Svobody jednotného trhu a daně jsou jen některé z mnoha oblastí, ve kterých EU výrazně zasahuje do podnikání. Její právní normy, převážně v podobě směrnic, stanovují minimální požadavky na výrobky, co se týká jejich bezpečnosti a nezávadnosti, na výrobní postupy a technologie, pokud jde o jejich vliv na bezpečnost práce, ochranu životního prostředí nebo podmínky pro chov zvířat a na chování samotných podnikatelů ve vztahu k zákazníkům či nekalé konkurenci.
České firmy budou na jedné straně muset nést mnohdy nemalé náklady spojené s dodržením těchto předpisů, na druhé z nich budou hlavně v delším období těžit, protože jejich prostřednictvím budou chráněny před určitým druhem nežádoucí konkurence ostatních účastníků podnikatelské soutěže - například když nekvalitní produkt kvůli informační asymetrii vytlačí z trhu hodnotnější zboží nebo když firma získá vysoký tržní podíl díky nízkým cenám dosahovaných na úkor znečištění životního prostředí či závadných pracovních podmínek. Je zřejmé, že podnikatelé nejdříve vidí první – bolestnější krok a to nezbytné investice do modernizace výrobních postupů a technologií nebo vyšší provozní náklady.
Stát náklady neuhradí
| Vybraná ekologická legislativa |
| Zákon č.: |
| 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí |
| 79/2002 Sb., o integrované prevenci a omezování znečištění |
| 353/1999 Sb., o prevenci závažných havárií |
| 477/2001 Sb., o obalech |
| 185/2001 Sb., o odpadech |
| 86/2002 Sb., o ochraně ovzduší |
| 254/2001 Sb., o vodách |
| 274/2001 Sb., o vodovodech a kanalizacích |
| 157/1998 Sb., o chemických látkách a chemických přípravcích (a prováděcí předpisy k tomuto zákonu) |
| 153/2000 Sb., o nakládání s geneticky modifikovanými organismy a produkty |
Podle odhadů ministerstva životního prostředí jsou náklady podnikatelského sektoru spojené se splněním požadavků ekologické legislativy EU vyčísleny na 130 miliard Kč. Ačkoli tipování výše investic se jeví z mnoha důvodů jako značně problematické (například proto, že inovované a výkonnější technologie s sebou přinášejí úsporu nákladů v budoucnu a samotné inovace musely být mnohdy provedeny bez ohledu na ekologické normy), jedná se o výrazné ovlivnění podnikání v této zemi. Myšlenka, že ekologické investice uhradí EU nebo stát v podobě dotací alespoň z poloviny, je naprosto naivní.
Přizpůsobení českého právního řádu ekologické legislativě EU již proběhlo převážně v letech 2000 až 2002. S výjimkou přechodných období, které vyjednala vláda, nabývá celá řada nových nebo novelizovaných zákonů (viz sloupek vpravo) účinnosti nejpozději počátkem letošního května. Podnikatelů a firem se ekologická legislativa dotkne především v nakládání s obaly a odpady a v celkovém posuzování vlivu průmyslové výroby na životní prostření. Na okraji zájmu by rozhodně neměly zůstat emise škodlivin do vod a ovzduší.
Recyklovat a vykupovat
Zákon o obalech obsahuje závažné ustanovení o opětovném využití obalových materiálů. Firmy budou muset povinně recyklovat minimálně čtvrtinu a znovu použít minimálně polovinu jimi vyprodukovaných obalů (měřeno podle hmotnosti). Investice do modernizace výrobních technologií nebo převedení této povinnosti na autorizovanou obalovou společnost – tedy růst provozních nákladů (poplatky za zpracování obalů) si budou muset naplánovat podniky podílející se na výrobě konzerv, plechovek, lahví, PVC, pytlů nebo papírových krabic. Zde česká vláda vyjednala přechodné období, tj. odložení povinnosti na plnění norem do konce roku 2005.
| Ekologická legislativa a její dopady v elektrotechnickém průmyslu | |
Loni v březnu vyšly dvě směrnice: směrnice o použitých elektrických a elektronických zařízeních (2002/96/ES) a směrnice o používání některých nebezpečných látek v těchto výrobcích (2002/95/ES). Pro výrobce elektroniky to bude v případě první směrnice platné od září roku 2004 znamenat:
A v případě druhé směrnice: Velké domácí spotřebiče, malé domácí spotřebiče, IT, spotřební zařízení, světelná zařízení, elektrické a elektronické nástroje, hračky, zařízení pro trávení volného času a sportovní zařízení, zdravotnická zařízení, kontrolní a monitorovací zařízení a automaty všeho druhu. | |
Výrobci určitého zboží mají povinnost jej zpětně vykupovat po použití a následně na vlastní náklady likvidovat. Především producenti olejů, akumulátorů, galvanických článků, výbojek, zářivek, pneumatik a některých druhů elektroniky jako jsou ledničky nebo počítače.
Střední a větší průmyslové podniky s možným potenciálním dopadem na životní prostředí (energetické a hutní provozy, výroba azbestu, skla a keramických výrobků, chemické provozy, zařízení na zpracování odpadů, papírny, velké potravinářské firmy, zpracování kůží a textilu) musejí reflektovat zpřísněné podmínky. Rozšířilo se hodnocení vlivu projektu (tedy nové investice) na životní prostředí a zvýšily se nároky na všechny zúčastněné subjekty (investor, zpracovatel projektu, státní správa).
Podniky musí získat integrované povolení na všechny druhy emisí a odpadů (dodržovat emisní limity a užívat nejčistší dostupné techniky a technologie) a to jak při výstavbě nového výrobního závodu, tak existující kapacity. Jinými slovy nesmí využívat technologie, která by překračovaly emisní limity znečištění vzduchu i vod, pokud existují technologie modernější a ekologicky šetrnější. Pro přibližně 600 firem (1 000 výrobních zařízení) to znamená dodatečné investice do "technologického přezbrojení". Termín mají do konce roku 2007, kdy nabývá účinnosti příslušný legislativa ES.
Příští týden si přečtete o ochraně spotřebitelů a bezpečnosti práce.
Začala již vaše firma šetření, zda splňuje požadavky ekologické legislativy EU? Jak velký odhadujete růst nákladů v této souvislosti? Myslíte, že jde EU se svou ekologickou legislativou správným směrem?
Kolik ušetříte s fotovoltaikou?
Zjistěte své roční úspory zdarma a do 2 minut. S Řešímto.cz porovnáte nabídky od ověřených dodavatelů ve vašem okolí.
Sdílejte článek, než ho smažem
