Před pár lety se stavební spořitelny potýkaly s úbytkem klientů, za poslední rok ale tento trend výrazně přibrzdil. Čím to?
Podle mého názoru nám tehdy uškodila politická bublina, která se nafoukla okolo možných změn v nastavení stavebního spoření, i když z tržního pohledu nebyl k obavám důvod. Situace se naštěstí uklidnila. V současnosti nám navíc, trochu paradoxně, pomáhají i rekordně nízké úrokové sazby konkurenčních vkladových produktů. Zhodnocení stavebního spoření se u nás pohybuje kolem jednoho procenta. Po započtení státní podpory se dostáváme na zhodnocení kolem tří procent ročně, což ze stavebního spoření dělá jeden z nejatraktivnějších a bezpečných spořicích produktů na trhu.
Kromě politických tlaků musely stavební spořitelny čelit i dalším změnám, které jim ztrpčovaly život. Narážím například na nutnost žádat o výplatu stavebka vedeného na dítě před opatrovnickým soudem. Zlepšila se situace stavebních spořitelen i díky zrušení této povinnosti?
Tohle opatření nám samozřejmě přineslo řadu komplikací. Navíc se nám několikrát stalo, že soudy vydávaly v téměř totožných sporech zcela rozdílné verdikty. Výplatu peněz také komplikovaly i vztahy mezi rodiči – dost často musely o povolení žádat páry, které spolu už nežily a jen těžko se domlouvaly. Z pohledu klientů bylo tedy dění kolem stavebního spoření pro děti dost nepřehledné, což z něj udělalo velmi nešťastnou a nezajímavou komoditu. Teď je naštěstí situace o něco jednodušší.
Letos stavebnímu spoření pro děti přibyl další konkurent – doplňkové penzijní spoření. Pocítili jste to?
Nijak výrazně se nás to nedotklo. Myslím, že doplňkové penzijní spoření pro děti určitě může být pro některé klienty zajímavé, většina mladých si ale myslí, že na spoření na penzi je vždycky dost času.
I stavební spoření je ale produkt spíš pro konzervativnější střadatele…
Proto se teď snažíme mladší generaci oslovit například skrze online sjednání – stavební spoření u nás můžou uzavřít online opravdu od začátku do konce. Praxe konkurence je taková, že klienti sice můžou vyplnit smlouvu online, finální proces ověření je ale potřeba udělat fyzicky na pobočce. To u nás odpadá – totožnost ověříme pouze na základě elektronicky zaslaných kopií dokladů a první platby z bankovního účtu klienta. Online sjednání jsme navíc zvýhodnili i poplatkově – klienti můžou ušetřit až dva a půl tisíce korun.
Kdo je vlastně aktuálně vaším největším konkurentem – ostatní stavební spořitelny, nebo banky?
Pokud jde o spořicí část našeho byznysu, jsou rozdíly v nabídce stavebních spořitelen opravdu minimální – vkladové stavební spoření má totiž zákonem jasně stanovené parametry. Oproti bankám máme výhodu státní podpory. Pro stavební spořitelny je ale teď, jako ostatně pro všechny na trhu, větším tématem úvěrování. A tam je konkurence opravdu veliká. Snažíme se proto nacházet cesty, jak být pro klienty stále zajímavější.
Co jim tedy můžete nabídnout, pokud jde o půjčky?
Naší výhodou je, že jako jediná stavební spořitelna nabízíme překlenovací úvěr s anuitním splácením. V praxi tedy klient platí stále nižší úrok a navíc se k půjčce dostane okamžitě bez nutnosti předchozího spoření. Což je pro řadu lidí důležité – dnešní doba je velmi rychlá a klienti nechtějí na peníze čekat. Nedávno jsme spustili speciální akci – do konce listopadu nabízíme nejnižší úrokovou sazbu na trhu stavebního spoření 4,55 procenta při fixaci na tři roky a cílové částce od 400 tisíc korun. I po skončení akce, ale chceme sazby držet dál nízko.
Pokud jde o úvěry zajištěné nemovitostí, oproti klasickým hypotékám poskytujeme klientům garanci – ať na trhu dojde k jakékoli změně podmínek, naše sazby nepůjdou přes pět procent. Chápu, že vzhledem k aktuálním úrokovým sazbám kolem 1,8 procenta se to může zdát jako vysoké číslo, ale na druhou stranu – hypotéku si lidi berou na třicet let a stát se může cokoli.
Oproti bankovním a nebankovním spotřebitelským úvěrům vás ale pořád limituje účelovost půjčky.
