Novou stranu berou přinejmenším německá média vážně. Jednak se v ní sešly osobnosti, díky kterým si vysloužila přezdívku strana profesorů, jednak v jednom z průzkumů, které se konaly v minulých dnech, celá čtvrtina Němců vyslovila ochotu Alternativu pro Německo volit.
Jenže „ochota volit“, vyjádřená v průzkumu, ještě zdaleka neznamená, že tito lidé straně opravdu dají svůj hlas. Alternativa pro Německo totiž zatím působí jako strana na jedno použití, navíc svým voličům vysílá poněkud zmatené vzkazy. Na jedné straně sice horlí pro konec eura, na straně druhé ale tvrdí, že je pro pokračování Evropské unie i německého členství v ní – a to si dohromady lze jen stěží představit.
Dalším deficitem, snad ještě zásadnějším než neujasněný program, je ale pro stranu nepřítomnost zkušených politiků a vůdčích osobností. Klíčoví muži Alternativy pro Německo, publicista Alexander Gauland či lídr strany, padesátiletý profesor ekonomie Bernd Lucke (na úvodní fotografii), jimi nejsou. Rozpaky potenciálních voličů strany navíc vzbuzuje to, že jejímu vzniku vyjádřila podporu ultrapravicová scéna, na to jsou v Německu dodnes dost citliví.
Podle Manfreda Güllnera, ředitele institutu pro výzkum veřejného mínění a statistickou analýzu Forsa, má strana nulový potenciál pro získání voličů. „Postrádá charismatické osoby, nezabývá se sociálními tématy a není kompetentní řešit problematické situace,“ uvedl Güllner. Její orientace na odmítání eura, rozpuštění eurozóny a návrat k národním měnám je podle něj příliš jednostranná.
„Strana potřebuje k úspěchu oslovit široké spektrum voličů, a to pomocí rozličných témat, jako jsou zdravotnictví, sociální systém, situace na pracovním trhu či vzdělávání. Monotematicky zaměřená strana nemá v Německu šanci,“ vyjádřil se Güllner v tisku.
To však neznamená, že strana, do níž vstoupilo mnoho zklamaných členů Křesťansko demokratické unie (CDU) Angely Merkelové, bude zcela bez vlivu na politickou situaci v Německu. „Podobná strana pro nás představuje riziko,“ říká poslanec Spolkového sněmu za CDU Klaus-Peter Willsch. A má naprostou pravdu. V CDU/CSU samotné existuje „disidentský proud“, který nesouhlasí s politikou Angely Merkelové a jejím přístupem k euru, ale dosud měl na výběr pouze mezi koncem v politice, nebo tichým skřípěním zuby. Přesně to při uvádění své strany do světa řekl předseda Bernd Lucke: „Vláda trvá na tom, že k její politice není alternativa. Nuže – tady ji máte.“
Alternativa pro Německo navíc může pořádně zamíchat politickými kartami, i když zůstane s nějakými dvěma či třemi procenty hlasů před branami Bundestagu – tato dvě nebo tři procenta by mohla CDU/CSU v konečném součtu chybět zcela zásadně, jinými slovy: můžou rozhodnout o vítězi podzimních parlamentních voleb. V těch jsou zatím šance současných vládních stran, tedy CDU/CSU a liberálů z FDP, a opozičního dvojbloku sociálních demokratů (SPD) a Zelených téměř vyrovnané.
A na rozdíl od situace před osmi roky, kdy SPD přistoupila na velkou koalici s CDU/CSU, mají teď socialisté velký hlad po moci a jasně volí jako své partnery v případné budoucí vládě Zelené.
Alternativa pro Německo je bezzubá také jen do chvíle, dokud se Německu ekonomicky daří. I popularita eura podle průzkumů překvapivě stoupla, po marce smutní „jen“ třetina Němců. To ale nemusí trvat věčně. Hospodářství spolkové republiky zpomaluje, v eurozóně je několik plujících ker typu Kypru, o rizicích vývoje v Itálii či Španělsku nemluvě.
Alternativa pro Německo čeká na špatné časy, ale jak píšou německé noviny, také na svého Jörga Haidera. Najde se?
Autor je redaktor MF DNES a Lidových novin; úvodní foto Bernda Luckeho Isifa
Penzijko s finančním bonusem
Založte si penzijko Conseq a získejte nejen státní příspěvky a daňovou úsporu, ale i bonus pro věrné klienty.
Sdílejte článek, než ho smažem
