Euro: co dělat s poraženými

Pavel Kohout | 30. 4. 2013
Společná měna není v krizi, ale mnozí její uživatelé ano. Prohrává většina eurozóny.
Euro: co dělat s poraženými

Již několik let trvá takzvaná krize eura. Její přítomnost se stala permanentním jevem – a to do té míry, že termín „eurokrize“ se zabydlel jako trvalá položka v některých západoevropských médiích. Na stejné úrovni jako třeba domácí politika, finance, počasí nebo sport.

Krize přešla do všeobecného povědomí jako stálý jev. Lze na to pohlížet i příznivě: podívejte se, občané, nejhorší krize v dějinách – a euro se stále nerozpadlo, naši skvělí politici jsou schopni účinné akce, oni nás zachraňují! Měli bychom vyhovět jejich naléhavému volání a svěřit jim víc moci. Víc Evropy, tedy víc Bruselu, Evropské komise, Evropského parlamentu a dalších orgánů. Jen jednotná Evropa je schopna postavit se výzvě, kterou představuje krize eura! Je třeba dokončit integraci!

Toto není nic víc než moderní mytologie. Pouze novodobé pohádky, které mají ideologicky ospravedlnit neuvěřitelnou expanzi státní moci na úrovni nevolených bruselských orgánů i volených vlád národních států. Pohádky, které mají zdůvodnit pokračující centralizaci moci.

Krize eura ale není pohádka, může někdo namítnout. Nebo snad je?

Eurozóna vydrží

Ano, je. Krize eura je stoprocentně čistý syntetický výmysl v krystalické formě. V první řadě, měna samotná nemůže trpět krizí. Může trpět vysokou inflací, ale to není případ eura a nikdy nebyl. Měna může trpět výkyvy kurzu na mezinárodních trzích. To však není žádná krize, nýbrž normální jev. Všechny moderní měny ve volně plovoucím režimu vykazují volatilitu, včetně dolaru, jenu, britské libry, švédské koruny a české koruny.

Při pohledu na inflaci nevidíme žádnou krizi. Ani při pohledu na vývoj kurzu eura. Ten je v posledních letech silný – pro laika překvapivě silný. Žádná záhada: velmi silná obchodní bilance Německa, světové obchodní supervelmoci, drží euro při síle. Krize? Nesmysl.

Pavel Kohout

Pavel Kohout je autorem knih o investování, např. Peníze, výnosy a rizika a Investiční strategie pro třetí tisíciletí, a makroekonomii, např. Finance po krizi. Publikuje v řadě českých a zahraničních médií. Je členem Národní ekonomické rady vlády (NERV) a byl členem Poradního expertního sboru (PES). V roce 2007 spoluzaložil finančněporadenskou společnost Partners Financial Services, v níž působí jako ředitel pro strategii. 

V nedávné době vyšla Pavlu Kohoutovi kniha Úsvit s jeho návrhem nové české ústavy. Důvody k jejímu sepsání popisuje v dvoudílném rozhovoru pro Peníze.cz

Tip redakce!

Widget s kurzy ČNB

Chcete i vy svým čtenářům umožnit rychlou orientaci ve světě peněz? Vylepšete své webové stránky a umístěte na ně aktuální kurzovní lístek ČNB, vybrat si můžete z až 35 měn – podle toho, co zajímá vaše čtenáře. Jednoduše zkopírujte html kód zkopírujete na svůj web či blog – jen nezapomeňte zaškrtnout, o které měny máte zájem.

Kód ke stažení je k dispozici zde

Nehrozí ale euru rozpad? Nevarují snad euroskeptici již léta před pádem společné měny? Není snad třeba spojit všechny síly, aby škodolibá radost škarohlídů se obrátila ve zklamaný úšklebek?

Ne. Rozpad eurozóny nehrozí. Nikdy nehrozil, dokonce ani na sekundu. Je třeba vzít v úvahu mechanismus fungování eurozóny. Nelze z ní nikoho vylučovat: žádný členský stát nemůže být vypuzen proti své vůli. Ani kdyby falšoval statistiky, ani kdyby upadl do platební neschopnosti, a dokonce ani kdyby jeho občané malovali Angele Merkelové hitlerovský knírek. (Moment – toto se přece už stalo v Řecku. A stejně nebylo vyloučeno.) Členský stát může z eurozóny dobrovolně odejít, ale zatím žádný nechtěl. Odchod z eurozóny by se totiž zřejmě neobešel bez odchodu z Evropské unie jako takové. A ten by zase znamenal i vystoupení ze zóny volného pohybu zboží, osob a kapitálu – tedy ztrátu několika málo skutečných a nepochybných výhod plynoucích ze členství v Unii. Žádný stát nebude riskovat opětné zavedení celních bariér pro svůj export do států Evropské unie – kdo by dobrovolně chtěl snášet de facto obchodní sankce?

Samozřejmě lze namítnout, že volný obchod a podobné svobody existovaly ještě před zavedením eura. Momentálně však neexistuje jiný mechanismus vystoupení z eurozóny než úplné vystoupení z Evropské unie. Nelze ani očekávat, že by členské státy eurozóny byly ochotny dovolit vznik jiné cesty ven – tedy cesty, která by umožnila ponechat si výhody a zbavit se nevýhod.

Proto dokonce ani Řecko nechtělo vystoupit. Ani Kypr.

Z eurozóny nelze nikoho vyloučit a vystoupit nikdo nechce. Konec příběhu. Žádný rozpad nehrozí. Euroskeptici se radují marně, eurooptimisté se bojí zbytečně. Euro bude fungovat ještě hodně dlouho. Jak dlouho, nelze říci, ale měnové unie devatenáctého století fungovaly celá desetiletí. Jejich existenci obvykle ukončila jen válka.

