Co nás čeká v roce 2003

Konec roku je téměř vždy důvodem pro bilancování nad výsledky roku uplynulého a zároveň pro přemýšlení o tom, jaký asi bude rok nadcházející. Také my jsme se zamysleli nad tím, co nám může nový rok přinést v některých zajímavých a důležitých oblastech finančního světa.

Zdražování nás nemine

Peněženky občanů České republiky čekají v tomto roce nemalé změny. Poroste cena nájemného, zatím se však neví o kolik. Dohadovat se o tom budou ministerstva financí a pro místní rozvoj až po Novém roce. Již od ledna podražila energie pro domácnosti s výjimkou elektřiny. Plyn vloni dvakrát zlevnil, ovšem od Nového roku půjde nahoru, v průměru o 4,2 %. Výrazně se zvýší i ceny tepla, na čemž má hlavní podíl zvýšení cen paliva pro výrobu tepla, povolený nárůst nákladů a také sjednocování cen tepla pro domácnosti a ostatní odběratele. Roční účty se tak mohou zvýšit v řádu stokorun. Elektřina by naopak měla zlevňovat, i když ne úplně pro všechny. Od Nového roku klesla cena za elektřinu pro domácnosti v průměru o 4,4 %, což znamená úsporu od desítek až po několik tisíc korun ročně. Pro podnikatele je elektrická energie levnější o 2,9 % a velké podniky jsou na tom nejlépe. Za elektřinu zaplatí o 5 % méně.

V poslední době v důsledku již téměř měsíc trvající stávky ve Venezuele proti prezidentu Chávezovi a také obav z možné války v Iráku výrazně roste cena ropy, která již přesáhla 33 dolarů za barel. Toto zdražení by se od Nového roku mělo projevit i v České republice, na některých místech již cena benzínu vzrostla, zatím asi o 60 haléřů.

Radovat se může přibližně 850 tisíc státních zaměstnanců, jejich platy totiž od ledna 2003 vzrostou v průměru o 7 procent. Polepší si také důchodci, ti dostanou od ledna přidáno v průměru 200 korun. Růst cen se očekává ve výši necelých 2 %.
Chystá se ovšem i zdražování pro Čechy tak posvátných komodit jako je pivo. Například Plzeňský pivovar oznámil, že od Nového roku bude lahvové pivo dražší o 1,5 % a sudové až o 5 %, což znamená až o korunu dražší půllitr v restauraci. Ministerstvo financí chce také zvýšit spotřební daň u cigaret a alkoholu, přičemž cena těchto komodit by mohla narůst od 1.dubna. Krabička cigaret by podražila zhruba o čtyři koruny, půllitr běžně 40procentní lihoviny pak asi o osm korun.

Důležitými změnami jsou také novela občanského zákoníku, podle které se posunuje dosavadní půlroční záruční lhůta na spotřební zboží na dva roky a také chystané snížení limitu pro plátce DPH. Tuto změnu navrhuje vládě ministerstvo financí a měla by od července přinést povinnost platit daň z přidané hodnoty z obratu 2 miliony korun ročně, oproti dosavadním třem milionům. Je také jasné, že se s poklesem úrokových sazeb sníží zároveň státní podpora hypoték ve formě příspěvků na placení úroků. Podpora pro úvěry na nové byty klesne na nulu a pro starší byty se sníží z 3 % na 2 %.

Poslední rok bohaté podpory?

Pro stavební spoření byl právě uplynulý rok mimořádně úspěšný. Pod vlivem klesajících úrokových sazeb byly stavební spořitelny nuceny klientům aktivněji, tzn. zejména snižováním úroků, nabízet běžné i překlenovací úvěry. Dnes je možné získat běžný úvěr ze stavebního spoření již za 3,9 % a překlenovací úvěr od 4,9 %. Ve světle všeobecně klesajících úroků pak ještě více vynikla štědrost státní podpory. Započala ovšem i debata o změnách v přístupu státu ke stavebnímu spoření, vzhledem k neúnosnému zadlužování České republiky, což také ovlivnilo přístup spořitelen ke klientům.

