Používáte nástroj pro blokování reklamy. Pokud nám chcete pomoci, vypněte si blokování reklamy na našem webu. Zde najdete jednoduchý návod. Děkujeme.

O čem bylo referendum

O čem bylo referendum
V médiích probíhala kampaň i vířily diskuse o přistoupení k Evropské unii. Informací snad není ani nedostatek, spíše jich jsou záplavy. Jsou ale podstatné? A srozumitelné? O víkendu jsme rozhodli...

 

Největší obavy panují před vstupem do EU zejména z růstu cen, k němuž nepochybně dojde. I v Řecku, Španělsku a Portugalsku ceny po přistoupení k EU vzrostly, ale nijak dramaticky a zároveň rostly platy. Obojí se dá očekávat i v nynějších kandidátských zemích, kde současná cenová hladina dosahuje až na výjimky pouze kolem 50 % evropského průměru. Navíc třeba Irsko bylo při vstupu levným "chudobincem

 

" Evropy, dnes je tam lépe (a v něčem tedy dráže, například pokud jde o nájemné) než v průměrné zemi, dokonce i než v samé Británii. V první řadě bychom si tedy měli uvědomit, že bychom se pro tuto chvíli měli poměřovat nejvýš s Řeckem a Portugalskem.

Kompetence

Pro připomenutí

Tentokrát na rozdíl od voleb nedostaneme žádné volební lístky domů do schránek. Hlasovací lístky pro referendum obdržíme až přímo ve volebních místnostech.

O část pravomocí nepochybně přijdeme, ale to by nemělo být kritické. V kooperující zóně prostě musí dojít ke značné harmonizaci pravidel. Další část ekonomických pravomocí pozbudeme s přechodem na společnou měnu euro (například autonomní měnovou politiku), ale k tomu je ještě daleko.
Ekonomický růst bude záviset především na našem prostředí, zejména daňovém, který ovlivní příliv kapitálu. Srovnání s polovinou 80. let, kdy vstupovalo do EU Španělsko a Portugalsko (Řecko je členem od roku 1981), lze vzít jako paralelu: Ve Španělsku a Portugalsku HDP na obyvatele (měřeno paritou kupní síly) od roku vstupu vzrostl o 15 %, ale v socialistickém Řecku naopak o 4 % klesl. Srovnávat se s Irskem je z mnoha historických a věcných důvodů zavádějící.

Má dáti – dal

Rozpočet EU je jakási "společná kasa", ze které se podle dohodnutých pravidel peníze přerozdělují. Největší podíl (téměř poloviční) je určen pro zemědělství, což je současně největší problém, z dalšího největšího dílu se podporují zaostalejší regiony. Bohužel nelze ještě přesně spočítat "poměr" toho, kolik do rozpočtu odvedeme a kolik z něj dostaneme. Zatímco odvody jsou jisté, čerpání je nejisté. Měli bychom sice dostávat až o 35 % více, než odvedeme, to ale jen v tom případě, že se nám podaří čerpat z fondů maximum. Kvůli vlastní neschopnosti však můžeme i "tratit" a stát se čistým přispěvatelem. Vezmeme-li za příklad rozpočet EU pro rok 2005, měli bychom odvést necelou miliardu eur, tedy asi 30 miliard korun. Ty se pak přerozdělí "poměrem" systému výdajů EU:
- 13,5 miliard Kč (45 %) na společnou zemědělskou politiku
- 10 miliard Kč (34 %) na strukturální politiku.
Na všechny ostatní kapitoly (administrativa, věda a výzkum, předvstupní pomoc aj.) připadá méně než 5 %, a tedy jen kolem miliardy korun.

Ceny a mzdy

O obojím se dají psát litanie, ale podstatné je vždy, jakým kurzem koruny měříme. Obecně je přijatelná tzv. parita kupní síly, i když vychází z deformovaných statistik spotřebních košů (např. vyšší váhy potravin a nižší váhy nájemného). Kupní síla jednoho eura je někde kolem 15 korun. Takový poměr odpovídá cenové úrovni u nás oproti průměrným cenám v eurozóně.

