Na začátku února jste v komentáři na webu Peníze.cz psal, že stavební spoření čeká dobrý rok. Stále to platí?
Myslím, že ano, i když samozřejmě ne tak dobrý, jak jsme ještě na začátku roku čekali. Větší výpadky jsme nakonec zaznamenali ve smlouvách o spoření než v samotném úvěrování. Když si chcete pořídit bydlení, tak vás to i navzdory problémům s koronavirem dokáže motivovat ke schůzce s makléřem nebo bankovním poradcem mnohem víc, než když jde jen o sjednání spořicího produktu. Přestože jde celá smlouva vyřídit online, tak tuhle možnost využívá – a platí to pro celý trh – jen málo klientů. Problém je, že ztráta z posledních měsíců se už do konce roku jen těžko dožene. Zatím počítáme s celkovým propadem kolem deseti procent, nejrizikovější scénář je pak minus dvacet procent. Ale spíš se kloním k první variantě.
Pozitivní naopak bylo, že klienti v průběhu karantény nevypovídali smlouvy o stavebním spoření a neměli potřebu sahat do těchto zdrojů. To by byl totiž signál, že je to s ekonomikou hodně špatné.
Vystudoval ekonomii a management na ČVUT v Praze. Od března 2018 je v čele Českomoravské stavební spořitelny. Ve skupině ČSOB působí už od roku 2009, od května 2010 šéfoval útvaru řízení rizik a od roku 2015 byl členem představenstva ČSOB odpovědným za řízení rizik skupiny. Dříve působil v seniorských manažerských funkcích na českém finančním trhu.
Takže koronavirus nepřinese výraznější nárůst sjednávání stavebního spoření přes internet?
Řekl bych, že ne. V transakčním bankovnictví i retailovém investování aktivita klientů v online prostředí výrazně narostla, stavebko je ale zkrátka jiný produkt. Stabilní, konzervativní, lidé mají jeho sjednání spojené s osobním setkáním s poradcem.
Jaký to byl vlastně pocit, vzít všechny prognózy a plány ze začátku roku a hodit je kvůli koronaviru do koše?
Jsme zvyklí, že děláme průběžné reporty a předpovědi vývoje trhu, takže jsme prostě jen zareagovali na změnu, kterou koronavirus přinesl. I když nezastírám, že to byla změna výrazná, navíc zapříčiněná faktory, které se s předstihem nedaly očekávat. Pružně proto přepočítáváme, jaký dopad na stavebko bude současná situace mít. Pořád tu ale zůstává hodně neznámých.
Dá se tahle situace nějak srovnávat s rokem 2008, kdy se světová ekonomika otřásla v základech?
Na to je ještě brzy. Když se podíváte na krizi, která odstartovala v roce 2008, tak se její skutečné dopady projevily až rok nebo rok a půl. Musíme počítat s poměrně velkou setrvačností. Události roku 2008 byly logickým vyústěným velkého přehřátí trhu. Dnes je situace jiná. Kornavirus je černá labuť, která sice také přinesla korekci, ale přišla zvenčí ekonomiky.
Často zdůrazňujete, že pro stavební spoření je důležitá stabilita. Když se podíváme na nejistotu spojenou s následky koronakrize, ale třeba i na to, jak protichůdně v posledním půlroce manévrovala ČNB s úrokovými sazbami, tak to má k definici stability hodně daleko…
To máte pravdu. Koncept stavebního spoření nebyl vybudovaný na dobu, kdy se spousta ekonomických pouček doslova staví na hlavu. Na druhou stranu klienti i v těchto nejistých časech dál uzavírají smlouvy, mají zájem o financování bydlení a dlouhodobé spoření se státní podporou, takže se ze současného stavu nehroutíme. Až se věci vrátí do normálu, bude pozice stavebního spoření ještě silnější.
Říká se, že v době krize mají lidé sklony víc spořit. Je to pravda?