Anketa

Eurozóna. Měli by nejslabší dostat padáka?

Autoři to tak chtěli

Tím však příběh nekončí. Euro není v krizi, ale mnozí jeho uživatelé ano. Uživatelé z řad členských států, jejichž měna je pevně vázána na euro. Mnohé, zejména latinskoevropské ekonomiky by nutně potřebovaly slabší měnu, aby jejich výrobky byly konkurenceschopnější a aby byly dostupnější jakožto turistické destinace. Francouzská obchodní bilance se nepřetržitě propadá do hlubin. Zahraniční obchod s ostatními členskými státy eurozóny měla kladný naposledy v březnu roku 2000. A tak bychom mohli pokračovat.

Členské ekonomiky nemohou devalvovat z podstaty věci. Na rozdíl od měnových unií minulosti euro podobný krok vylučuje. Autoři myšlenky společné evropské měny to tak koneckonců chtěli. Převládali mezi nimi politikové, kteří se na devalvaci měny nedívají jako na standardní nástroj hospodářské politiky, ale téměř jako na nekalou soutěž – podraz vůči sousedům se silnější měnou.

Podle vizí otců eura měly členské státy soutěžit navzájem svojí pracovitostí, produktivitou, kvalitou a inovacemi. Hezká myšlenka. Jenže se nedomyslelo, co dělat, když někdo prohraje.

A nyní prohrává většina eurozóny. Vítězí Německo, které je na silnou měnu zvyklé a jehož banky nevytvořily úvěrovou bublinu. Totéž platí pro Rakousko. Dále Lucembursko, finanční centrum kontinentu. Slušně se daří Maltě, dalšímu finančnímu centru, a Slovensku, které do eurozóny vstoupilo nedávno, takže je příliš brzo na hodnocení. A tím je seznam vítězů prakticky vyčerpán: ani Finsko již není v úplně skvělé kondici.

Může se stát, že zvláště těžce postižené země (Portugalsko, Řecko) postihne osud vesnic či regionů, odkud většina mladších a vzdělanějších obyvatel odešla. Obyvatelstvo tvoří převážně důchodci, několik rolníků – a pak „lufťáci“, kteří jezdí na chaty. Český venkov se stále více vyvíjí podle tohoto schématu. Není vyloučeno, že osud odumírajícího venkova postihne i celé státy.

Co bude za deset nebo dvacet let? Budou Němci, Rakušané a Nizozemci nepřetržitě dotovat Řecko, Portugalsko a Španělsko, podobně jako Praha dotuje Rtyni v Podkrkonoší, Kašperské Hory nebo Blšany u Podbořan? Toto je další velmi nedomyšlený aspekt eura. Blšany mají alespoň tu výhodu, že jsou mnohem menší než třeba Portugalsko.

Psáno pro Lidové noviny

Odeslat
e-mailem

Líbil se vám článek?

+14
AnoNe
Vstoupit do diskuze
V diskuzi je celkem 0 komentářů

A tohle už jste četli?

Nevěřte pohádkám. Němci jsou pořád nejbohatší

19. 4. 2013 | Michal Kašpárek | 4 komentáře

Nevěřte pohádkám. Němci jsou pořád nejbohatší

Sever Evropy nejen že je movitější než jih, ale taky rychleji dál bohatne.

Německo má stranu proti euru. Čím hůř bude, tím lepší výsledek ji čeká

17. 4. 2013 | Luboš Palata | 2 komentáře

Německo má stranu proti euru. Čím hůř bude, tím lepší výsledek ji čeká

Na německé pravici vznikla o víkendu Alternativa pro Německo (AfD), která by se dala zjednodušeně nazvat „Strana proti euru“. Bohužel pro novou partaj popularita eura v Německu (překvapivě)... celý článek

Steen Jakobsen: Máme prostě málo holičů

30. 3. 2013 | Martin Vlnas | 6 komentářů

Steen Jakobsen: Máme prostě málo holičů

První díl našeho rozhovoru s hlavním ekonomem dánské Saxo Bank sice skončil happy-endem a větou: „A všichni žijí šťastně až do smrti,“ jenže důvodů k radosti bylo pramálo. Dánská cesta... celý článek

Měnové války: Kdo bude vítěz, kdo bude poražený?

11. 3. 2013 | redakce Peníze.CZ | 2 komentáře

Měnové války: Kdo bude vítěz, kdo bude poražený?

Jsou dvě věci, kterým je těžko uvěřit. Jedné těžko, jedné ještě hůř. Ta první: že by válka, byť i jen měnová, mohla být vtipná. Ta druhá: že by mohli být vtipní v bance. A věřte nebo... celý článek

Šetřit, jak Evropa píská. Portugalsku to není nic platné!

4. 9. 2012 | Tomáš Prouza | 13 komentářů

Šetřit, jak Evropa píská. Portugalsku to není nic platné!

Když nebudeme hodní, dopadneme jako to zlobivé Řecko, které zas neplní podmínky, uložené mezinárodními institucemi. Tak se u nás strašívá. Tomáš Prouza ve svém komentáři připomíná,... celý článek

Hledáte nové bydlení?

Berzrealitky

Vyzkoušejte náš katalog nemovitostí, při jehož tvorbě jsme se spojili s předním českým portálem Bezrealitky.

Partners Financial Services

Používáte nástroj pro blokování reklamy. Pokud nám chcete pomoci, vypněte si blokování reklamy na našem webu. Zde najdete jednoduchý návod. Děkujeme.