Celková úroveň cen (v procentech průměru EU = 100 %)
Německo 102 %
Rakousko 98 %
Španělsko 86 %
Portugalsko 73 %
Slovinsko 66 %
Maďarsko 57 %
Česko 50 %
Polsko 50 %
Slovensko 42 %

  
 Vše je ovšem značně nerovnoměrné a těžko vybírat jediný univerzální příklad. Podívejte se třeba na Coca Colu, vidíte nějakou "logiku"?

Coca Cola (cena v procentech průměru EU = 100 %)
Nizozemí 126 %
Španělsko  101 %
Řecko  99 %
Portugalsko 89 %
Německo 79 %


Zřejmě důležitějším parametrem pohybu hladiny cen u nás budou posuny v úrovni DPH, zejména potravin (např. na Slovensku mají být zdaněny sazbou 19 %, kdežto u nás stále ještě zůstávají v 5% sazbě). Produkční ceny potravin se dále zdeformují systémem přímých dotací. V celkové analýze ČNB pro vládu se kromě jiného konstatuje: "Není důvod očekávat, že samotné přistoupení k EU by v dané oblasti znamenalo náhlý výkyv s dramatickými dopady do cen". Ceny ovšem pravděpodobně porostou rychleji než mzdy.

Mzdy v zemích střední a východní Evropy lze členit na čtyři skupiny. V první je pouze Slovinsko, kde průměrná mzda dosahuje v přepočtu podle parity kupní síly 75 % úrovně Německa a EU. Do druhé skupiny patří ČR, Polsko a Maďarsko, kde se průměrné mzdy pohybují mezi 43 a 46 % průměru EU. Nejvíce členů má třetí skupina, kde jsou země s průměrnou mzdou jen mezi 30 a 36 % průměru. Do této skupiny patří Slovensko, Estonsko, Litva a Lotyšsko.
Cena práce – průměrné výlohy (náklady) zaměstnavatelů na zaměstnání pracovní síly v EU se však člení značně jinak: v roce 2000 dosáhly 22,70 eur/hodina. Vidíme, jak nákladný je "rozvinutý blahobyt" zejména ve srovnání Švédska (28,56 eur), Dánska (27,10 eur), Německa (26,54 eur) či Francie (24,39 eur) s hodinovými náklady např. v Portugalsku 8,13 eur.

Služby a nájemné

Podraží některé služby: jedny vyšším zdaněním (sazby DPH), jiné tím, že si veřejnost uvědomí jejich skutečnou hodnotu a výš je bude "hodnotit" (školství, zdravotnictví, ale obecně sem patří i bydlení). Ve všech oborech se však budeme setkávat s tím, co vidíme již dnes: rozdíly v kvalitě se budou projevovat až řádovými rozdíly cen. Vcelku se zatím odhady celkového cenového posunu pohybují jen kolem 5 %.
Již padla zmínka o školství, zdravotnictví i bydlení. Bezesporu budeme kopírovat vývoj vyspělých zemí, kde výdaje na tyto služby rostou nejrychleji a zejména "ukusují" stále víc z celkových výdajů domácností. Jde samozřejmě nejen o úroveň či kvalitu v těchto oborech (zdravotnická technika, léky), ale i o mzdy – například jenom mzdy středoškolských učitelů v jednotlivých zemích se liší až desetinásobně.
Samostatnou kauzou je bydlení, zejména nyní, kdy se u nás teprve rodí zákon o nájemném. Bezesporu však musí dojít ke sbližování "regulovaného" a tržního nájemného – jen nikdo neví, na jaké úrovni k tomu dojde. Za bydlení dají lidé například v Lucembursku až polovinu příjmu (čisté nájemné za byt 60 metrů čtverečních na okraji města je 1 000 eur, tedy přes 30 000 korun). Jestliže učitel bere skoro 6 000 eur, pak jde jen o šestinu příjmu. Zato řidič autobusu se mzdou 2 500 eur je na tom hůř. Všechna srovnání pak mate cena dalších služeb nad čistý nájem. A zde vidíme extrémy:

Nájemné (v procentech průměru EU = 100 %)
Irsko  141 %
Portugalsko 33 %

Všechna porovnání mají jen omezenou vypovídací hodnotu. Navíc jak s námi srovnatelné Portugalsko tak i Řecko jsou členy EU již kolem 20 let. Jde tedy spíše o vyhodnocení celkových trendů. Je jasné, že vstup do Unie bude mít svou cenu, kterou budeme muset zaplatit, zejména v prvních letech. Ovšem již zmíněné trendy naznačují, že podle všeho bychom bohatnout měli – nejen kvůli samotnému vstupu do EU, ale tento vstup by nám k tomu měl pomoci.

