Změny ve stavebním spoření? Aby se s vaničkou nevylilo i dítě!

Ondřej Tůma | rubrika: Rozhovor | 15. 10. 2011 | 4 komentáře
Změny ve stavebním spoření? Aby se s vaničkou nevylilo i dítě!
Vytvořili první komplexní studii o stavu českého stavebního spoření a stavebních spořitelen. V rozhovoru pro Peníze.cz vyjadřují ekonomové Petr TEPLÝ a Roman HORVÁTH obavy, že vládní zásahy do stavebního spoření zbytečně poškozují dobře fungující finanční produkt, v nějž mají Češi výjimečně důvěru.

Proč jste se vlastně pustili do studie, která se snaží komplexně popsat stav stavebního spoření v České republice?

Petr Teplý: V podstatě proto, že tato problematika není dostatečně odborně zpracovaná. Univerzita Karlova nám umožňuje analyzovat problémy tohoto typu. Zejména pokud se nějakému komplexnějšímu tématu nevěnuje velká pozornost.

Roman Horváth: V České republice u důležitých reformních témat chybí diskuze nezávislých odborníků. Například ve Velké Británii nebo v Německu existují nezávislé instituty, které se přímo specializují na vyhodnocování vládních politik. Je to v souladu s trendem prolínání akademického sektoru a praxe a dokazuje to, že i akademická sféra má co říct k praktickým každodenním otázkám.

Jak se díváte na reformní kroky vlády, které se dotýkají systému stavebního spoření?

Petr Teplý

Petr Teplý

Přednáší na VŠE v Praze a na Karlově univerzitě, kde získal doktorát v oboru ekonomie. Studoval též v Rakousku, USA a na Novém Zélandu. V rámci svého výzkumu se podílel na více než 60 odborných studiích a 10 knihách. Pravidelně přednáší na zahraničních univerzitách a konferencích (Čína, Indie, Nepál, Nový Zéland, Singapur, Turecko, USA či Velká Británie). V roce 2010 působil jako jeden z předsedajících na konferenci IJAS na Harvard University v USA.

Roman Horváth

Radek Horváth

Absolvent Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy a Central European University v Budapešti. Od letošního roku působí jako zástupce ředitele na Institutu ekonomických studií Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy, kde vyučuje ekonometrii a makroekonomii. Předtím pracoval v České národní bance jako poradce bankovní rady. Je členem představenstva České společnosti ekonomické a editorem časopisu Finance a úvěr.

PT: Snaha ministerstva financí hledat v dobách rozpočtových škrtů úspory je pochopitelná. A snižování státní podpory samozřejmě legitimní. Snížení, které bylo nedávno schváleno, se stanovilo na základě citlivého konsensu ministerstva financí, České národní bankyAsociace českých stavebních spořitelen. Ministerstvo chce šetřit, ČNB udržovat stabilitu na trhu a stavební spořitelny zase spravovat úspory velkého množství domácností. Z tohoto pohledu jsou karty celkem jasně rozdány.

RH: U všech reforem je vždy zásadní důvěra veřejnosti. Stavební spořitelny mají velkou důvěru domácností a připadá mi proto, že si trochu zahráváme s ohněm, když se děláme změny, které tento systém mohou podlomit. Zvláště v dobách finančních krizí se nemusí vyplácet ničit dobře fungující věci.

Proč stát vlastně věnuje takovou pozornost omezení stavebního spoření?

PT: V roce 2010 šlo na podporu stavebního spoření z rozpočtu téměř 12 miliard korun. To je relativně hodně peněz, a proto se toho dá také dost ořezat. Stále by se ale mělo myslet na to, aby se zbytečně nepodřezávala větev významné součásti českého finančního trhu.

Takže by se dalo říci, že spíš než o zefektivnění systému stavebního spoření jde ze strany vlády o snahu získat peníze na lepení děr v rozpočtu?

