdivý. Vy situaci v USA neznáte a vše hodnotíte podle, většinou zdejších, médií, či vyjádření některých politiků.
V USA skutečně většina nechce povinné zdravotní pojištění. Berou to jako zásah do jejich svobody volby. Mají možnost si sjednat mnoho druhů pojištění, jako zde třeba havarijní na auto. Ti, co pojištění nemají, nejsou jen ti, kteří ba na něj neměli, ale oni jej nechtějí. Mají různá úrazová pojištění a o své zdraví se snaží pečovat tak, aby nemuseli čerpat lékařskou péči a když už, tak si to prostě zaplatí. Jako ten, který nabourá auto a nemá havarijní pojistku.
Jinak průměrná výše zdravotního pojištění rodiny v USA se pohybuje kolem 5% jejich příjmů. Kdo má zaměstnání, tak pojištění za něj odvádí zaměstnavatel. Zdravotní péče je na vysoké úrovni, včetně milého přístupu všech, kteří tam pracují.
Mnoho z těch, kteří pojištění nemají, využívají tzv. pohotovostní službu ve večerních hodinách, která je zadarmo.
Můj osobní názor na to, proč větší část populace Obamacare odmítá, je jednak ve výše uvedené svobodě volby a pak velká obava o kvalitu zdravotní péče. Bojí se v podstatě zneužívání zdravotní péče, které jsme svědky v Evropě, včetně naší republiky.
Tudíž bych chtěl nesouhlasit s Vaším názorem, že "oni ten systém potřebují". Nechte to na nich, oni sami dobře vědí, co potřebují.
Zobrazit celé vláknoSkrýt celé vlákno
V diskuzi je celkem (8 komentářů) příspěvků.