Co podle vás udělá vstup do Evropské unie s Českou republikou? Jaké jsou klady a zápory případného vstupu země do Unie? Která kritéria jsou pro vás důležitá, pouze to ekonomické, nebo i nějaká další? Jak budete hlasovat v referendu? Připojte svůj názor!

  • RSS
  • Kindle
  • Poslat e-mailem
  • Vytisknout

Líbil se vám článek?

-2
Ano
Ne

Diskuze

Příspěvek s nejvíce kladnými hlasy

10. 6. 2003 9:46, TGP

Jenže to právě nikdo neví. Všichni se ohání příklady Irska a podobně, jenže tam taky mimo jiné následovaly velké reformy a kultura národa byla hodně jiná. U nás bude bezpochyby růst mnohem pomalejší (ale nepopírám, že bude) a v prvních letech to bude spíše bolet. Vstup do EU je jenom mírným ulehčením těžkých rozhodnutí, které musí udělat jak vláda, tak i každý člověk zvlášť. Bez nich nám nepomohou ani všechny strukturální fondy EU dohromady.

Reagovat

 

+3
Líbí
Nelíbí

Zobrazit komentovanou zprávu (TGP 10. 06. 2003 09:35)

Příspěvek s nejvíce zápornými hlasy

10. 6. 2003 10:37, TGP

A kdo to umí? Včera o tom mluvili na Radiožurnálu Mach z CEPu a Kalousek, Mach házel stovkami milionů v mínusu, Kalousek v plusu, každý mluvil o něčem jiném, emoce jim kypěly a člověk se jako obvykle nedověděl vůbec, ale vůbec nic...

Reagovat

 

-2
Líbí
Nelíbí

Zobrazit komentovanou zprávu (TGP 10. 06. 2003 09:35)

Další příspěvky v diskuzi (15 komentářů)

13. 6. 2003 | 9:24 | TGP

Myslím, že mezi vzdělanějšími lidmi bude hlasovat Ne poměrně velká skupina... více

13. 6. 2003 | 9:22 | TGP

No on není nájem jako nájem a myslím, že je to i v článku uvedeno: tržní nájemné (tedy 15 000 za 3+1 na Vinohradech) se už opravdu nemá kam zvyšovat, ale poroste nájemné regulované (tedy najde-li nějaká vláda odvahu k deregulaci)....více

12. 6. 2003 | 18:39 | jaronek

Já bych spíše potřeboval alespoň tušit v jakém kurzu budeme měnit na Euro./ až budeme - / Jestli postupně nakupovat nebo nechat korunky až na potom. Daflik více

12. 6. 2003 | 15:27 | Katerinka

S tou Kolalokou je to přece jasný jak facka: Holanďan se bojí všeho, co teče, a tak zdraží. Němec pije Bier a přeslazená americká chemikálie se mu musí cenou podbízet. V ostatních zemích určuje cenu jednotná lobby hoteliérská....více

12. 6. 2003 | 15:27 | Katerinka

První rozumný komentář,
který jsem dnes na netu potkala, tudíž podepisuji Vlastimila a díky autorovi, i když se domnívám, že zdejší dopisovatelé jsou již natolik "in" (čtěte případně v rauši), že jsou stejně rozhodnuti....
více

Přihlášení

Jméno

Nemáte registraci? Zaregistrujte se zde!

Všechny materiály © 2000 - 2017 Peníze.CZ a dodavatelé. Všechna práva vyhrazena.

ISSN 1213-2217. Doslovné ani částečné přebírání materiálů není povoleno bez uvedení zdroje a předchozího písemného svolení.
Peníze.CZ vydává společnost Partners media, s.r.o.
Člen SPIR - Sdružení pro internetovou reklamu. Člen SVIT - Sdružení vydavatelů internetových titulů při UVDT.

Při poskytování služeb nám pomáhají soubory cookie. Používáním našich služeb nám k tomu udělujete souhlas. Další informace.OK