Očima expertů: Proč do toho politici pořádně nepraští?

Ondřej Tůma | rubrika: Očima expertů | 2. 12. 2011 | 7 komentářů
Vrcholní evropští politici v čele s Angelou Merkelovou a Nicolasem Sarkozym přešlapují na místě. Dluhová krize se tím jen stupňuje. Zeptali jsme se předních českých ekonomů, proč se politici neodhodlají k razantnímu řešení situace.
Očima expertů: Proč do toho politici pořádně nepraští?

Eurozóna se stále víc propadá do dluhové krize, která decimuje jednu evropskou ekonomiku za druhou. I když se naléhavost situace každým týdnem zvyšuje, politici jen stále dokola hovoří o možných řešeních, která by „teoreticky“ mohla zabránit nejhoršímu. Dluhová krize však potřebuje především řešení praktické, a to jako sůl. Razantní kroky se však neustále odkládají. Čeká se snad na ještě větší průšvih? Ekonomové z celého světa nevěřícně kroutí hlavou nad tím, proč se „finální řešení“ oddaluje na dobu, kdy jeho následky budou ještě mnohem bolestivější. Nejde tedy spíš o krizi politickou, když těmi, kdo v současné době nejvíce znervózňují finanční trhy, jsou právě političtí lídři evropských velmocí? Ti si navíc jistě velmi dobře uvědomují, že by jim dobře myšlené zásahy na globální scéně mohly podřezávat větev u nich doma. A do voleb není vůbec daleko.

Jak se na současnou situaci dívají námi oslovené osobnosti ze světa financí? Proč se podle nich evropští politici neodhodlají k razantnějším krokům při řešení dluhové krize?

MARTIN PROKOP

ekonom, analytik Next Finance

Martin Prokop
+15
+
-

Evropští politici jednoduše nemají dostatek nástrojů k tomu, aby dokázali dluhovou krizi zvládnout. Nebo jednotlivé země eurozóny nejsou jednotné a nedokážou se shodnout na jednom řešení. Jsou zde návrhy na větší zapojení Evropské centrální banky, která by mohla ve velkém vykupovat dluhopisy předlužených zemí, nebo jsou zde návrhy na zavedení jednotného evropského dluhopisu. Ani tato opatření by ale nepomohla eurozóně z krize. První varianta by pouze vyvolala hyperinflaci, pomocí druhého návrhu se pouze řeší dluhy novými dluhy. V obojím případě je to cesta do pekel. Pak je zde návrh na větší integraci a vetší kontroly národních rozpočtů. To je sice pěkné, ale vůbec to neřeší podstatu problému, kterým jsou dluhy. Ani integrací se tak dluhové problémy nevyřeší.

TOMÁŠ VLK

ekonom, analytik Patria Finance

+13
+
-

Asi považují krizi za menší hrozbu než ztrátu popularity a doufají, že se problémy stále dají odsouvat. Tato iluze ale nakonec vyprchá a tvrdá opatření budou muset přijít. Bohužel pak budou bolestivější, než kdyby se jednalo s předstihem.

PAVEL KOHOUT

ekonom

Pavel Kohout - ekonom, ředitel pro strategii společnosti Partners
+64
+
-

Politici nechápou podstatu situace. Nevědí, proč krize vznikla. Obviňují finanční trhy – přitom tyto trhy podporovaly euro a evropské vlády až do posledních chvil. Domnívají se, že jde jen o krizi několika málo nezodpovědných vlád v čele s Řeckem. Ve skutečnosti je Řecko jen malá ryba. Tou skutečně velkou rybou je evropský bankovní dluh, který je asi třikrát velký ve srovnání se státním dluhem. Merkelová a Sarkozy mají jen matné ponětí o fungování finančních trhů. Nemají vzdělání ani praxi v tomto oboru. Pouštěli byste se do náročné operace srdce bez lékařského diplomu a bez atestací? Asi ne, že. Ve financích je však běžné, že politikové uplatňují při řešení odborných problémů svůj laický rozum, a co hůře, politická dogmata.

