Zdroj: Shutterstock
Stavební spořitelna České spořitelny (Buřinka) má od začátku letošního roku nové všeobecné obchodní podmínky (VOP). Podstatných změn není mnoho – fakticky nejdůležitější je nové ujednání o změně úrokových sazeb úvěru ze stavebního spoření. To může potěšit klienty ve fázi spoření, ale doplatit na to mohou zájemci o úvěr.
Nové podmínky chce Buřinka uplatnit nejen na smlouvy uzavřené od letošního 1. ledna, ale také na smlouvy uzavřené dříve, které se řídí VOP z roku 2014. To jsou především smlouvy uzavřené v roce 2014 nebo později, ale i smlouvy starší, pokud u nich od roku 2014 došlo ke změně smlouvy. Při změně smlouvy – například při změně cílové částky – totiž Buřinka vyžaduje, aby smlouva přešla na aktuální VOP. Pro tyto stávající klienty mají být nové podmínky účinné od 24. dubna 2023.
Všeobecné obchodní podmínky Buřinky obsahují od roku 2014 ujednání, podle kterého má spořitelna právo VOP jednostranně změnit. Klient, který se změnou nesouhlasí, musí smlouvu o stavebním spoření ukončit, jinak změna i přes jeho nesouhlas proběhne.
Každého asi napadne, zda může odmítnout změnu VOP a smlouvu vypovědět, pokud spoří kratší dobu než šest let. Dodržení šestileté vázací doby je totiž jednu z podmínek pro získání státní podpory. Bohužel, zákon je v tomto ohledu jednoznačný. Kdo se chce vyhnout změně všeobecných obchodních podmínek a smlouvu ukončí dříve než po šesti letech spoření, přijde o státní podporu. Zálohy státní podpory, které má připsány na účtu, vrátí stavební spořitelna státu.
Odmítnutí změny VOP musí zvážit i ti klienti, kteří plánují čerpat úvěr ze stavebního spoření. Mohou sice přejít k jiné stavební spořitelně, ale úvěr jim může být poskytnut až po uplynutí předepsané čekací doby. Ta je ze zákona nejméně dvouletá a po změně stavební spořitelny začne běžet opět od začátku. Zájemců o úvěr ze stavebního spoření sice není mnoho, ale s rostoucími sazbami hypoték jich přibývá. V roce 2023 získají nárok na úvěr klienti, kteří uzavřeli smlouvu v roce 2021. Ti mají nárok na úvěr se sazbou 3,99 %, což je hluboko pod dnešními sazbami hypoték.
Je velmi potěšující, že Buřinka zjevně usiluje o vysvětlení změn VOP svým klientům. Na jejím webu dokonce najdeme novou položku v hlavním menu, která nás navede na stránku vysvětlující změny.
Podstatná novinka se objevila v ujednání o změně úrokových sazeb. Zákon dává stavebním spořitelnám možnost po šesti letech spoření (a splnění dalších podmínek) jednostranně změnit úrokovou sazbu z vkladů. V posledních letech stavební spořitelny této možnosti běžně využívaly. Úrokové sazby donedávna klesaly, takže spořitelny po splnění výše uvedených podmínek svým klientům snižovaly úročení vkladů. Přitom vznikl následující problém: úroková sazba úvěru ze stavebního spoření nesmí podle zákona převýšit úročení vkladů o více než tři procentní body. Zákon přitom výslovně neuvádí, zda se toto omezení týká úrokových sazeb sjednaných ve smlouvě, nebo i těch, které vzniknou případnou změnou úročení vkladů.
V praxi se často stávalo, že vklady byly úročeny například 2 % a úvěr 5 %. Kdyby stavební spořitelna snížila úročení vkladů na 1 %, zvýšil by se rozdíl mezi úrokovými sazbami nad povolenou mez. Spořitelny obvykle postupovaly tak, že v podobných případech snižovaly společně s úročením vkladů také úrokovou sazbu úvěru tak, aby rozdíl nepřekročil povolené tři procentní body.
Novými VOP si však Buřinka vyhrazuje mnohem větší volnost. Článek 7.10 nově obsahuje následující větu: „Pokud využijeme svého práva na jednostrannou změnu úrokové sazby z vkladů, změníme Vám případně úrokovou sazbu z úvěru ze stavebního spoření, aby byl zachován rozdíl mezi úrokovou sazbou z vkladů a úrokovou sazbou z úvěru ze stavebního spoření nejvýše tři procentní body.“
Mluvčí Buřinky Monika Kopřivová na otázku webu Stavebky.cz upřesnila, že spořitelna si tím sjednává, aby při změně úrokové sazby z vkladů mohla měnit i úrokovou sazbu úvěru, a to oběma směry – dolů i nahoru.