PT: Do určité míry ano; je důležité zmínit ještě jeden fakt. Banky, které nemají svou stavební spořitelnu, se eminentně snaží do tohoto systému proniknout. Bude tedy také důležité, jak budou vypadat podmínky pro vstup nových subjektů na pole stavebního spoření. Během krizí se otevírá prostor pro tzv. kreativní destrukci, jak pravil ekonom Josef Schumpeter. Krize, respektive reforma sice dává prostor pro to, aby se zkoušelo něco nového, musí se ale dávat pozor, aby se s vaničkou nevylilo i dítě.

Kdyby došlo k omezení státní podpory pouze na bydlení, jaký by to mělo vliv na počet účastníků?

RH: Počet spořících by se patrně snížil. Otázka je, jak se „náklady na bydlení“ nadefinují. Jestli půjde jen o nákup či stavbu nemovitosti, možnost její rekonstrukce nebo i o vybavení domácnosti. Pak se můžeme dohadovat, jestli je například kávovar standardní výbava domácnosti. Vznikne tím větší administrativní zátěž pro stát, banky i klienty. Ve finále se nic nezefektivní.

Nemyslím ale, že zavedení účelovosti u státního příspěvku je nejdůležitější otázka. Pokud by došlo k tomu, co navrhuje ministerstvo financí, a stavební spořitelnu by mohla provozovat každá banka, vedlo by to k velkému znevýhodnění stávajících stavebních spořitelen a mohlo by to vyvolat otřesy na trhu. Podle aktuálního návrhu by se přísná regulace nadále vztahovala na stávající stavební spořitelny, ale na banky nikoli, což by vytvořilo nerovné podmínky. To je mnohem důležitější otázka, než na co se může využívat podpora stavebního spoření.

PT: Souhlasím s tím, že by to mělo negativní efekt na počet účastníků, a tudíž i na stavební spořitelny. Tyto instituce se vyznačují vysokou stabilitou, což je dáno jejich konzervativním řízením rizik. Ve reakci na globální krizi se ozývají hlasy, aby se banky řídily heslem „back to basic“, tedy aby se vrátily zpět k základům bankovnictví. Měly by se zabývat především přijímáním vkladů a poskytováním úvěrů. Obchodovat s deriváty přes pákový efekt může být ošidné, jak ukazuje současný skandál v švýcarské bance UBS. V případě, že by došlo k navrhované změně a banky by mohly nabízet stavební spoření bez odděleného účetnictví, teoreticky by pak mohly z vkladů účastníků stavebního spoření financovat obdobné rizikové aktivity. To by pochopitelně mohlo zvýšit riziko produktu stavebního spoření.

Jak vidíte možné zapojení stavebního spoření do důchodové reformy?

RH: Zatím to nevypadá, že by vláda v rámci důchodové reformy počítala se stavebními spořitelnami. Spíš to podle návrhů ministerstva financí vypadá tak, že se s nimi v budoucnu nepočítá vůbec. Je to ale škoda, stavební spoření se těší důvěře obyvatelstva, tak proč bychom ho nemohli zapojit právě do reformy penzijního systému?

PT: Všichni se shodneme na tom, že je potřeba udělat penzijní reformu. Je ale na pováženou, že proti její současné podobě jsou nejen odborníci, ale i členové NERVu. Politik se bohužel rozhoduje v krátkodobém horizontu svého volebního období, takže ho příliš netíží, že za nějakých 20 až 30 let tu bude velký problém s důchodovým systémem.

Takže byste byli naopak pro rozšíření stavebního spoření?

PT: Ano, podívejme se za hranice. Na německém příkladu jasně vidíme, že je možné stavební spoření uplatnit i v rámci penzijní reformy, neboť tam patří k certifikovaným produktům pro spoření na důchod (v rámci tzv. Riesterovy reformy). V Rakousku ho lze zase využít k úvěrům na vzdělání nebo na financování nadstandardní zdravotní péče. Nevím, proč bychom se nad něčím podobným nemohli zamyslet i my. Další možností jeho rozšíření je využití naspořených prostředků v případě nezaměstnanosti účastníka. Všechna tato rozšíření by pochopitelně vyžadovala úpravu příslušných tarifů stavebních spořitelen. Na jednu stranu je tedy legitimní požadovat účelovost, na druhou by se však mělo počítat s možností rozšířit vysoký potenciál, který stavební spoření má.