Mají rozhodně tendenci méně spotřebovávat. Což může být dáno tím, že si dávají víc peněz stranou, nebo že jim citelně poklesly příjmy. Rozhodně ale platí, že víc myslí na rezervy a neutrácejí tolik za zbytečnosti.
Témata z nemovitostního a úvěrového trhu jsou v posledních měsících pro média velmi vděčná. Odpovídá mediální obraz realitě?
Kdyby si člověk chtěl udělat obrázek napříč mediálním trhem, dostal by se k totálně odlišným informacím – od názoru, že se nemovitostní trh otřese a ceny půjdou dolů, až po to, že budeme sledovat jejich další růst. To samé platí o financování bydlení a úrokových sazbách. Myslím, že nedojde k výrazným změnám, které by přinesly dramatické zlevňování nemovitostí a půjček na bydlení. Kvalitní nemovitosti na kvalitních místech asi klesat nebudou a předražené bydlení by šlo dolů tak jako tak, koronavirus nekoronavirus.
Banky i stavební spořitelny by si určitě přály na trhu s úvěry na bydlení větší aktivitu. Proč jsou teď klienti zdrženlivější, je v tom spíš nejistota ohledně ekonomického vývoje, nebo vyčkávání, jak to bude dál s cenami nemovitostí a úvěrů, případně s různými vládními opatřeními, která se týkají nemovitostního trhu?
Důležité je obojí. Zároveň platí, že když už někdo uvažuje o vlastním bydlení, tak většinou moc nekouká na to, jestli cena nemovitostí bude o pár procent výš nebo níž. A ani u úvěru nebude řešit desetinky v úrokových sazbách. Prostě hledá nemovitost, která se mu líbí a je v jeho finančních možnostech, a když na ni narazí, tak ji bere. Pokud tedy dnes lidi něco psychologicky brzdí, je to spíš nejistota ohledně jejich budoucích příjmů.
Jak velká komplikace pro vás bylo vládní moratorium o odkladu splátek úvěrů?
Komplikace to pro nás nebyla, sami jsme odklady začali nabízet už s předstihem, dokonce ve dvou variantách. Vládní opatření pak znamenala ještě jednodušší pravidla. Občas jsme totiž paradoxně naráželi na to, že zákon na ochranu spotřebitele „chrání“ spotřebitele i před tím, abychom mu mohli ulevit.
Kolik vašich klientů využilo možnost odložení splátek?
Objemově je to zhruba deset procent portfolia, co se počtu klientů týká, tak je to o něco méně. O odklad typicky žádají ti, kteří mají nedoplacenou větší část úvěru. Kdo už má skoro všechno zaplacené, nechce se zdržovat. Přiznám se, že jsme čekali větší zájem a byli jsme na to i připraveni. Je fajn, že tuhle možnost většinou využívali jen lidé, kteří to vyloženě potřebovali nebo si nebyli jistí a nedokázali určit, jak to bude s jejich financemi dál.
Panuje na trhu velká nervozita, jak to bude na podzim vypadat s lidmi, kterým skončí odklad splátek a začne jim zase standardní úvěrový režim?
Myslím, že ne. Kdybych měl mluvit jen za nás, tak vím, že máme dostatečné nástroje pro řízení rizika, díky kterým disponujeme kvalitním klientským portfoliem. Další věc je, že větší banky jsou dnes kapitálově velmi silné, takže i kdyby přišla nějaká horší věc, tak to rozhodně neohrozí jejich stabilitu. Každopádně se neočekává, že by na podzim, až skončí moratorium, mělo dojít k dramatickému nárůstu problematických úvěrů.
Vláda chce také zrušit daň z nabytí nemovitosti. Jak hodnotíte tenhle záměr?
Problém je, že vláda má v téhle oblasti víc záměrů a některé jdou proti sobě. Vnímám pozitivně, že chce dělat dobro a pomáhat klientům k cestě za vlastním bydlením, ale byla by chyba šít změny horkou jehlou. Uvidíme, co z toho nakonec bude, při legislativním kolečku obvykle ještě dochází k řadě úprav.