To je sice pravda, ale pokud klient investuje do bydlení, má jistě k dispozici příslušné doklady o nákupu nebo faktury o provedení stavebních prací. Úvěr od Buřinky je natolik výhodný a možnosti účelového použití natolik široké – dnes umíme půjčit například i na volně stojící nábytek, že doložení účelovosti jeho použití je jen drobností.
Přesto, u klasického stavebního spoření je vázací doba šest let, pak je možné peníze využít na cokoli. Nepřišel čas, aby se účelovost zrušila i u překlenovacích úvěrů?
Vzhledem k tomu, že se do stavebka vkládají nemalé prostředky ze státního rozpočtu, určitá kontrola prostě být musí, a proto stavební spořitelny po rušení účelovosti ani nevolají. Pokud už se například na úrovni Asociace stavebních spořitelen nějaké debaty vedou, týkají se většinou spíš jejího rozšíření. Líbila by se nám třeba možnost financovat ze stavebního spoření i studium na vysoké škole nebo třeba nájemné v domovech pro seniory. Zatím se ale žádná změna nechystá.
Zítra nabyde účinnosti nový zákon o úvěrech, který mimo jiné klade větší nároky na prověřování budoucích dlužníků. Co bude tohle opatření znamenat v praxi – klesne objem poskytnutých úvěrů?
Naši klienti tohle opatření příliš nepocítí – už teď platí, že Česká spořitelna je jedna z nejobezřetnějších bank. Obecně ale budou muset banky v přetlaku, který dnes na trhu úvěrování je, najít co nejvíc bezpečných prvků, díky kterým klienta opravdu dobře posoudí. Pak možná skončí úvěrová hysterie, kterou dnes zažíváme.
Nejde jen o další nástroj, který zbaví klienty odpovědnosti?
Problém je, že se spousta klientů přeceňuje. Půjčku si dnes vyřídí hned, už ale neumějí domyslet, jak dlouho ji vlastně budou splácet. Klidně si půjčí na vánoční dárky nebo dovolenou, jenže ještě než je splatí, budou stát před otázkou, jestli si nepůjčit znova.
Jak konkrétně vlastně klienty prověřujete, liší se nějak scoring Stavební spořitelny od scoringu České spořitelny?
Neliší, máme stejná pravidla jako banka. Standardně se tedy zajímáme o záznamy v úvěrových registrech a vedle toho spolupracujeme i s některými nebankovními institucemi.
Kolik žádostí o úvěr zamítnete v porovnání s klasickým spotřebitelským úvěrem?
Průměrná výše našich úvěrů, pokud bereme čistě jen externí distribuci, dosahuje asi 360 tisíc korun. Kdežto banka poskytuje spotřebitelské úvěry v průměru za sto tisíc. Průchodnost je pak téměř stejná, rozdíl se pohybuje maximálně kolem dvou procent – zatímco u nás projde 65 procent úvěrů, v bance 67 procent. Zbytek jsou klienti, které vyhodnotíme jako ekonomicky nestabilní, případně klienti, kteří nemají žádnou úvěrovou historii.
Sdílejte článek, než ho smažem
Diskuze
Příspěvek s nejvíce kladnými hlasy
30. 11. 2016 9:58, Pepa
Kdy už přestane tato manipulace obyčejných lidí? Dle kalkulačky Buřinky tam vložím za šest let 122.400,-Kč a po odečtení státních příspěvků dostanu 122.162,-Kč.To znamená,že za to,že u Buřinky spořím,dostanu méňě,než jsem tam vložil!!!Paní si nějak neuvědomuje,že státní příspěvek je na RČ a ne IČ spořitelny,tudíž jsou moje a je potřeba to z celkového zisku odečíst!
Kde je ta její výhodnost a zajímavé zhodnocení?
Proč mi berou peníze,které jsem dostal od státu za odměnu,že spořím?Vždyť je to krádež.
Příspěvek s nejvíce zápornými hlasy
9. 12. 2016 23:03, Jan Pásztor
Tak ne všude jsou výdaje na založení spoření takové. Ale každopádně se všude platí určité malé procento za zřízení stavebního spoření a úrok dnes nepřesahuje 1%, to samo o sobě výrazný zisk nepřináší. Nicméně právě o tu státní podporu tu jde! To z toho dělá to výhodné spoření, nevím co se vám na tom nezdá. Těžko najdete jiný způsob jak konzervativně odolat (i mírně překonat) inflaci. A jen tak mimochodem buřinka není nejvýhodnější na trhu, zkuste se porozhlédnout znovu :)
Zobrazit celé vláknoSkrýt celé vlákno
V diskuzi je celkem (24 komentářů) příspěvků.