Greenmail v České republice

Greenmail v České republice
Ačkoliv "legální" vydírání malých akcionářů vzniklo v USA, najdeme řadu příkladů také v České republice. Vybrali jsme několik zajímavých.

Greenmailingu napomáhá vedle nejasných právních norem a problematického fungování soudů také nálada ve společnosti. Zatímco do poloviny 90. let právo nepamatovalo na ožebračování minoritních akcionářů, dnes se kyvadlo vychýlilo na opačnou stranu. "Zažíváme výkyvy od extrému k extrému. Zatímco dříve ohrožovali velcí akcionáři malé, nyní je to naopak," připomíná Petra Wendelová ze společnosti Ernst & Young.
Je ale potřeba uvědomit si, že greenmail není sporem chudáků malých akcionářů se zlým majoritním vlastníkem. Je to hra jednoho či několika málo malých akcionářů, vydírajících majoritáře - a i přes svá velká prohlášení pro média neberoucích ohled na zájmy ostatních drobných akcionářů. "K ochraně práv akcionářů jako celku tu nejsme zřízeni," přiznal kdysi Jan Hřebíček, jednatel společnosti Honba, napadající přeměnu Harvardského dividendového fondu, poté, co dosáhl svého cíle.
Ostatně není se co divit, greenmail je velmi zajímavá a potenciálně velmi výnosná činnost. "Napadání majoritářů se u nás stalo víceméně institucionalizovanou činností. Člověk by téměř řekl pododvětvím finančního podnikání," připomíná Miroslav Singer z PwC. "Sumy, které tito lidé požadují, se liší. Většinou jde o čtyř až pětinásobek investice, za niž akcie pořídili. Jestliže má akcie za sto milionů, chce čtyři sta až pět set milionů," říká Radek Pokorný z Advokátní kanceláře Pokorný & Wagner

Příklad první: Aleš Hodina

Jedním ze dvou nejčastěji skloňovaných jmen při debatách o greenmailu (připomeňme znovu, že jde o legální činnost šikovně využívající zákonů a nikoliv o nelegální činnost) je Aleš Hodina. Tento bývalý místopředseda Ochranného sdružení malých akcionářů (OSMA) se objevil v řadě kauz. Pozornost na sebe upoutal skupováním řady podílů v pochybných firmách. Podle médií nakoupil například řadu podílů nad 10 % ve firmách v konkursu z portfolia fondů ISČS (27 % ZPS Zlín, 32 % Armaturka Česká Třebová, 20 % Kozak Klatovy, 11 % Obchodní zařízení Praha) i dalších firem v konkursu (například 15 % KB Likér, 13 % Luhov či 10 % Ego), vlastnil údajně i hodnotné podíly (například měl být spolumajitelem 1,9 % Stock Plzeň s odhadovanou cenou 35 mil. Kč).
Největší pozornost vyvolal tři roky trvajícím blokováním fúze Plzeňského Prazdroje, Radegastu a Velkých Popovic, kde údajně vlastnil jedinou akcii. Média zaujal také na valné hromadě Stocku Plzeň, kde s Romanem Minárikem vznesl stovku dotazů a podal protest proti téměř všem bodům jednání. "Mezi společnosti, které na něj nevzpomínají v dobrém, patří i Kotva, Motorpal, Meva, Harvardský průmyslový holding, Škoda Holding či České radiokomunikace," napsal tehdy Týden.
Co ze svých aktivit měl? "Vysloveně úplatek za to, že stáhnu žalobu, jsem samozřejmě nikdy nevzal. Přistoupil jsem na to, že v některých případech jsem své akcie prodal, a tím pádem už moje zájmy v tom podniku přestaly být," řekl sám Aleš Hodina. Pokud by ale třeba v případě fúze pivovarů po třech letech prodal svou (údajně) jedinou akcii za tržní cenu, rozhodně by mu to nezaplatilo náklady na vedení sporů.
"Pan Hodina se choval racionálně, vyšlo mu to a nevím o tom, že by se choval protiprávně. Zbytek ať si zodpoví sám se svým svědomím," řekl České televizi Miroslav Singer. "Smyslem zákona na ochranu drobných akcionářů není umožnit některým hodně vydělat díky tomu, že vědí o nějakém pochybení majoritního akcionáře, ale chránit všechny drobné akcionáře. Navíc není jisté, že vyplacením se vše vyřeší," varovala tehdy Česká televize.