Je ve vztahu stát/občan férové, že se zruší daň z nabytí nemovitosti výměnou za konec daňových odpočtů úroků z hypoték a navýšení časového testu pro daň z příjmu u prodeje nemovitosti?
Tohle nedokážu posoudit a myslím, že mi to ani nepřísluší. Při implementaci těchto opatření je každopádně potřeba pečlivost a rozvaha, aby byl dopad skutečně takový, jak se zamýšlí.
Bude vláda ještě pokračovat ve výrazných opatřeních, která se týkají nemovitostního trhu, nebo už zařadí zpátečku, protože její aktivita budí velký rozruch?
Opravdu si netroufám odhadovat, ale myslím, že to ještě úplně neskončilo. Punkové kapely vždycky říkaly: „Hlavně, že se o nás mluví.“
Od záměrů vlády můžeme plynuje přejít k Česká národní bance, která během koronakrize pro mnohé bankéře dost překvapivě zmírnila podmínky regulace úvěrů na bydlení…
Přiznám se, že mě osobně to také zaskočilo. Risk manažeři určitě zvedli obočí, když viděli, že se zmírňuje přísnější regulace, která se zaváděla v době, kdy se ekonomice ještě dařilo, aby se lidé zbytečně nepředlužili. Zároveň chápu, že to byl jeden z mála kroků, které mohla ČNB udělat, aby pomohla úvěrovému trhu před ještě větším zamrznutí.
Někteří konkurenti toho využili a rozvolnili své limity, většina trhu ale zůstala konzistentní. Z našeho pohledu je důležité, a to jako pro klienty, tak i obchodníky, kteří naše produkty nabízejí, aby platila kontinuita a stabilní pravidla, co se nemění každých pár měsíců.
Bankovní rada ČNB ve čtvrtek zrušila limit ukazatele DSTI. Ten bankám doteď říkal, že poměr měsíční splátky dluhu k čistému příjmu by neměl překročit 50 procent. Centrální banka také odhaduje, že ceny bytů v Česku byly ke konci roku 2019 nadhodnocené o 15 až 25 procent.
Máme tedy očekávat, že až se koronakrize přežene, tak centrální bankéři opět přistoupí k přísnější regulaci?
Je to dost možné. Odpovídalo by to i Zprávě o finanční stabilitě za loňský rok, ve které ČNB říká, že na regulacích trhu úvěrů na bydlení není důvod nic měnit.
Co bude v nejbližších měsících pro další vývoj segmentu bydlení klíčové?
Důležité je, aby nepřišla druhá vlna koronaviru, respektive aby nedošlo ke stejným opatřením, která do značné míry paralyzovaly celou ekonomiku. Skutečný dopad dění z posledních měsíců pocítíme zřejmě až na podzim a v zimě, kdy se mimo jiné uvidí, jak se s neutěšenou situací dokázaly vypořádat firmy a živnostníci. Všichni se musíme snažit, aby se naše hospodářství co nejrychleji nastartovalo.
Zůstáváte optimista?
Zůstávám realista. Ale vždycky se snažím vybírat hlavně pozitivní zprávy, zásadní je také nálada. Pokud chceme, aby se ekonomika rozjela, musíme být pozitivní.
Ondřej Tůma
Penzijko s finančním bonusem
Založte si penzijko Conseq a získejte nejen státní příspěvky a daňovou úsporu, ale i bonus pro věrné klienty.
Sdílejte článek, než ho smažem
Diskuze
Příspěvek s nejvíce kladnými hlasy
20. 6. 2020 10:00, Michal
A ted tu pohádku o perníkové chaloupce prosím....
Příspěvek s nejvíce zápornými hlasy
20. 6. 2020 17:07, Michal
kecy,já prodal jeden ze svých domečků za 31 melounů !!
V diskuzi je celkem (14 komentářů) příspěvků.