Polský premiér Donald Tusk rozeslal minulý týden do evropských novin dopis, v němž slavnostně, s náležitou polskou hrdostí pozval k návštěvě Polska (a také Ukrajiny) fotbalové fanoušky z celého kontinentu. „Třebaže jsme se stejně jako celý svět potýkali s krizí, investovali jsme v posledních pěti letech miliardy eur do modernizace naší infrastruktury,“ uvedl Tusk. „Ve Varšavě, Poznani, Gdaňsku a Vratislavi už na vás čekají nové stadiony. Asi bychom neměli chválit sami sebe, ale podle názoru mnohých tyto objekty patří k nejmodernějším na světě,“prohlásil polský premiér.
Polský skok kupředu
Tusk ve svém článku mohl bez většího přehánění prohlásit: „Za posledních několik let udělalo Polsko nepřehlédnutelný civilizační skok. Před dvaceti lety jsme byli chudá postkomunistická země na východě kontinentu. Dnes jsme stát, který se během poslední krize vyhnul recesi a který již několik let prožívá největší stavební boom v celé Evropě. Moc bych si přál, abyste na vlastní oči viděli, jak moc se naše země změnila.“ Co mohl premiér rovněž zmínit, je fakt, že k rozvoji země přispělo i to, že Polsko dokázalo získat nejvíc evropských dotací ze všech nových zemí Unie.
Příběh úspěchu? Není to zdaleka tak jednoznačné. A nejen proto, že z plánovaných dálnic a modernizovaných železnic se do šampionátu podařila dokončit jen značně neúplná část. Polsko totiž není zdaleka v tak dobré kondici, jak by se mohlo zdát. Jeho rozpočtové schodky jsou dlouhodobě nejvyšší v celé střední Evropě, v průměru dokonce vyšší než průměrný deficit Maďarska. Rozdíl je jen v tom, že Polsko si dokázalo vytvořit image dobře spravovaného státu, který „dělá nutné reformy“, má stabilní a rychlý hospodářský růst a navíc je oporou Evropské unie.
Polořecka pořádají mistrovství
Otázkou je, zda Polsko miliardy, které prostavělo v silnicích, stadionech a letištích, ustojí. Jestli nedopadne podobně jako Řecko, které s velkou slávou pořádalo v roce 2004 olympijské hry. O sedm let později tato země prakticky krachuje. Ano, dálnice i rychlostní železnice Polsko potřebovalo; zda potřebovalo supermoderní letecké terminály v Gdaňsku, Poznani nebo Vratislavi, to už je otázka.
A k čemu Polsku budou ty čtyři úžasné fotbalové stadiony? Polský fotbal patří k nejhorším v Evropě a tamní liga už léta nevyprodukovala žádný zapamatovatelný klub, který by se dokázal probojovat někam výš v evropských soutěžích.
Ještě horší je to s Ukrajinou. Ta utratila na přípravu mistrovství odhadem 4,5 miliardy dolarů, což je dost na zemi, kde je hrubý domácí produkt přepočtený na hlavu asi 3600 dolarů. Velká část peněz se navíc rozkradla, a pokud Polsko z plánované infrastruktury vybudovalo torzo, na Ukrajině je to pouze torzo torza. Ty obrovské peníze se v jedné z nejchudších zemí Evropy utratily především za stadiony, občas za nějaký ten hotel a několik letištních terminálů, pár nově vyasfaltovaných silnic.
Připomeňme, že během krize Ukrajinu zachraňovala pomoc Mezinárodního měnového fondu ve výši patnácti miliard dolarů. Bez nich by padla hřivna a zhroutil se ukrajinský bankovní systém.
Zisky nic moc
Pokud jde o zisky, budou minimální. Nějaké velké nájezdy turistů na předražených kyjevských nebo lvovské hotely se nekonají, o něco lepší to možná bude v Polsku, které může především s německými fanoušky počítat.
Za nezanedbatelný zisk se sice dá považovat už fakt, že západní Evropa vezme do ruky fixku a aspoň na některých mapách nahradí poznámku Zde žijí lvi jmény Polska a Ukrajiny. Tím však rozhodně nebude probuzen turistický zájem, že by se z pořadatelských zemí po mistrovství Evropy náhle staly turistické velmoci, to se čekat nedá. Polsko k tomu nemá dispozice, Ukrajina možná ano, jenže je to příliš zaostalá, příliš chudá země. A pro turistu hledajícího západní standard navíc země neuvěřitelně předražená. Slušná dovolená na úžasném Krymu vyjde stejně draho jako na francouzské Riviéře.
Přímé ani nepřímé zisky Polska a Ukrajiny se rozhodně nevyrovnají výdajům na fotbalové mistrovství. Naopak: příští roky teprve ukážou, zda Polsko, a především Ukrajina výdaje na fotbalový svátek vůbec ustojí.
Autor je redaktor Lidových novin
Luboš Palata
Narodil se v roce 1967 a vystudoval politologii a mezinárodní vztahy na Univerzitě Karlově. Je nositelem několika ocenění, mimo jiné novinářské ceny Ferdinanda Peroutky. Byl rovněž nominován na Cenu Evropského parlamentu.... Další články autora.
Sdílejte článek, než ho smažem