Vsuvka první: Aleš Hodina a dáma v problémech

Nejvíce emocí Aleš Hodina vzbudil svou válkou se státem, který připravoval na privatizaci tehdejší dámu ve světě financí - Komerční banku (profil, názory). KB se tehdy potýkala s nedostatkem kapitálu a řešením bylo navýšit základní jmění. To schválila valná hromada v květnu 1999. Vše se zdálo být vyřešeno, ale Aleš Hodina rozhodnutí vlané hromady napadl. Spor se táhl až do února 2000, což bylo pro banku (a stát) příliš dlouho. Místo zvýšení základního jmění tedy stát v červenci 1999 zvolil vyvedení špatných úvěrů z KB do Konsolidační banky. Tuto transakci žalobou ihned napadl jiný malý akcionář, Jakub Sedláček.
Tehdejší aktivity Aleše Hodiny poprvé vyvolaly silnější reakci i u státních orgánů. "Ten akcionář to udělal evidentně z důvodů, které považuji za nízké a nečestné – aby se s ním majoritní vlastník vyrovnal mimosoudně," prohlásil tehdy místopředseda vlády Pavel Rychetský. "Za obdobnými typy žalob stojí často snaha dosáhnout mimosoudního vyrovnání. Vzhledem k mimořádné situaci banky mají drobní žalobci značnou šanci uspět," komentovaly tehdy aktivity obou malých akcionářů Hospodářské noviny.
Vše by samozřejmě bylo jinak, pokud by se rozhodování o žalobách netáhlo řadu měsíců. "Kdyby bylo možno žalobu s konečnou platností vyřídit během týdnů, nikomu by nestálo za to takto banku zkoušet," připomněl tehdy Pavel Sobíšek z HVB Bank.

Příklad druhý: západní know-how Howarda Goldena

Pamětníci si jistě vzpomenou na plamenného bojovníka za práva malých akcionářů Howarda Goldena. Jde také o jediného cizince působícího ve známých kauzách - a člověka, který se netajil tím, že doopravdy dostal slušně zaplaceno.
Poprvé na sebe Howard Golden upoutal pozornost kritikou správy Podnikatelských fondů. Ta ale rychle utichla. "Je veřejným tajemstvím, že Pavel Sehnal, šéf skupiny SPG, která fondy ovládala, se s ním nakonec dohodl na smíru," napsal týdeník Euro.
Howard Golden poté zaměřil pozornost na mnohem větší rybu - První investiční. Goldenem rozpoutané skandály vedly až k tomu, že ji v době, kdy dozor nad kapitálovým trhem téměř nikde nezasahoval, postihla milionová pokuta. V zákulisí se dokonce šeptalo o nucené správě či odejmutí licence.
Takový úspěch zřejmě vystrašil hlavního stratéga IPB Libora Procházku, a tak Goldenovi nabídl dohodu: odkoupíme vaše akcie a další peníze přidáme navrch, pokud zastavíte proces. Smlouvu obě strany podepsaly v srpnu 1997 a konečná cena zněla na 365 milionů Kč. Howard Golden navíc získal místo v dozorčí radě Restitučního investičního fondu a kritika ze dne na den utichla. "Já jsem obchodník, nikoli strážný anděl českého kapitálového trhu nebo Komise pro cenné papíry. Když nějaké fondy neplatí férovou cenu a já už nejsem jejich akcionář, není to moje věc," vysvětloval tehdy své mlčení.

