Nevěřte pohádkám. Němci jsou pořád nejbohatší

Michal Kašpárek | rubrika: Komentář | 19. 4. 2013 | 4 komentáře
Sever Evropy nejen že je movitější než jih, ale taky rychleji dál bohatne.
Nevěřte pohádkám. Němci jsou pořád nejbohatší

Evropská centrální banka zveřejnila stostránkovou studii majetkových poměrů v eurozóně, plnou pozoruhodných statistik o jmění i dluzích domácností od Portugalska po Finsko.

Data, data, jakoupak nám povíte pohádku, aby to mělo chytlavý titulek? Třeba tuhle: „Němci jsou nejchudší v eurozóně. Bohatší jsou i Slováci nebo Řekové.“ Vždyť jen 44 procent německých domácností žije ve vlastním a průměrná rodina má v nemovitostech, na spořicích účtech a v dalším majetku po odečtení dluhů „jen“ pět milionů korun. Proti chudým Hansům postavme oblíbené záporáky: Jižany. Vždyť má průměrná španělská domácnost nakřečkováno za sedm a půl milionu, tři čtvrtiny řeckých rodin bydlí ve vlastním… A tihle by od nás chtěli další peníze, mámo! zabručí čtenář nad svou pravidelnou dávkou pohoršení z všeobecného úpadku.

V samotné studii Evropské centrální banky se ale nikde nepíše o nejbohatších a nejchudších národech – dokument nic takového neřeší. A čísla z něj se, jak už to tak bývá, černobílé interpretaci vzpírají.

Menší domácnost, menší majetek

Papírově nejhůř zajištěné rodiny eurozóny žijí – v průměru vzato – v Německu, Rakousku, Portugalsku na Slovensku. Zatímco poslední země nepřekvapí, první dvě se dostaly do nadpisů.

Je Evropa opravdu naruby? Kdepak. Všimněte si totiž hned první tabulky celé studie: na straně 12 popisuje velikost domácností. V německy mluvících zemích žijí pod jednou střechou v průměru dva lidé, na jihu Evropy je to blíž ke třem.

Kvízová otázka: jsou bohatší Novákovi, kteří ve dvou zbaští jeden kastrůlek guláše, nebo Svobodovi, kteří se v pěti podělí o kastrůlky dva?

Soudit bohatství národů na základě průměrů je kvůli různým mírám nerovnosti ošidné, ale hrajme tu hru schválně dál. Vydělte průměrné jmění domácnosti průměrným počtem členů. Vyjde vám Němec s majetkem v hodnotě 96 tisíc eur a Řek s 56 tisíci: od dna eurozóny ho dělí jen Slovák a pravděpodobně Estonec, který v průzkumu chybí (sic).

Země

Průměrný počet členů domácnosti

Střední jmění domácnosti (v tisících eur)

Průměrné jmění domácnosti (v tisících eur)

Průměrné jmění v tisících eur/průměrný počet členů domácnosti

V tisících Kč

Lucembursko (2010)

2,48

397,8

710,1

286,33

7394,49

Kypr (2010)

2,76

266,9

670,9

243,08

6277,53

Belgie (2010)

2,31

206,2

338,6

146,58

3785,43

Malta (2010)

2,85

215,9

366

128,42

3316,47

Rakousko (2010)

2,13

76,4

265

124,41

3212,97

Itálie (2010)

2,53

173,5

275,2

108,77

2809,11

Španělsko (2008)

2,68

182,7

291,4

108,73

2807,99

Francie (2010)

2,24

115,8

233,4

104,2

2690,87

Německo (2010)

2,04

51,4

195,2

95,69

2471,10

Finsko (2009)

2,08

85,8

161,5

77,64

2005,16

Nizozemí (2009)

2,22

103,6

170,2

76,67

1979,92

Slovinsko (2010)

2,57

100,7

148,7

57,86

1494,23

Portugalsko (2010)

2,71

75,2

152,9

56,42

1457,06

Řecko (2009)

2,64

101,9

147,8

55,98

1445,81

Slovensko (2010)

2,83

61,2

79,7

28,16

727,3

Má chatrč stojí dík levným úvěrům milion – jsem milionář

Pořád nám tam lítají Kypřané (243 tisíc eur) a Italové se Španěly (shodně 108 tisíc eur na jednoho člena domácnosti s průměrnou velikostí a průměrným jměním). Jak ale připomínají autoři studie: v Belgii, na Kypru, ve Španělsku, Lucembursku a Franci rostly ceny nemovitostí v uplynulých deseti letech rychleji než ve zbytku eurozóny.

