Zákon o DPH: ví ministerstvo, co říká?

Novému zákonu o DPH, který platí od 1. května, jsme se již věnovali v několika článcích. V analýze, kterou sepsal právník a daňový poradce Milan Marko (vydali jsme ji pod názvem Zákon o DPH? Největší legislativní paskvil!), se ukázalo, že norma obsahuje řadu nejasností, možná dokonce i pochybení. Proto jsme zaslali na ministerstvo financí několik dotazů s žádostí o vysvětlení a stanovisko k uvedeným pochybnostem.
První část odpovědí najdete v článku Zákon o DPH: jak odpovídá ministerstvo, část druhou v článku Zákon o DPH: jak odpovídá ministerstvo II.
V tomto textu najdete vyjádření ministerských úředníku k pasážím zákona týkajících se zdaňování staveb, vracení záloh a vracení daně z peněz z EU.  

Převod staveb

PCZ: Proč se má podle zákona zdaňovat každý převod stavby do tří let od kolaudace nebo nabytí, ačkoli šestá direktiva Evropské unie UMOŽŇUJE zdanit pouze první převod uskutečněný do 5 let po kolaudaci a všechny další převody by podle ní měly být osvobozené?

MFČR: Ve věci zdaňování staveb je nutno konstatovat, že Šestá směrnice v článku 13 B (g), (h) a čl. 4 (3) (a), (b) požaduje zdanit převod budov a pozemků buď před jejich prvním obydlením či podle jiného kritéria, které si členský stát zvolí a které nepřesáhne nejvýše pět let. Interpretace, že směrnice EU připouští zdanění pouze u prvního převodu po kolaudaci je tak nesprávná.
MM: To je naprosto dokonalý důkaz, že ministerští úředníci 6. směrnici EU absolutně nepochopili a navíc asi ani neumí číst. Nejprve je nutno uvést, o jaké nemovitosti se jedná v čl. 4 odst. 3 (a) a (b): Celý text čl. 4 odst. 3 (anglicky viz sloupek) v českém překladu:

Je zřejmé, že členské státy si opravdu mohou vybrat, jaké kriterium použijí. Ale může být pouze jedno! Převod stavby může být zdaněn, pokud se uskuteční buď před kolaudací nebo do pěti let po kolaudaci nebo do tří let po prvním obsazení. O zdaňování druhých a dalších převodů tedy nemůže být řeč! Nepochybuji o tom, že to na základě stížnosti některého českého občana Brusel našemu MF vysvětlí.
Celá věc je ale ještě složitější. Článek 13 B (g) (h) přikazuje OSVOBODIT od daně veškeré převody budov a pozemků s výjimkou budov a pozemků uvedených v čl. 4 odst. 3 (a) a (b). To ale neznamená, že by zdanění těchto nemovitosti Směrnice přikazovala. Pouze umožňuje tyto převody neosvobodit! A důvod je zcela jasný. Bylo by absurdní, aby Směrnice v čl. 4 odst. 3 umožňovala členským státům považovat určité (třeba i příležitostné) transakce za zdanitelná plnění, a zároveň jim v čl. 13 B nařizovala je osvobodit!
Smysl čl. 4 odst. 3 je v tom, že UMOŽŇUJE (ale nenařizuje) zdanit některé transakce v podstatě spekulativního charakteru, a to zejména nemovitostní. Bezvýjimečné osvobození nemovitostních transakcí by totiž umožnilo obcházet daňovou povinnost u stavebních prací. Developer by koupil pozemek, vlastními silami ho zasíťoval a poté (jako osvobozený, bez daně) ho takto vylepšený a rozparcelovaný prodal. Stát by přicházel o DPH ze stavebních prací. A to platí i pro opravy a rekonstrukce staveb. PROTO Směrnice dává možnost tyto případy zdanit.
Zároveň ale stanoví maximální lhůty, kdy lze převody nemovitostí zdanit. Z toho je jasné, že jde o lhůty na ochranu plátců daně před nenasytným erárem. Kdyby Směrnice skutečně zdanění některých převodů nemovitostí nařizovala, jak tvrdí MF, pak by musely být lhůty stanoveny jako minimální; jinak by se totiž každý členský stát mohl nechtěnému "povinnému" zdanění snadno vyhnout tím, že by stanovil velmi krátký časový test, například tak, že se zdaňuje pouze převod, který se uskuteční do tří dnů od kolaudace. Ministerstvo tedy opět strká hlavu do písku.

Zdaňování záloh

PCZ: Proč zákon obsahuje nutnost zdaňovat i zálohy, když direktiva umožňuje zúčtovat daň v odůvodněných případech jen jednou ročně? Nebude to znamenat zbytečný nárůst zbytečné administrativy?