Příklad třetí: lékař českých fondů

Zatímco obvykle se aktivity greenmailistů nedotýkají široké veřejnosti, kauza otevírání investičních fondů se dotkla stovek tisíc kupónových akcionářů. Záminkou pro napadání otevírání fondů se stal nevyřešený přechod závazků akcionářů investičního fondu na podílníky otevřeného fondu, kdy žalující tvrdili, že případné závazky by mohl být nucen hradit kterýkoliv podílník. Nejznámějším žalobcem v kauze "fondy" byl MUDr. Jan Vokrouhlecký, fondy žalovali také Jan Jaroš a Kateřina Kalčíková. Právníky v pozadí byli Milan Usnul a Václav Sládek.
Žaloby zpochybňující otevření fondů směřovaly na velké (SIS, OB Invest, První investiční, ŽB-Trust) i na řadu malých správců. S malými se doktor Vokrouhlecký postupně dohodl, zatímco s velkými se soudil dál. Proč?
Další otázkou je, proč (když se tak bál přechodu závazků) doktor Vokrouhlecký akcie některých investičních fondů údajně získal až po valných hromadách, které rozhodly o jejich otevření. "Některé, ne-li všechny žaloby mohou být účelové. Cílem může být i výkupné," řekl tehdy Karel Staněk, předseda OSMA. Podobně celou věc viděla i Komise pro cenné papíry. "Žaloby, které brzdí otevírání fondů, jsou podle KCP neopodstatněné a neadekvátní a existuje podezření ze zneužívání práv menšinového akcionáře," prohlásil František Jakub, předseda prezídia KCP.
Jenže všechny velké napadené investiční společnosti tvrdily, že s nimi doktor Vokrouhlecký nejedná a výpalné nepožaduje. "Odmítneme-li výpalné, můžeme spekulovat o snaze znejistit trh a o následném levném nákupu akcií podhodnocených fondů," naznačil další možnou motivaci týdeník Ekonom. Fungovalo by to? Samozřejmě ano, stačí jeden příklad za všechny: 6. 12. 2000 vyhověl Krajský obchodní soud v Praze Vokrouhleckého žalobě a zrušil rozhodnutí valné hromady Rentiérského investičního fondu 1.IN, a.s. o přeměně na otevřený podílový fond. Kurs tohoto titulu na pražské burze od té doby nepřetržitě klesal.
Úspěch Vokrouhleckého žalob (podpořený rozporuplným rozhodováním soudů a dlouhým trváním sporů) vedl zákonodárce k přijetí novely zákona o investičních společnostech a investičních fondech. Novela prodloužila termín povinné přeměny do konce roku 2004 a stanovila, že za nevypořádané závazky ručí po otevření správce. V novele se také objevila formulace bránící dalším žalobám: "Z důvodu ochrany práv podílníků tuto přeměnu nelze zpochybnit. Ustanovení předchozí věty se použije i na řízení započatá přede dnem účinnosti tohoto zákona." Proč ale s podobnou novelou nikdo nepřišel dříve?

Příklady další: jak je poznat?

Toto byly ty nejznámější kauzy očima českých médií. Jistě jich existuje mnohem více, ale zatím nepřitáhly pozornost. Z vnějšku je také velmi obtížné rozlišit vývoj trhu od greenmailu. Je například mnohonásobný růst akcií Ispat Nová Huť (profil, názory) po získání strategického investora (viz graf) vírou trhu v dobrou budoucnost této firmy nebo spekulací na nabídku odkupu?
Greenmailu by také zamezila větší aktivita Komise pro cenné papíry. Zatímco ještě v roce 2002 hlasitě kritizovala činnost doktora Vokrouhleckého, loni koncem roku již vydala jen nemastné neslané prohlášení. Stejně pochybně reagovala na stížnost vedení Českých radiokomunikací (profil, názory) na možnou manipulaci s kursem akcií ČRa sdružením minoritních akcionářů Netla, skupiny J&T, penzijního fondu Credit Suisse Life & Pensions (profil, názory) a dalších (viz článek Akcie radiokomunikací: manipulace s kurzem?). Přestože šlo o jedno z nejvýraznějších upozornění na greenmailing na českém trhu, Komise (která by měla dbát na dobré fungování trhu) stížnost tiše poslala k ledu a odmítá se k ní vyjadřovat. Pokud bude takovou politiku aplikovat i nadále, nedivme se, že odvaha greenmailerů poroste…

Předneseno s využitím citací z ČTK, České televize, Českého rozhlasu, týdeníků Ekonom, Euro a Respekt, Hospodářských novin a Mladé fronty Dnes na semináři "Je greenmail v České republice neznámým pojmem? aneb Velké praktiky malých akcionářů".