Následující graf ze strany 83 srovnává medián celkového jmění lidí, kteří bydlí ve vlastním, při současných cenách nemovitostí a cenách z roku 2002:


Z červených sloupců vyčtete, že má typický vlastník domu či bytu v Německu ve srovnání s Řekem dvojnásobné „předbublinové jmění“ a také viditelně lepší pozici než Španěl či Kypřan. Ital mu dýchá na záda, ale spolu s Belgičanem a Rakušanem je zabydlený Němec králem Evropy.

Zle na tom podle údajů banky není ani ten, kdo v Německu nebydlí ve vlastním: medián jmění bezzemků je čtvrt milionu korun. Portugalci, Španělé nebo Řeci ve stejné situaci nemají ani polovinu. A pozor: data z Řecka jsou čtyři roky stará a ze Španělska dokonce pět. Pocházejí tedy ze samotného rozbřesku krize.

Anketa

Cítíte se jako bohatý člověk?

Bohatství nespočívá jen v tom, co vlastníte, ale i k čemu máte přístup

Z jižní bídy se tak vymykají jen Kypřané. Z dokumentů Evropské centrální banky ale není jasné, nakolik zdejší čísla mohla nafouknout přítomnost ruských oligarchů. Migrace může s čísly vůbec dost hýbat. Řekové bez majetku asi odejdou za štěstím na sever Evropy spíš než ti, kteří už bydlí ve vlastním a mají něco našetřeno – což paradoxně zlepšuje statistiky celého Řecka. Německé průměry může naopak kazit Berlín, největší útulna závadové mládeže v Evropě, a celý východ země.

Když se kolegové novináři ptali „Excele, Excele, řekni mi, kdo je v Evropě nejbohatší,“ zapomněli kromě těchto statistických háčků ještě na několik důležitých věcí. Všechny mají společný jmenovatel: ne všechno bohatství je hmotné.

Kdyby mě navštívil můj praprapraděd, zhrozil by se, co jsem za žebráka: chalupu nemám, kravku nemám, sad nemám, vinohrad nemám. A přece nemrznu a nehladovím. Bohatství totiž nespočívá jen v tom, co vlastníte, ale i k čemu máte přístup. Když funguje trh s potravinami, nepotřebujete statek. Když se všude dostanete kvalitní hromadnou dopravou, auto přestane být existenční nutností. Ve stabilní zemi budete mít o něco menší motivaci bydlet ve vlastním. A tak dále. Data pro to nemám, ale myslím, že v Helsinkách nebo Hamburku fungují soukromé i veřejné služby lépe než v Neapoli nebo Soluni.

Přeborníky v utrácení za služby, nikoliv hmotné statky, jsou „noví bohatí“, o kterých píše David Brooks nebo Tim Ferriss. Neinvestují do sídel na venkově a do zlata, ale do zážitků a do vzdělání. V nájmu žijící amsterodamský architekt, utrácející tisíce eur měsíčně za večeře, kulturu a cestování vypadá na papíře nuzněji než řecký rybář. Není. Ani omylem.

Do nehmotného a špatně vyčíslitelného bohatství patří i sociální a kulturní kapitál. Jaké máte vzdělání a z jak kvalitní školy? Jak jste pilní a efektivní? Co všechno umíte s počítači? Kolika jazyky se domluvíte? Najdete energii učit se celý život? Umíte prezentovat? Investujete do zdrojů pasivního příjmu? – Globální ekonomika pokládá kruté otázky. Jak na ně v jednotlivých zemích odpovídají, to rámcově napovídá průměrný příjem domácností dle Evropské centrální banky vydělený průměrným počtem členů:

Země

Průměrný počet členů domácnosti

Průměrný příjem domácnosti (v tisících eur)

Průměrný příjem domácnosti v tisících eur/průměrný počet členů

V tisících Kč/měsíc

Lucembursko (2010)

2,48

83,7

33,75

72,62

Finsko (2009)

