Zrušit podporu stavebního spoření? Škrty očima expertů

Nová vláda nechce, aby Česko dál žilo na dluh. Těžký úkol – když přicházíte v době, kdy státní dluh vyšplhal za poslední dva roky z 28 na 41 % HDP a schodek státního rozpočtu se pohybuje ve stovkách miliard.

Mezi adepty na úspory se ve veřejné debatě zařadil příspěvek státu na stavební spoření. Může jít o drobnější dílek do mnohamiliardové skládačky, ale se znatelným dopadem na peněženky českých domácností. Mnohé z nich by musely najít jiný způsob, jak pravidelně spořit se solidním výnosem.

Ve stavebních spořitelnách si teď spoří přes 3,2 milionu lidí. V posledních letech jim stát přispívá zhruba čtyři miliardy korun ročně. Tyto peníze se tedy v příštích letech dají ve státním rozpočtu uspořit.

Dotace stavebního spoření už v minulosti klesala. Do konce roku 2003 bylo možné na jednu smlouvu od státu získat až čtyři a půl tisíce korun ročně, do konce roku 2010 to byly tři tisíce a od té doby maximálně dva tisíce korun.

Stavební spoření funguje jako pravidelné spoření. Maximálního výnosu dosáhnete, když ročně uložíte do stavební spořitelny 20 tisíc korun. Nyní se při takovém spoření můžete dostat nad 4 % čistého výnosu ročně (po odečtení daně z výnosu, poplatků a přičtení úroků a státního příspěvku). Většinu tohoto výnosu přitom dělá právě státní příspěvek.

Stavební spoření nabízejí stavební spořitelny pěti velkých bankovních skupin – České spořitelny, ČSOB, Komerční banky, Monety Money Bank a Raiffeisenbank.

Seškrtání podpory se určitě neprojevilo ve státním rozpočtu pro rok 2022, který nová vláda aktuálně sestavuje a hledá v něm zhruba 80 miliard k seškrtání. Úspory by to přineslo postupně až během dalších let – pokud by stát nezrušil podporu také u dříve uzavřených smluv.

V rozpočtu pro letošní rok vláda zatím ušetřila necelých pět miliard seškrtáním plánu na růst platů státních zaměstnanců, další necelé dvě miliardy uspoří snížení slevy ve veřejné dopravě pro děti, studenty a seniory.

Jste pro zrušení nebo pro omezení státní podpory u stavebního spoření? Může zrušení podpory státní pokladně vůbec nějak zásadně pomoci, když jde ročně o zhruba čtyři miliardy, které nejde ušetřit ze dne na den?

David Klimeš

komentátor Aktuálně.cz a Českého rozhlasu Plus

Výhodou stavebního spoření je, že jde o zavedený produkt, který mnoho Čechů naučil spořit. Nevýhodou je, že jde o velmi neefektivní podporu státu, která většinou nakonec nekončí v bydlení, ale v poplatcích oligopolu pěti finančních ústavů.

Proto bych byl pro omezení striktně na stavební účely, zároveň snížení podpory a otevření produktu všem finančním domům. Pokud to neprojde, a to je pravděpodobné po letech marných pokusů, tak jsem zcela pro zrušení. Stát poskytuje v podpoře bydlení mnoho dalších dotací a daňových úlev, není nutné pokračovat s produktem, který už má stejně svá nejlepší léta za sebou.

Bylo by však iluzí si myslet, že v případě změny hned eráru zbudou miliardy z nevyplacených dotací. Je třeba dostát podmínkám dosavadních smluv, navíc před případnou změnou se pravděpodobně vybudí zájem o uzavření smluv dle stávajících podmínek.

Musí jít tedy o dlouhodobý plán, který zapadá do celkové promyšlené státní podpory bydlení.  

Patrik Nacher

poslanec za ANO

Jsem proti zrušení státní podpory u stavebního spoření. Stát by tím dal najevo, že už moc nechce, aby se lidé o svoje bydlení postarali sami. Zrovna tato podpora představuje transparentní využití prostředků daňových poplatníků – má to jasná pravidla a dopředu je jasné, komu a v jaké výši putují finanční prostředky. 

