S novým rokem začíná Slovákům naostro také volební kampaň, předčasné parlamentní volby jsou totiž už v březnu. Na slovenskou ekonomiku to může mít devastující vliv. Poprvé po více než patnácti letech totiž nebyl ani přibližně dodržen přibližně čtyřletý volební cyklus, který na Slovensku zatím vždycky vypadal přibližně takto: v prvním roce nový kabinet zvýšil rozpočtové příjmy a stáhnul deficit, v druhém udělal nutné, většinou úsporné reformy a ve třetím a hlavně ve čtvrtém roce u moci rozdával a rozdával. Aby měl nový kabinet po svém nástupu opět z čeho škrtat.
Kabinetu Ivety Radičové se nepodařilo velkou část reforem přijmout, už od poloviny roku byl kabinet téměř v rozkladu a krize kolem navýšení eurovalu mu zasadila ránu do vazu.
Do voleb kabinet vládne prakticky společně s prezidentem Ivanem Gašparovičem (de facto exponentem opozice) a omezené pravomoci jí neumožňují příliš předvolebně rozhazovat, o úsporném rozpočtu ale nemůže být řeč. A to přesto, že například výdaje ministerstva životního prostředí byly seškrtány o 54 procent.
Deficit 4,6 procenta? Jen na papíře
Deficit optimisticky naplánovaného rozpočtu je 3,675 miliardy eur, tedy 4,6 procenta slovenského hrubého domácího produktu. Plán byl 3,8 procenta, ale i kvůli předčasným volbám se ho nepodařilo dodržet. Navíc v případě zpomalení růstu nebo jeho úplného zastavení, se může deficit opět vrátit k hrozivým osmi procentům HDP, na kterých byl v roce 2008 a 2009.
Do živého tnul první předseda strany Svoboda a solidarita Richard Sulík, když prohlásil, že Slovensko a Slováci si „žijí nad poměry“. „Musíme něco udělat, nemůžeme žít nad svoje poměry – a my žijeme,“ prohlásil Sulík. „Je sice velice líbivé, když Robert Fico řekne, že krize se lidí nedotkne, ale on ví, jak to je, že je to čistá lež,“ dodal guru nejen slovenských liberálů, „pokud se krize lidí nedotkne, tak nás dovede do takového krachu, v jakém se nachází Řecko.“
Podle Sulíka není největším problém naplánovaný deficit 4,6 procenta, ale to, že naplánované příjmy státního rozpočtu jsou nadhodnocené. „Navozuje to dojem, že příjmy jsou sto a výdaje 104,6. Jenže příjmy nejsou sto, ale jsou osmdesát, bez evropských peněz sedmdesát. To je úplná tragédie,“ dodal Sulík.
Nezaměstnaní a nezaměstnatelní
Slovensko totiž není zdaleka tak zdravá ekonomika, jak to podle některých makročísel vypadá. Obrovsky ho zatěžuje vysoká nezaměstnanost, jedna z nejvyšších, v minulosti dokonce nejvyšší v Evropské unii. Prosincových oficiálních 13,5 procenta nezaměstnaných na konci roku 2011 je výrazně víc než loni – což je při slušném hospodářském růstu alarmující. Obrovskou zátěží je pro Slovensko na půl milionu Romů, z nichž drtivá většina nemůže vykonávat jinou než nekvalifikovanou práci a kolem 95 procent z nich žije ze sociálních dávek, v lepším případě příležitostně vykonává veřejně prospěšné činnosti nebo pracuje převážně ve stavebnictví pro obce.
Kdo bude před volbami statečný?
Stejně jako další nové členské státy EU si i Slovensko zvyklo na příliv evropských miliard z kohezních a dalších fondů, ale ten může být vzhledem k finanční krizi už za rok výrazně omezen.
Veřejný dluh by měl sice příští rok vyšplhat „jen“ na 47 procent HDP, ale tempo jeho zvyšování je závratné.
Proto se Slovensko zřejmě nevyhne strukturální reformě výdajů, například rušení velké části sociálních dávek nebo omezování státní správy.
Otázkou ovšem je, zda k tomu některý ze slovenských politiků bude mít odvahu. Sulíkových pět až deset procent voličů tvrdou pravdu snese a tvrdé prohlášení před volbami ocení jako odvážný krok. Strany, které chtějí volby vyhrát, tedy hlavně Ficův Směr, nebo i pravicová SDKÚ si však něco takového dovolit nemohou.
Autor je redaktor Lidových novin
Sdílejte článek, než ho smažem