Jak se na aktivity greenmailerů v tuzemsku díváte vy?

Držíte se udržitelnosti?

Držíte se udržitelnosti?

Generali Česká pořádá soutěž SME EnterPRIZE, která oceňuje udržitelné podnikání. Přihlásit se můžete do 5. dubna.

Sdílejte článek, než ho smažem

Líbil se vám článek?

+2
AnoNe
Vstoupit do diskuze
V diskuzi je celkem 36 komentářů

Diskuze

Příspěvek s nejvíce kladnými hlasy

20. 1. 2005 17:02, Bývalý akcionář ČRA

Pane Prouzo,
ten článek je velmi tendenční a lze to ukázat třeba právě na v závěru zmiňovaných ČRA. Např. v této kauze jste jaksi opoměl chování majoritního vlastníka společnosti Bivideon, který stlačil kurs akcií neposkytováním informací o společnosti, vyvedením nejcenějších aktiv do pochybné kajmanské společnosti a pak nabídl ostatním akcionářům odkup za směšných 245 Kč na akcii. Když začala cena růst, podal stížnost na greenmailing ke KCP. KCP naopak místo greenmailingu zamítla nabízenou odkupní cenu jako nepřiměřeně nízkou a schváli až opravený posudek, který určil cenu na 440 Kč/akcii. Jakýpak greenmailing pane Prouzo, spíše pokus majoritáře vydrbat minoritáře.
Vás se to ale hodí jako argument proti minoritářům, tak si ho použijete.
Ještě, že penize.cz nečtu a odkaz na tenhle vtipný článek mi poslal kamarád.

Bývalý akcionář ČRA, který neviděl ani o kačku víc, než byl odkup dobrovolně navrhovaný majoritářem :)

Zobrazit celé vlákno

+63
+-
Reagovat na příspěvek

Příspěvek s nejvíce zápornými hlasy

18. 3. 2004 15:59, Fištrón

...to jako myslíte intimní vztah mezi jistým vrcholovým manažerem J&T a jistou klíčovou pracovnicí KCP? Jo, to se pak dělaj obchody. A prezídiu to nevadí, že?! Už aby je vymetli všechny. Šimáček má ještě tu drzost, že chce být předsedou!!!

Zobrazit celé vlákno

-27
+-
Reagovat na příspěvek
Vstoupit do diskuze
V diskuzi je celkem (36 komentářů) příspěvků.

Nejlevnější aplikace na trhu. Zpracujte si daňové přiznání pro fyzické osoby v roce 2024 v jednoduché online aplikaci. Pro naše čtenáře exkluzivní sleva 10 %.

DníHodinMinutVteřin
Slevový kód: PENIZE1O
Vyplnit přiznání

Pokud chcete řešit daně po staru, máme pro vás chytré formuláře.

A tohle už jste četli?

Obrana proti greenmailu

11. 3. 2004 | Martin Hrodek

Obrana proti greenmailu

Jaké jsou nejčastější případy greenmailu v České republice? Jaké kroky obvykle greenmaileři podnikají a dá se proti nim úspěšně bránit? Co by měl majoritní akcionář učinit?

Greenmail očima právníka

9. 3. 2004 | Marek Belšan

Greenmail očima právníka

Jak se na greenmail dívá jeden z předních českých právníků, jak vnímá současný stav a co by se mělo v legislativě i ve fungování státních orgánů změnit, aby se předešlo největším excesům?... celý článek

Greenmailing: jak je to v zahraničí

5. 3. 2004 | Miroslav Nosáľ

Greenmailing: jak je to v zahraničí

Greenmail není nic specificky českého. Na zahraničních trzích se vyskytuje již mnoho let a je jednou ze standardních finančních operací. Tedy alespoň pokud všichni dodržují pravidla.... celý článek

Tajemné slovo greenmailing

3. 3. 2004 | Filip Otruba

Tajemné slovo greenmailing

Vydírání, nátlak, přitlačení ke zdi, slušný výdělek - i takové pojmy se objevují, pokud se stočí debata na greenmailing. Co vlastně tento termín znamená?

Partners Financial Services