Zdroj: Shutterstock
Omezení státní podpory stavebního spoření je čím dál pravděpodobnější. Zbývá se jen dohodnout, jak výrazné nakonec bude.
Ve hře jsou tři možnosti nebo jejich kombinace: úplné zrušení podpory pro nové smlouvy (sjednané od roku 2024), snížení podpory i pro stávající smlouvy (počínaje vklady za rok 2024) nebo účelové omezení na financování vlastního bydlení.
Omezení podpory stavebního spoření má být součástí rozsáhlejšího balíčku vlády na úspory ve státním rozpočtu, potvrdil ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) v rozhovoru pro Seznam Zprávy. V tomto týdnu podle něj skončí debata na expertní úrovni a návrhy zamíří k vedení koaličních stran. „V průběhu jara bude hotovo,“ věří Stanjura. Jedná se také o výrazném zvýšení daně z nemovitostí, zvýšení spotřební daně z alkoholu a cigaret nebo o zvýšení odvodů OSVČ k úrovni zaměstnanců.
„Státní příspěvek stavebního spoření neplní svůj účel, stojí nás přes čtyři miliardy ročně. V okamžiku tak těžké situace veřejného rozpočtu jsou oblasti, kde jsou peníze daňových poplatníků užitečnější,“ řekl Stanjura.
„U stávajících smluv nemůže dojít ke zrušení podpory. Ke snížení ano. To už prošlo testem Ústavního soudu. Pokud se bavíme o zrušení, pak se jedná jen o nové smlouvy,“ upřesnil.
Z právního pohledu bez problémů je zrušení podpory u nových smluv – tedy u těch, které si lidé sjednají až po začátku účinnosti novely. Když vláda stihne novelu prosadit ještě letos, mohlo by se zrušení – nebo omezení – týkat smluv sjednaných od začátku roku 2024.
Trochu komplikovanější je to se snížením podpory pro stávající smlouvy – tedy sjednané do začátku účinnosti novely (zřejmě do konce roku 2023). Ústavní soud už dříve konstatoval, že státní příspěvek lze v zásadě snížit také u dříve uzavřených smluv, ovšem až počínaje podporou za nové vklady (v našem případě nejdříve od roku 2024). Naopak podporu k vkladům před účinností novely (do konce roku 2023) už nelze omezit. Lidé musí předem vědět, co za svůj vklad v daném roce dostanou – aby se podle toho rozhodli.
Není ale jisté, že by soud znovu došel ke stejnému výsledku. O různých argumentech nebo o rozdílu mezi pravou a nepravou retroaktivitou jsme psali podrobně už v roce 2010.
Další možností je účelové vázání státní podpory. Podle současných pravidel ji lze použít na cokoliv. Nově by lidé dostali podporu jenom na spoření, které by bylo skutečně stavební, přesněji na „bytové potřeby“. Například Patrik Nacher, poslanec opozičního ANO, mluví o použití na stavební účely, rekonstrukce, renovace či úvěry ke koupi nemovitosti. Takové omezení by mohlo být přijatelné i pro vládní lidovce – ti plošné snížení či rušení příspěvku odmítají, protože by prý lidem vzalo šanci našetřit si na rekonstrukci bydlení.
Sáhnout na stavebko doporučili loni na podzim ekonomové z poradního sdružení NERV (Národní ekonomická rada vlády). „Téměř okamžitě lze zrušit státní podporu stavebního spoření, která má v ČR sice téměř třicetiletou tradici, ovšem vznikala ve zcela jiné situaci nedostatku úspor, neexistence hypoték a celkového nedostatku dlouhodobých vkladů (a kapitálu). Postupem času se z tohoto produktu stalo pouze státem dotované běžné spoření pro některé, jež je však financováno z kapes všech daňových poplatníků,“ napsal NERV v doporučení vládě.
„Jde o čtyři až pět miliard korun daňových poplatníků, které jsou dost necílené. Velkou část si vezmou banky na velkých poplatcích,“ uvedl například sociolog Daniel Prokop, jeden z členů NERV.
„Výhodou stavebního spoření je, že jde o zavedený produkt, který mnoho Čechů naučil spořit. Nevýhodou je, že jde o velmi neefektivní podporu státu, která většinou nakonec nekončí v bydlení, ale v poplatcích oligopolu pěti finančních ústavů,“ říká David Klimeš, komentátor online deníku Aktuálně.cz.