Tedy: neodhodlají se, protože nevědí, co dělat. Fiskální unie? To by znamenalo, že Německo bude dotovat zbytek eurozóny ještě víc než dosud. Krizi by to stejně nevyřešilo. Daň z finančních transakcí? To je další zoufalost, která také nic neřeší. Záchranný fond stability, EFSF? Ten je úplně legrační. Když zůstane malý, bude k ničemu. Když bude velký, ohrozí samotné zachránce. Krize bude nakonec vyřešena jediným možným způsobem; nejprve ale bude nutné vyzkoušet všechny nesprávné způsoby.

ALEŠ MICHL

ekonom, analytik Raiffeisenbank

Aleš Michl – ekonom, analytik Raiffeisenbank
+21
+
-

Ve Francii budou prezidentské volby v roce 2012. V Německu parlamentní volby v roce 2013. V USA budou prezidentské volby v roce 2012. V Číně budou v roce 2012 volby do čela komunistické strany. V Rusku budou prezidentské volby v roce 2012. Každá z těchto „nej“ velmocí je takhle blízko k volbám. Myslíte si, že se dohodnou na nějakém společném řešení, když bude každý mít v hlavě ještě více než normálně ten svůj vlastní zájem?

JAN TRAXLER

ekonom, ředitel FINEZ Investment Management

Jan Traxler
+13
+
-

On totiž nikdo neví, jak ji vyřešit. Jediné, co můžeme, je oddálit výbuch a připravit řízenou demolici. To je tak vše, co jde dělat. Jenže všechny varianty řízené demolice jsou politicky neprůchodné. Kdo si sám odhlasuje hyperinflaci? Kdo si odhlasuje rozprodej národního majetku?

RICHARD SIUDA

ekonom, ředitel prodeje Conseq

Richard Siuda
+20
+
-

Vidím dva důvody. Za prvé jsou to politické body, které budou vlády u většiny veřejnosti logicky ztrácet v okamžiku, kdy budou realizovat úsporná opatření – ta totiž nemohou znamenat nic jiného než snižování stavu nebo platů státních zaměstnanců, snižování sociálních dávek nebo zpřísňování pravidel pro jejich získávání, méně služeb zdarma, vyšší daně. Z těchto opatření nebude nikdo z nás skákat nadšením.

A za druhé – nikdo vlastně přesně neví, jaké je to úplně správné řešení. Razantní úspory mohou dočasně zpomalit ekonomiku, což znamená nižší výběr daní, vyšší nezaměstnanost, a tedy více lidí s rukou nataženou pro sociální dávky atd. A to zase působí tlak na rozpočet – když se rozhodnete snižovat výdaje, musíte je snížit více, než skutečně potřebujete, protože musíte počítat i s propadem příjmů. Problém vysokého zadlužení si evropské země „budovaly“ desítky let a nyní je to opravdu veliký parník, jehož kormidlem když otočíte, bude chvíli trvat, než zaregistrujete změnu směru. A jakákoliv zmínka o změně směru je vašimi pasažéry nesena velmi nelibě.

LUKÁŠ KOVANDA

ekonom a publicista

Lukáš Kovanda
+16
+
-

Anketa

Kdo je vám se svým názorem nejblíž?

Protože jim zkrátka chybí odhodlání! Aby se totiž politik mohl odhodlat, musí za sebou cítit podporu podstatné části voličstva (či armády – ale to je spíš záležitost diktátorských režimů). Politici typu Merkelové či Sarkozyho možná cítí jakous takous podporu „svého“, německého či francouzského, voličstva na národní úrovni, ale nikoli – což je přirozené – elektorátu evropského (takový elektorát totiž pochopitelně ani neexistuje). Odhodlání se jim tak přirozeně dostává jen k obhajobě z celoevropské perspektivy spíš jen parciálních zájmů, totiž německých či francouzských, které jsou navíc mnohdy protichůdné – zvenčí se to pak jeví jako nedostatečná razance.

Předešlá generace politiků – Kohl, Mitterrand a spol. – měla, stejně jako jejich voliči, ještě přímou zkušenost s druhou světovou válkou. Idea zabránění jejímu opakování je spojovala natolik silně, že se dokázali přenést přes parciální odlišnosti a směřovat vstříc vizi – asi příliš naivní, jak dnes vidíme – jednotné Evropy. A Barroso, van Rompuy a spol.? Těm chybí odhodlání „z definice“ – nebyli vlastně nikým zvoleni. Jsou to jen úředníci, kteří byli do funkcí dosazeni nepříliš průhlednými zákulisními dohodami. Ti by zřejmě nejradši řešili podružnou problematiku typu harmonizovaného zakřivení banánů, ale k odhodlanému státnickému působení v krizové době jim chybí jakýkoli autentický voličský mandát, jakákoli dlouhodobá vize.