Ministr financí hodlá šetřit, a tak i když není zatím jasné, jaké konkrétní změny se v oblasti stavebního spoření nakonec prosadí, jisté je, že státní podpora se bude snižovat. Tento rok je tedy s největší pravděpodobností možné označit za poslední, ve kterém bude přidělována bohatá státní podpora. Proto se dá také s nadsázkou říct, že v roce 2003 si stavební spoření za starých podmínek pořídí všichni ti zbývající, kteří ho ještě nemají (a nemalý jistě bude zájem o i úvěry, ať už překlenovací či přidělené). Poté lze ovšem očekávat stagnaci pokud jde o nové klienty, což by dlouhodoběji mohlo snížit výnosnost jedné z nejziskovějších finančních oblastí.

Větší důraz na kvalitu

V oblasti drobného bankovnictví můžeme nový rok nazvat rokem kvality, úvěrů a nových produktů. Český klient se začíná při výběru banky daleko více orientovat na kvalitu služeb, za kterou je také ochoten zaplatit. Ve velkém se rozjede osobní přístup ke klientům v podobě osobních bankéřů či finančních poradců, s rostoucími náklady se ale mírně zvýší poplatky za služby, zejména ty pobočkové. Ještě více než loni porostou objemy poskytnutých úvěrů, a to jak hypoték, tak i spotřebitelských úvěrů. Obrovský boom zažije kreditní karta, která si již vydobyla prioritu ve většině bankovních domů. Nabídka současných bankovních depozitních produktů již nestačí a dveře se otevírají kombinacím fondového a pojistného investování.

Hlavním mottem již nebude maximální, ale garantovaný výnos. V tomto roce budou muset banky také zaručit klientům pevné lhůty pro převody peněz. Při transakci do jiné banky musejí být peníze připsány nejpozději do 2 dnů, do zahraničí pak do 5 dnů. Bankám také bylo ze strany České národní banky doporučeno, aby převzaly větší zodpovědnost za klienta v případě ztráty nebo odcizení platební karty. Podle ČNB by měl klient za kartu ručit pouze do doby, než ztrátu ohlásí a navíc maximálně do výše 4500 korun. Tyto podmínky nejsou pro banky závazné, ovšem do března musí nahlásit, nakolik budou jejich pravidla shodná s podmínkami centrální banky. Pokud jde o ceny služeb, zdražení zatím z velkých bank oznámila pouze Česká spořitelna, viz. článek Novoroční přání České spořitelny.

Životní pojištění poroste

Již od nového roku je na trhu o jednu pojišťovnu méně. Fúzí IPB Pojišťovny a ČSOB Pojišťovny se tak konsoliduje pojistný trh a všechny významné bankovní finanční skupiny již mají po jednom zástupci. Češi mají v poměru k HDP stále uzavřeno podstatně méně pojistek než činí průměr v Evropě (předepsané pojistné životního pojištění činí necelá 2 % HDP oproti 6 % v EU). I proto lze v roce 2003 očekávat dynamický růst tohoto sektoru. Tahounem růstu budou především životní pojistky. Ty, vytvořené dceřinými pojišťovnami, se začnou v daleko větší míře prodávat na pobočkách velkých bank (ČSOB, ČS, KB) a proniknou tak poprvé k masovému klientovi. S ohledem na daňovou výhodu (odpočitatelný daňový náklad až 12 000 Kč ročně) a snahu bank prodávat jednoduché a srozumitelné v podstatě spořící produkty s minimální pojistnou složkou, budou snahy "bankovních" pojišťoven korunovány úspěchem. Pojišťovny, které nejsou součástí bankovní skupiny, mohou mít v roce 2003 mnohem obtížnější situaci při získávání nových klientů. Trh neživotního pojištění čeká stagnace. Skokový nárůst zájmu o pojištění majetku po povodních se již vyčerpal a pro pojišťovny tak bude velmi obtížné získávat nové klienty.

Další odchody obchodníků s cennými papíry

I kdyby pražskou burzu "postihl" růst kurzů, bude také příští rok ve znamení odchodu dalších subjektů z trhu. V současnosti zbývá 82 licencovaných obchodníků s cennými papíry, přitom na počátku českého kapitálového trhu jich zde bylo více než čtyři stovky. Jednou z příčin tohoto úbytku je stále méně a méně obchodů, za což může především skomírající pražská burza a malý zájem Čechů o investování do akcií. Druhou, neméně důležitou příčinou, jsou rostoucí nároky na zbývající obchodníky. Licenční podmínky vedou k nárokům na personál, které činí provoz především malých firem velmi drahý. Mezi odcházejícími tak budou především malí obchodníci, kteří si nebudou schopni na svůj provoz vydělat. Při malých obchodech na burze se jim k tomu dnes nabízí již jen málo příležitostí.