„Proto bych byl pro omezení striktně na stavební účely, zároveň snížení podpory a otevření produktu všem finančním domům. Pokud to neprojde, a to je pravděpodobné po letech marných pokusů, tak jsem zcela pro zrušení. Stát poskytuje v podpoře bydlení mnoho dalších dotací a daňových úlev – není nutné pokračovat s produktem, který už má stejně svá nejlepší léta za sebou,“ dodává Klimeš.
Stavební spoření dnes nabízejí stavební spořitelny pěti velkých bankovních skupin – České spořitelny, ČSOB, Komerční banky, Monety Money Bank a Raiffeisenbank. Jde o silně regulovaný produkt, který zákon chrání jak před konkurencí jiných finančních společností, tak do velké míry i mezi stavebními spořitelnami navzájem. Nabídky pěti spořitelen se proto liší jen minimálně, akce se omezují hlavně na „odpuštění“ vstupního poplatku. Kromě toho si stavební spořitelny účtují průběžné poplatky za vedení účtu v řádu stovek korun ročně.
Vedle státního příspěvku může mít stavebko nicméně i další výhody: garanci sjednané úrokové sazby po celou dobu spoření nebo nárok na úvěr za předem určených podmínek.
Ke konci třetího čtvrtletí evidovaly spořitelny skoro 3,16 milionu smluv ve fázi spoření. Aktuálně čerpaných úvěrů bylo ke stejnému datu 481 tisíc. Právě poskytování výhodných úvěrů může být podle zástupců spořitelen ohroženo.
„Pokud dojde k razantnímu omezení státní podpory bez další úpravy fungování celého sektoru, je třeba si začít klást řadu otázek. Například jakým způsobem budou české rodiny financovat energetické úspory či koupě družstevních podílů, když na trhu neexistuje produkt vyjma úvěru ze stavebního spoření, kdy by si lidé mohli své splátky rozložit až na 25 let, aniž by museli zastavit nemovitost,“ říká Michal Pupala, šéf stavební spořitelny Modrá pyramida.
Chcete spořit na bydlení? Poradíme!
Díky nejvýhodnějšímu stavebnímu spoření si na budoucí bydlení nemusíte brát hypotéku. Úvěr ze stavebka na rekonstrukci stačí.
Připomíná, že státní podpora měla být už dávno valorizována. „Existuje cesta, jak toho dosáhnout bez negativního dopadu do státního rozpočtu. Stačí, když upravenou státní podporu doplníme o prostředky z existujících dotačních titulů. Nabízíme státu hotovou a kvalitní infrastrukturu, kterou může takřka okamžitě začít využívat pro daleko kvalitnější a cílenější rozdělování dotaci a podpory pro domácnosti,“ říká Pupala.
Stavební spořitelny věří, že by se mohly zapojit do financování energeticky úsporného bydlení a podpory energetické transformace domácností. Stát letos spustil například dotační program Nová zelená úsporám Light, který přispívá nízkopříjmovým domácnostem na stavební úpravy – žádosti přijímá Státní fond životního prostředí. Připravuje se i nový program na renovace bytových a rodinných domů s pracovním názvem Oprav dům po babičce.
Od roku 1993, kdy stavební spoření v Česku začalo, dosahovala státní podpora až 4500 korun za rok. Konkrétně dělala 25 % ročně z uspořené částky, maximálně však z 18 000 Kč.
Od roku 2004 klesla maximální podpora pro nově sjednané smlouvy na 3000 korun za rok. Dosahovala 15 % ročně z uspořené částky, maximálně však z 20 000 Kč. Zároveň se prodloužila potřebná doba spoření z pěti na šest let.
Od roku 2011 klesla maximální podpora pro nové i starší smlouvy na 2000 korun za rok. Dělá už jenom 10 % ročně z uspořené částky, maximálně z 20 000 Kč.
Další omezení nakonec neprošlo kvůli předčasnému rozpuštění sněmovny: od roku 2014 měl státní podporu získat jen ten, kdo ji použije na financování vlastního bydlení (nebo si na to vezme úvěr od stavební spořitelny).
Petr Kučera
Srovnávat se vyplatí
Kalkulátor.cz je srovnávač, který lidem šetří peníze ve světě energií, pojištění a financí. My počítáme, vy šetříte.
Sdílejte článek, než ho smažem