2,08

45,1

21,68

46,65

Belgie (2010)

2,31

49,5

21,43

46,11

Německo (2010)

2,04

43,5

21,32

45,88

Nizozemí (2009)

2,22

45,8

20,63

44,39

Rakousko (2010)

2,13

43,9

20,61

44,35

Francie (2010)

2,24

36,9

16,47

35,44

Kypr (2010)

2,76

43,3

15,69

33,76

Itálie (2010)

2,53

34,3

13,56

29,17

Španělsko (2008)

2,68

31,3

11,68

25,13

Řecko (2009)

2,64

27,7

10,49

22,58

Malta (2010)

2,85

26,4

9,26

19,93

Slovinsko (2010)

2,57

22,3

8,68

18,67

Portugalsko (2010)

2,71

20,3

7,49

16,12

Slovensko (2010)

2,83

13,5

4,77

10,26

Nejen že je tedy sever Evropy bohatší než jih, ale taky rychleji dál bohatne.

Škoda, že studie Evropské centrální banky mapovala jen stávající členy eurozóny: moc by mě zajímalo, jak si v porovnání vede Česká republika. Na posmívání „chudým Němcům“ by to určitě nebylo.

Držíte se udržitelnosti?

Držíte se udržitelnosti?

Generali Česká pořádá soutěž SME EnterPRIZE, která oceňuje udržitelné podnikání. Přihlásit se můžete do 5. dubna.

Sdílejte článek, než ho smažem

Líbil se vám článek?

+21
AnoNe
Vstoupit do diskuze
V diskuzi je celkem 4 komentářů

Nejlevnější aplikace na trhu. Zpracujte si daňové přiznání pro fyzické osoby v roce 2024 v jednoduché online aplikaci. Pro naše čtenáře exkluzivní sleva 10 %.

DníHodinMinutVteřin
Slevový kód: PENIZE1O
Vyplnit přiznání

Pokud chcete řešit daně po staru, máme pro vás chytré formuláře.

A tohle už jste četli?

Německo má stranu proti euru. Čím hůř bude, tím lepší výsledek ji čeká

17. 4. 2013 | Luboš Palata | 2 komentáře

Německo má stranu proti euru. Čím hůř bude, tím lepší výsledek ji čeká

Na německé pravici vznikla o víkendu Alternativa pro Německo (AfD), která by se dala zjednodušeně nazvat „Strana proti euru“. Bohužel pro novou partaj popularita eura v Německu (překvapivě)... celý článek

Maďarů už uteklo za lepším půl milionu. Začne emigrace z Česka?

11. 4. 2013 | Luboš Palata | 14 komentářů

Maďarů už uteklo za lepším půl milionu. Začne emigrace z Česka?

Společenský a ekonomický dopad je obrovský: Jedním z největších a nejméně řešených problémů nových zemí Evropské unie je ekonomická emigrace. „Noví Evropané“ odcházejí za lepším životem... celý článek

Steen Jakobsen: Máme prostě málo holičů

30. 3. 2013 | Martin Vlnas | 6 komentářů

Steen Jakobsen: Máme prostě málo holičů

První díl našeho rozhovoru s hlavním ekonomem dánské Saxo Bank sice skončil happy-endem a větou: „A všichni žijí šťastně až do smrti,“ jenže důvodů k radosti bylo pramálo. Dánská cesta... celý článek

Nevypadá jako bankrotující země. Ale je. Reportáž z Kypru

27. 3. 2013 | Luboš Palata | 14 komentářů

Nevypadá jako bankrotující země. Ale je. Reportáž z Kypru

Šest set tisíc Kypřanů musí vymyslet, čím se v příštích letech živit. Bez ohledu na unijní pomoc a odvrácení hrozby státního bankrotu Kypr definitivně končí jako kapesní bankovní velmoc. celý článek

Steen Jakobsen: Horší už to být nemůže

23. 3. 2013 | Martin Vlnas | 6 komentářů

Steen Jakobsen: Horší už to být nemůže

„Lidé se dnes víc starají o profil na Facebooku než o to, kam směřuje jejich země. Pojďme si radši koupit láhev dobrého vína, a rozhodně nemusí stát majlant, a bavit se politice, filozofii... celý článek

Partners Financial Services