Narozdíl od případné konjunktury pražské burzy by růst na kapitálových trzích v zahraničí, především v USA, mohl pomoci obchodníkům, kteří nabízejí obchodování se zahraničními akciemi přes internet. Ačkoliv se žádný z nich nezařadil po bok těch, kteří trh opouštějí, množství obchodů, které zprostředkovávají, prudce klesá. Po splasknutí technologické bubliny utrpěla řada spekulantů ztráty a americké kapitálové trhy stagnují. Na nějaký obrat ve vývoji si tak asi budeme muset ještě počkat.

O podílové fondy bude zájem i nadále

Koncem roku 2002 spravovaly tuzemské podílové fondy okolo 100 miliard Kč, o 35 miliard více než před rokem (do fondů registrovaných v zahraničí investovali podílníci dalších 30 miliard Kč). Růst zájmu o fondy v důsledku přetrvávajících nízkých výnosů bankovních vkladů bude pokračovat, takže dosažení 150 miliard pod správou tuzemských fondů a 50 miliard fondů registrovaných v zahraničí se jeví do roka a do dne realisticky.

Zájmu o své produkty využijí distributoři a samotné investiční společnosti ke zdražování, resp. zavádění vstupních a výstupních poplatků, započatému lídrem trhu ISČS již v závěru roku 2002. Pod tlakem zahraničních fondů a klesajících sazeb budou však správci zároveň snižovat obhospodařovatelské poplatky. Dluhopisové fondy budou mít v roce 2003 velmi špatnou výkonnost (viz článek Dluhopisové impérium vrací úder), tahouny nárůstu majetku pod správou budou stále fondy peněžního trhu. Akciové a smíšené fondy zůstanou na okraji zájmu investorů.

Intenzivně bude v předstihu před legislativou pokračovat integrace asset managementů a investičních společností v rámci finančních skupin. Bude dokončen proces otevírání a odkupování podílových listů postkuponových fondů, všechny fondy s rodokmenem začínajícím v kuponové privatizaci dostanou jasné investiční strategie.

Oživení na finančních trzích

Americké a evropské akciové trhy budou v roce 2003 pravděpodobně dlouhodobě stagnovat nebo jen mírně růst doprovázeny vyšší volatilitou. Důvodem budou trvající spekulace kolem globálního ekonomického oživení (předpovídaný růst globálního HDP v roce 2003 je 2,5 %) a hrozba války s Irákem. České a středoevropské akcie vůbec by se pak mohly těšit z "konvergenčního efektu", tedy ekonomického oživení v souvislosti s přistoupením zdejších zemí do Evropské unie a z toho vyplývajícího růstu cen akcií.

Na dluhopisovém trhu se jako velmi atraktivní jeví investice do středoevropských papírů, konkrétně maďarských, slovenských, ale i polských. Důvodem jsou vysoké úrokové sazby, respektive nutnost jejich budoucího snížení z důvodu přílivu přímých zahraničních investic do zmíněných zemí, jenž se podepisuje na posilování kurzů zdejších měn. České dluhopisy již ze své hodnoty většinu nabídly a nelze proto očekávat jejich další posilování.

Pokud jde o vývoj české koruny, ta by měla podle názoru Martina Burdy z ISČS v prvním čtvrtletí roku dále oslabovat, přičemž by mohla testovat hranici až 32 Kč za euro. "Důvodem tohoto oslabení je zejména ostré zhoršení vývoje běžného účtu platební bilance", přičemž tento trend by se podle Martina Burdy nejenže měl potvrdit za čtvrté čtvrtletí 2002, ale mohl by pokračovat i v tomto roce. Pro druhou polovinu 2003 pak Martin Burda předpovídá hospodářské oživení v EU s pozitivním dopadem na kurz koruny. "Na konci roku 2003 bych korunu viděl v pásmu 30,5-31,5 za euro."

Jak je vidět, v roce 2003 nás čeká mnoho nového, přejme si jen, aby nás zároveň čekalo také mnoho dobrého.

Co si myslíte o naší předpovědi pro rok 2003? Jaký je váš názor na budoucí vývoj? Co plánujete v oblasti osobních financí vy? Podělte se s námi o své názory a očekávání!