Jaký je váš názor? Proč evropští politici při řešení dluhové krize nejednají razantněji? Napište nám do diskuze.

Srovnávat se vyplatí

Srovnávat se vyplatí

Kalkulátor.cz je srovnávač, který lidem šetří peníze ve světě energií, pojištění a financí. My počítáme, vy šetříte.

Sdílejte článek, než ho smažem

Líbil se vám článek?

+3
AnoNe
Vstoupit do diskuze
V diskuzi je celkem 7 komentářů

Diskuze

Příspěvek s nejvíce kladnými hlasy

9. 12. 2011 10:35, Neugebauer

Barroso a van Rompuy jsou směšné figury, politici jsou otroci svých voličů, ale hlavně zrušit pohodlný život Evropanů na úkor jiných a svých dětí nelze změnit bezbolestně v Bruselu. Pouze bolestně a zdlouhavě přímo na místě.

+1
+-
Reagovat na příspěvek

Příspěvek s nejvíce zápornými hlasy

2. 12. 2011 12:53, Pavel

Sice trochu OT, ale nedá mi to. Viděl jsem krásné označení dvojice Merkelová - Sarkozy zkratkou z jejich jmen: Sarkom. Jejich působení má pro Evropu naprosto stejně smrtící účinky.

-1
+-
Reagovat na příspěvek
Vstoupit do diskuze
V diskuzi je celkem (7 komentářů) příspěvků.

Nejlevnější aplikace na trhu. Zpracujte si daňové přiznání pro fyzické osoby v roce 2024 v jednoduché online aplikaci. Pro naše čtenáře exkluzivní sleva 10 %.

DníHodinMinutVteřin
Slevový kód: PENIZE1O
Vyplnit přiznání

Pokud chcete řešit daně po staru, máme pro vás chytré formuláře.

A tohle už jste četli?

Aleš Michl: Vyšší daně, regulace, marná pomoc jihu? Vždyť to nemá logiku!

19. 11. 2011 | Ondřej Tůma | 8 komentářů

Aleš Michl: Vyšší daně, regulace, marná pomoc jihu? Vždyť to nemá logiku!

Proč by podle ekonoma Aleše Michla byl nejrozumnějším řešením dluhové krize bankrot Řecka a dalších nesolventních států? Co má naše vláda společného s politiky jižanských zemí? Přečtěte... celý článek

Očima expertů: Jsme otroci mocných bankéřů?

18. 11. 2011 | Ondřej Tůma | 9 komentářů

Očima expertů: Jsme otroci mocných bankéřů?

Chamtiví bankéři – viníci dluhové krize, jež stahuje smyčku kolem krku obyčejných lidí. Ti svůj vztek dávají najevo v ulicích. Mají bankéři opravdu vliv, jaký se jim připisuje? Ptáme... celý článek

Největší krize, o které se nepíše

25. 10. 2011 | Aleš Tůma | 14 komentářů

Největší krize, o které se nepíše

Že hlavním problémem dnešního světa je finanční krize? Ale kdepak. Něco daleko horšího!

Mojmír Hampl: Ztratili jsme schopnost posoudit, čím reálnou ekonomiku zatížíme

11. 7. 2011 | Arsen Lazarevič | 1 komentář

Mojmír Hampl: Ztratili jsme schopnost posoudit, čím reálnou ekonomiku zatížíme

„Čím víc je v Unii dokumentů, které se tématem konkurenceschopnosti na papíře zabývají, tím víc je konkrétních rozhodnutí a opatření, která konkurenceschopnost fakticky podkopávají,“... celý článek

Daniel Gladiš: Rok 2013 může být počátkem velké vleklé krize

7. 7. 2011 | František Mašek | 2 komentáře

Daniel Gladiš: Rok 2013 může být počátkem velké vleklé krize

Zvlášť v nejisté době se investoři snaží vydělávat rychle. Podle Daniela Gladiše však investování není žádný závod. Ředitel hedgeového fondu Vltava, muž působící na českém kapitálovém... celý článek

Partners Financial Services