MFČR: Tento postup je v souladu se směrnicemi ES a uplatňuje se i v dosavadních členských státech. Zálohy (platby předem) se v členských státech zdaňují. Pokud jde o námitku, že plátci budou muset rozdělovat platby na jednotlivé druhy služeb popř. energií, a to podle sazeb daně, je třeba si uvědomit, že kromě nájemného, které je od daně osvobozeno, se jedná o rozdělení na dvě části podle dvou platných sazeb. Jestliže je v souladu s legislativou ES zdaňování záloh resp. všech přijatých plateb, pak je nezbytné i stanovení částky, která podléhá snížené sazbě a částky podléhající základní sazbě daně.
MM: Ano, podle Směrnice je nutno zálohy zdaňovat. To jsem nezpochybňoval. Pouze jsem uvedl, že Směrnice v čl. 10 odst. 2 umožňuje členským státům, aby se v některých případech kontinuálně dodávaného zboží a služeb považovalo zdanitelné plnění za uskutečněné pouze jednou ročně. Pokud bychom toho využili u zboží (jako je teplo, voda a energie) a služeb (jako je domovní anténa, výtah, prádelna apod.), znamenalo by to výraznou administrativní úsporu.

MFČR: Co se týče zdanění hmotného majetku vytvořeného vlastní činností plátce, je třeba zdůraznit, že dani nepodléhá prodej soukromého majetku, který neslouží k ekonomické činnosti.
Nevím, z čeho tak MF usuzuje. Já jsem to v zákoně nenašel, ale možná jsem to přehlédl. Senátní legislativci právě upozorňovali na to, že zákon umožňuje zdanit i takové prodeje majetku. Ale moje námitka nesměřovala k prodeji, ale k vytvoření tohoto majetku, a k tomu se MF vůbec nevyjádřilo.
Navíc i osvobození u prodeje nemovitostí je napsáno tak, že zdaňování soukromého majetku, který nesloužil ekonomické činnosti, nejen umožňuje, ale v řadě případů i nařizuje. V § 56 se stanoví: "Převod staveb, bytů a nebytových prostor je osvobozen od daně po uplynutí tří let od nabytí nebo kolaudace. U fyzické osoby se za nabytí pozemků a staveb považuje den jejich převedení do jejího obchodního majetku." U staveb tedy plyne tříletý časový test vlastnictví až od převedení do obchodního majetku a k době, po kterou tato osoba stavbu vlastnila předtím, se nepřihlíží. Převod stavby, která vůbec nebyla převedena do jejího obchodního majetku, pak bude muset zdanit, pokud k němu dojde alespoň tři roky po kolaudaci, takže pokud na svém rodinné domku nebo chatě uskuteční přestavbu nebo třeba jen stavební práce na základě stavebního povolení, bude muset čekat další tři roky na osvobození! U stavebních pozemků zákon žádný časový test nestanoví, takže fyzická osoba bude muset zdaňovat převod takového pozemku vždy.

Vracení daně

PCZ: Proč zákon neumožňuje vracení daně u prostředků z EU? Nehrozí nám snížení podílu EU na financování projektů o nevratnou daň?

MFČR: To, že se nepočítá s vrácením daně, je v souladu s předpisy EU a týká se tento postup členských států, nejde tedy o chybu, ale o akceptování závazné úpravy.
MM: Toto nejsem schopen v tuto chvíli vyvrátit na základě odkazů na evropské dokumenty, ale považuji to za lež. U předvstupních programů (PHARE apod.) se daň mohla vracet a považoval bych za absurdní, kdyby to u projektů ze strukturálních fondů po vstupu nešlo. Brusel sleduje 6. směrnicí zajištění stejného rámce nepřímého zdanění, aby mohl fungovat jednotný trh, ale nezasahuje státům (s výjimkům nároků cizích firem na vracení daně u nakoupených služeb) do možnosti vracení daně, protože to je v zásadě opatření rozpočtové, nikoliv daňové. Podle mne MF blufuje.

Zaslali jsme tedy na ministerstvo financí výše uvedený komentář Milana Marko týkající se převodu staveb a požádali o stanovisko. Zároveň jsme poprosili o odkazy na konkrétní pasáže VI. směrnice, ze kterých úředníci ministerstva vycházeli v odpovědích číslo 2 a 3. Po zhruba dvou týdnech nám mluvčí úřadu Marek Zeman sdělil: "Úprava problematiky zdaňování převodu nemovitostí je předmětem analýzy a požádali jsme o výklad uplatnění příslušných ustanovení ze strany EK. V návaznosti na to budou odpovídající ustanovení českého zákona o DPH případně přehodnocena." Pokud jde o zbývající dva dotazy, oddělení DPH nemá v tuto chvíli podle Zemana na přípravu odpovědí kapacitu.

Přesvědčili vás úředníci ministerstva? Jak hodnotíte jejich odpovědi?