Ne že by žádná vazba mezi komoditními spekulacemi a konečnou cenou potravin nebyla. Ovšem není to vazba jednoduše popsatelná a zachytitelná. Vlivů na cenu potravin – různě silných – je mnoho. Ty nejpodstatnější si tady probereme. O žádném z nich se ale stejně jako o spekulacích na komoditních trzích nedá říct, že by měly na cenu potravin rozhodující vliv, silnější než faktory druhé. Rozhodující vliv může mít snad jedině počasí – které ale ze svých úvah vynecháme jako člověkem neovlivnitelné (pro dnešek nechme stranou spory o globální oteplování a jeho případnou příčinu).
Cena potravin na světových trzích je velmi vážné téma. Za uplynulých deset let se v globále zvedla asi jednou až jedenapůlkrát. U některých komodit byl ale nárůst až 250 procent!
Potraviny jsou pro lidstvo zásadní záležitostí. Už jen z toho důvodu, že počet lidí na Zemi roste velmi výrazným tempem, přičemž prostor na Zemi použitelný pro pěstování plodin či chování užitkových zvířat zvětšit vlastně nelze. Některé země jako třeba my dokonce tento prostor zmenšují tím, že si jej dobrovolně zabetonují či jinak znehodnotí nějakou továrnou či dálnicí.
Následující mapa Organizace pro potraviny a zemědělství OSN (FAO) ukazuje, v jakých částech světa vládna podvýživa. Čím tmavší barva, tím větší procento populace trpí podvýživou.
Zdroj: fao.org, iteraktivní verze zde
Opravdu paradoxní situace je v severní části Jižní Ameriky – zde nejdete jak část populace trpící podvýživou, tak také nemalou část populace trpící obezitou.
Podívejme se na příklad trhu, který je z velké části čistě spekulativní. Je to právě trh komoditní, kde se obchoduje typicky s kontrakty s budoucí dodávkou (futures). Zde si můžete koupit ropu na tankeru, který teprve pluje někde na moři a bude mu trvat několik týdnů, než se dostane do cílového přístavu. Stejně tak si můžete například koupit rýži, která ještě nebyla ani vypěstovaná a tak podobně.
Samozřejmě jako investor nemáte zájem o skutečnou ropu z tankeru – ta by vám byla celkem k ničemu, jen by vám přinesla spoustu starostí s uskladněním a podobně. Kontrakty s budoucí dodávkou tedy nakonec přirozeně končí u firem, které se zpracováním té které komodity zabývají.
Ovšem investoři na světových komoditních trzích disponují obrovskými částkami. Tím pádem jsou schopni cenou kterékoli komodity pořádně zahýbat, zvlášť pokud se investice některého typu stane módní záležitostí. V minulosti jsme byli u nás svědky módních investic například do ropy, zlata či stříbra.
My zůstaneme u ropy, jejíž cena dlouhodobě velice pomalu klesá. Ropa má na cenu potravin dopad zejména ve dvou oblastech: jde jednak o cenu hnojiv používaných při pěstování zemědělských plodin a jednak o cenu pohonných hmot používaných k dopravě všeho možného – včetně potravin. Pokud jde o pohonné hmoty, získávané z ropy, kvůli nízké elasticitě poptávky (reakci na změny cen) se pokles ceny primární suroviny na cenách pohonných hmot pro spotřebitele prakticky neprojeví. Pokud tedy cena ropy spíše klesá, nemělo by to na cenu potravin mít vliv.
Pohonné hmoty ale dnes nejsou jen víceméně „čisté“ ropné produkty. Mnoho zemí zákonem či jiným předpisem zavedlo povinnost přidávat do pohonných hmot nejrůznější biologické přísady. Nebudeme se tím příliš zaobírat, jelikož jde o všeobecné známé téma. Přínos biologických aditiv je zkrátka velmi sporný, je možné, že zdravý rozum zvítězí a od povinnosti přimíchávat je do pohonných hmot se bude ustupovat. To by mohlo na cenu potravin působit pozitivně.
Dalším velmi podstatným faktorem, který má na cenu potravin vliv, je postupná změna stravovacích potřeb a návyků lidí v různých částech světa. Na „hladové mapě“ jste si určitě všimli, že podvýživou trpí také země patřící mezi ty s největším počtem obyvatel – jde hlavně o Čínu a Indii. Není zapotřebí jen to, aby lidé dostali dostatek jídla, ale aby dotyčné potraviny měly patřičnou výživovou hodnotu.
Ovšem pokud se početné a rostoucí národy Asie už nespokojí s pověstnou miskou rýže denně, ale chtějí potraviny i živočišného původu a vyšší kvality, zvedá to celkovou poptávku po potravinách, a tedy i jejich cenu.
Během krize jsme (bohužel) také svědky toho, že státy cpou do ekonomiky obrovské částky peněz. Je známo, že pokud se v ekonomice objeví větší objem prostředků, nahrává to silně inflaci. Zatím svědky výrazné inflace v našich statistikách nejsme. Nicméně takto masivně napumpované peníze do národních ekonomik proudí pochopitelně také do nákupů potravin a souvisejících komodit (v některých zemích tvoří potraviny až 80 procent všech rodinných výdajů). To je další tlak na cenu potravin.
U nás cenu potravin silně ovlivnil jiný tah, jenž také souvisí se státní ekonomickou politikou – zvýšení DPH.
Jak vidíte, tlaků na cenu potravin je mnoho. My jsme zmínili jen ty podle nás nejdůležitější. Jedno vypadá ale jistě: náklady na vlastní obživu zřejmě jen tak klesat nebudou. Dost možná už nikdy.
Partnerem rubriky Malé Peníze je web Malé peníze, praktický průvodce světem osobních financí.
Chcete-li autorům webu poslat svůj dotaz i vy, napište na info@malepenize.cz.
Jan Müller
Dlouhodobý investiční produkt
Myslete na sebe a zabezpečte se na penzi co nejlépe. Třeba investováním do široké nabídky fondů.
Sdílejte článek, než ho smažem
Diskuze
Příspěvek s nejvíce kladnými hlasy
6. 8. 2013 15:52, Pavel
Ve článku se nepíše, že se to nedá určit, ale že "není to vazba jednoduše popsatelná a zachytitelná". Já si klidně rád přečtu i složitou odpověď na konkrétní otázku místo mlácení prázdné slámy s velmi volným vztahem k položenému dotazu.
Zobrazit celé vláknoSkrýt celé vlákno
Příspěvek s nejvíce zápornými hlasy
6. 8. 2013 15:55, Jan Miksik
Někdo kdo napise tuto vetu "Některé země jako třeba my dokonce tento prostor zmenšují tím, že si jej dobrovolně zabetonují či jinak znehodnotí nějakou továrnou či dálnicí" musí byt vazne totalni trotl, s tim nemá cenu ani polemizovat.
V diskuzi je celkem (10 komentářů) příspěvků.