Co to znamená, si můžeme ilustrovat na posledním Sdělení Buřinky, které je účinné rovněž od 1. ledna letošního roku: Úroková sazba z vkladů po uplynutí šest let a splnění dalších podmínek bude nově 3,5 %. Kterých smluv se toto ustanovení dotkne? Těch, které byly uzavřeny před šesti lety. Ty mají vklady úročené 1 % a garantují nárok na úvěr se sazbou 3,99 %. Po šesti letech se vklady u těchto smluv budou úročit 3,5 % a úvěr se může zdražit na 6,5 %. Ke zvýšení úrokové sazby úvěru může podle nových VOP dojít i přesto, že tříprocentní rozdíl v úrokových sazbách není nijak ohrožen. Potěšeni budou spořící klienti, ale doplatí na to zájemci o úvěr ze stavebního spoření.
Odstavec 6.5 dříve umožňoval převést nárok na úvěr ze stavebního spoření na jinou osobu. To už možné není. Změna se netýká velkého počtu klientů, přesto je důležitá.
S rostoucími úrokovými sazbami roste výhodnost úvěrů ze stavebního spoření. Hypotéky se dnes poskytují se sazbami kolem 6 %, zatímco úvěry ze stavebního spoření jsou podstatně levnější – v průměru jsou pod 4 %. Úvěr ze stavebního spoření však může získat jen ten, kdo si sjedná smlouvu o stavebním spoření a dostatečně dlouho (nejméně dva roky) spoří.
Jistě by se dříve nebo později našli spekulanti, kteří by za úplatu nabízeli převod práva na výhodný úvěr. Lidé jsou podnikaví a nejedná se o malé částky. Na jednom milionu cílové částky může stavebko ušetřit až 200 tisíc korun.
Hledáte to nejlepší? Zkuste to s námi. Rychle, objektivně a zadarmo.
Takové obchodování s úvěry ze stavebního spoření přirozeně není žádoucí. Proto je správné a chvályhodné, že Buřinka takovou možnost nebude nabízet.
Přespoření cílové částky je situace, kdy částka naspořená na účtu stavebního spoření převýší částku cílovou. Buřinka v článku 7.9 upravuje postupy v případě přespoření tak, že pokud klient pošle na účet stavebního spoření peníze a po připsání částky na účet by došlo k přespoření, může:
Kromě toho platí, že vklady převyšující cílovou částku nejsou úročeny (článek 7.10).
Oproti předchozí verzi je nové znění VOP právně čistší a přehlednější. Jednotlivá ustanovení o přespoření jsou nově soustředěna do jednoho odstavce, a především je výslovně zmíněna možnost zániku smlouvy (dříve si spořitelna vyhrazovala při přespoření právo smlouvu vypovědět). Do určité míry se snižuje i nejistota ohledně dalšího postupu spořitelny, protože volba odmítnutí platby a navýšení cílové částky je v některých případech vyloučena.
Další změny všeobecných obchodních podmínek zpřesňují nebo zjednodušují dřívější ujednání. Řada drobných změn se týká ujednání o způsobu komunikace mezi stavební spořitelnou a klientem, kdy si Buřinka otevírá více možností pro elektronickou komunikaci. Těchto změn je mnoho, ale nemají na smlouvu zásadní dopad, případně se týkají mimořádných situací.
Ujednání, které Buřince nově umožňuje jednostranně zvýšit úrokovou sazbu úvěru ze stavebního spoření, bychom očekávali spíše u klasické banky, která minimalizuje své úrokové riziko. Stavební spořitelna je však banka speciální. Jejím hlavním účelem je poskytování levných úvěrů s pevnou úrokovou sazbou. Ostatně pro zajištění tohoto nelehkého úkolu jsou stavební spořitelny zvýhodněny státní podporou.
Nové VOP můžeme vnímat jako další krůček od stavebního spoření ke komerčnímu bankovnictví. Nárok klientů na levný úvěr ze stavebního spoření je opět o něco méně jistý. Jde o obecný problém, který se netýká pouze Buřinky. Postupný odklon od klasického stavebního spoření vidíme u všech stavebních spořitelen.
Smutné je, že tato eroze stavebního spoření probíhá pod dohledem ministerstva financí. Toto ministerstvo totiž stavebním spořitelnám jejich všeobecné obchodní podmínky schvaluje. Stát tedy na jedné straně pláče nad nefunkčností stavebního spoření a uvažuje o zrušení státní podpory, ale na straně druhé nechává bez povšimnutí jednotlivé kroky, které k této nefunkčnosti vedou.
Petr Kielar
Sdílejte článek, než ho smažem
