Není banka jako banka

Byla nebyla Státní banka Československá. Převodová páka či prodloužená ruka jednoho oddělení ÚV KSČ. Pak vznikl jakýs takýs normální bankovní systém, chyběly však banky. V liberalizačním nadšení se zanedlouho rozdalo 50 licencí, asi každý tuší, komu. Prodělali jsme evoluční etapu budování (zčásti tunelů) a následného proplácení (tam ještě pár set miliard dlužíme). Stát ve státě opět zafungoval jako převodová páka, tentokrát jen účtů: z kolonky "dal" na "má dáti".

Kam s ní

Stará nerudovská otázka možná ani nikoho nepálí. Z rozpočtu chleba nejí a co tě nepálí, nehas – proč by si tedy politici dělali vrásky? Ať to všechno vyřeší EU… Nedávno se otázky centrálních bank dotkl i britský The Economist. Mohl si to dovolit, protože právě v Británii došli asi nejdál, když se podařilo "velké sjednocení" regulátorů. Britská FSA (Financial Services Authority) se dnes stará nejen o měnu, ale – jak sám název napovídá – o celou oblast financí a finančních služeb.
The Economist se opíral o údaje banky Morgan Stanley a tvrdí: nejvíc centrálních bankéřů je v Rusku, eurozóně a ČR. Z jednotlivých centrálních bank světa zaměstnává nejvíce lidí Rusko. Výrazně nadprůměrný v přepočtu na počet obyvatel je počet centrálních bankéřů i v celé eurozóně a hned za ní je Česka republika.

V Rusku pracuje v centrální bance 82 000 lidí z celkového počtu asi 360 000 zaměstnanců ve více než 160 centrálních bankách zemí celého světa. V přepočtu na 100 000 obyvatel má Rusko 57 centrálních bankéřů, zatímco světový průměr je pouhých zhruba 7 bankéřů. Rusko ovšem stojí před velkou reformou bankovního systému, vklady zde ještě nejsou pojištěny (kromě největší Sberbank) a obyvatelstvo bankám nedůvěřuje a úspory drží převážně v hotovosti (vklady představují jen málo přes 10 % HDP).

S kým srovnávat

S Ruskem asi ne, s Británií také ne. Ale i v Evropě je situace "od zdi ke zdi". Eurozóna, kde fungují vedle Evropské centrální banky i jednotlivé národní banky, má v celém systému zaměstnáno 55 000 lidí. To je v přepočtu asi 18 bankéřů na 100 000 lidí. Hned za eurozónou se umístila Česká republika, kde připadá na 100 000 obyvatel zhruba 15 zaměstnanců České národní banky. Ve stejně lidnatém Maďarsku je jich o třetinu méně a ve čtyřikrát větším Polsku je to dokonce pouhá třetina českého počtu.
Spojené státy s podobným federálním systémem centrálního bankovnictví jako eurozóna mají na 100 000 obyvatel pouze 8 centrálních bankéřů. V Japonsku je 5 127 centrálních bankéřů, což jsou v přepočtu asi čtyři na 0,1 milionu lidí. Nejméně lidí z průmyslových zemí světa mají centrální banky Kanady a Británie.
Údaje ukazují, že počet zaměstnanců centrální banky nemá žádnou souvislost s kvalitou měnové politiky. V Rusku se roční inflace pohybuje nad deseti procenty, dodává The Economist.

Co budou dělat?

Našich 1 500 zaměstnanců je úctyhodný počet. Jen pro mzdové náklady a režii je odhad 1,5 miliardy korun na spodním okraji. Ale o to ani nejde, důležité je spíše portfolio činností, které zajišťuje a nakolik efektivně. Obstojí-li Polsko s desetinou zaměstnanců, je to jistě na zváženou. Nic proti bankovnímu dohledu, statistikám a třeba i středověkému clearingu brzdícímu zúčtování, podstatnou rolí ČNB je však oblast měnové politiky. Zatím ještě máme vlastní měnu, ale nebude to dlouho trvat, návaznost na eurozónu je den ode dne pevnější. Jestliže již dříve tvrdila "drsná škola", že by na řízení měnové politiky stačilo jedno malé PC, po přijetí eura měnová politika zmizí celá.Co pak bude dělat 1 500 bankéřů?

Jak hodnotíte portfolio činností, které zajišťují naši centrální bankéři, a jejich efektivitu? Proč máme podle vašeho názoru (v přepočtu) ve srovnání s jinými zeměmi tolik centrálních bankéřů?