Proti zrušení jsem i z důvodu ekonomického: jedna koruna vložená do této podpory se státu vrátí několikanásobně v podobě daní, které budou odvedeny při výstavbě. Je to tedy z pohledu státu spíše takový druh investice.

Za třetí jsem proti proto, že takové opatření má velké časové zpoždění, neb jej nelze aplikovat zpětně nebo na běžící smlouvy (změna pravidel uprostřed hry, zákaz retroaktivity). Ty teoretické úspory by tak nastaly stejně až za mnoho let, takže by to neřešilo aktuální potřebu šetřit. Když to shrnu: za mě toto není vhodná, ani správná cesta k úsporám.

Dominik Stroukal

hlavní ekonom Roger

Stát je schizofrenní. Na jedné straně ho trápí, že rostou ceny nemovitosti, na stranu druhou to všemožně podporuje, ať už skrze Státní fond podpory investic (všimněte si toho slova), který pomáhá mladým koupit si nemovitost, přes snižování základu daně o úroky z hypotéky anebo právě podporou stavebního spoření. Stavební spoření je skvělý a často užitečný nástroj, který určitě má na trhu své misto, je ale zvláštní, aby ho stát selektivně podporoval. Musíme ale být fér, spolu se zrušením podpory stavebního spoření by ruku v ruce stát měl zrušit odpočet úroků z hypoték.

A samozřejmě by se zrušení nemělo dotknout stávajících smluv, případně by muselo být umožněno lidem bez sankce odejít. Ve výsledku by to samozřejmě neušetřilo okamžitě hodně peněz státní kase, ale je to jedna z mnoha dlouhodobějších věcí, které se dají udělat a smysl dávají. Jistě, politicky je to obtížné, protože by si vláda naštvala miliony voličů, zatímco efekt na státní kasu by se projevil až u dalších vlád, kde současní politici vůbec nemusí sedět. Ale při tom zoufalém hledání každé miliardy, aby nový ministr financí našel 80 miliard úspor, se může ještě stát leccos. A ze všech možností je tahle ještě jedna z těch rozumnějších.

Jiří Šedivý

tajemník Asociace českých stavebních spořitelen

Stavební spoření není vhodným cílem rozpočtových škrtů z řady důvodů. Pro současný deficitní státní rozpočet je klíčové, že stavební spoření funguje jako systém velice ziskově a jeho redukcí nelze ušetřit, leda významně ztratit. V roce 2021 vydal stát na podporu stavebního spoření 4,2 miliardy korun a z úvěrové činnosti stavebních spořitelen inkasoval zhruba 65 miliard korun generovaných příjmů.

Konkrétně: 105 miliard korun poskytnutých úvěrů generuje řádově dvojnásobek HDP a z toho 30 % daňových odvodů. Získat za vydané 4 miliardy asi 60 miliard je jednoduše vynikající investice, navíc doprovázená velmi pozitivními sociálními efekty.

Stavební spoření nesporně podporuje dostupnost zdrojů pro bydlení. Vláda ve svém prohlášení deklaruje podporovat bytovou výstavbu, posílit zdroje pro financování bydlení, pomoci rodinám na cestě k vlastnímu bydlení. Omezení stavebního spoření by však znamenalo přesný opak.

Někdy se sice objevují argumenty o tom, jak lidé spoří a pak peníze na bydlení nepoužijí. Klíčové pro hodnocení celku je však to, že úspory všech klientů slouží jako zdroje pro úvěry. Ty se poskytují výhradně a prokazatelně na financování bydlení, přičemž aktuálně je na úvěry vydáno přibližně 90 % vkladů. Stavební spoření tak v současnosti funguje velmi efektivně.

Také zpětný pohled poskytuje přesvědčivé argumenty. Systém stavebka již přesměroval v podobě 2,6 milionů úvěrů na bydlení více než 1,13 bilionu korun. A v mnohých případech, jako jsou rekonstrukce či pořízení družstevních bytů je a byl jediným smysluplným zdrojem financování, a proto si jej lidé tak často zvolili.

Sdílejte článek, než ho smažem