Může se ale něco změnit na tom, že politici dělají reformy jen z krátkodobého hlediska?

PT: Já jsem vůči dlouhodobým reformám dosti skeptický. Například důsledná penzijní reforma je podle mého názoru politická sebevražda – s ohledem na věkovou strukturu obyvatel, a tudíž i voličskou základnu – takže ji žádný politik skutečně neudělá a bude jen předstírat snahy o reformu.

RH: Musíme si uvědomit, že když se všechny problémy řeší za pět minut dvanáct, je praxe nutně taková, že se peníze vždy vezmou jen od daňových poplatníků nebo se zdaní finanční sektor. Tento přístup řešení problémů se dřív nebo později projeví v nižším ekonomickém růstu.

Jak se díváte na to, že stát ve svých reformách v případě stavebního spoření zasahuje do již uzavřených smluv?

RH: Systém stavebního spoření tím výrazně ztrácí na důvěryhodnosti. Je to stejné jako u penzijní reformy. Lidé si říkají, že stát bude další případné krize opět řešit tak, že změní smluvní podmínky.

Anketa

Máte stavebko?

PT: Samozřejmě to vede k nestabilitě finančního trhu. Měnit pravidla v průběhu hry je velmi nešťastné. Klient se ocitá v nejistotě. Myslím si, že lze v souvislosti se změnami stavebního spoření očekávat další stížnosti k Ústavnímu soudu. Pokud měnit podmínky, tak u nově uzavíraných smluv.

Jakým směrem podle vás vývoj stavebního spoření půjde?

PT: Už jen ze složení vládní koalice je jasné, že finální reformy nebudou tak tvrdé. Stavební spoření, i když bude omezeno určitou univerzalizací, přežije poměrně hodně. Podle mého názoru by se měl potenciál stavebního spoření cílevědomě rozšiřovat, a ne tento fungující systém v extrémním případě reformovat až k jeho kreativní destrukci.

Držíte se udržitelnosti?

Držíte se udržitelnosti?

Generali Česká pořádá soutěž SME EnterPRIZE, která oceňuje udržitelné podnikání. Přihlásit se můžete do 5. dubna.

Sdílejte článek, než ho smažem

Líbil se vám článek?

+13
AnoNe
Vstoupit do diskuze
V diskuzi je celkem 4 komentářů

Nejlevnější aplikace na trhu. Zpracujte si daňové přiznání pro fyzické osoby v roce 2024 v jednoduché online aplikaci. Pro naše čtenáře exkluzivní sleva 10 %.

DníHodinMinutVteřin
Slevový kód: PENIZE1O
Vyplnit přiznání

Pokud chcete řešit daně po staru, máme pro vás chytré formuláře.

A tohle už jste četli?

Očima expertů: Mělo by se zrušit stavební spoření?

6. 5. 2011 | Ondřej Tůma | 26 komentářů

Očima expertů: Mělo by se zrušit stavební spoření?

Osud stavebního spoření v současné podobě je velmi nejistý. Vyplývá to alespoň z některých výroků ministra financí Miroslava Kalouska. Jak velké změny systém stavebního spoření prodělá?... celý článek

Spor o stavební spoření: Kalousek se mstí, Kalousek trestá

3. 5. 2011 | Tomáš Prouza | 41 komentářů

Spor o stavební spoření: Kalousek se mstí, Kalousek trestá

Když někdo udělá chybu, bývá zvykem, že se omluví a zkusí ji napravit. Když ale ministerstvo financí doplatilo na svůj protiústavní postup při změnách ve stavebním spoření, místo omluvy... celý článek

Stavební spoření: omezit znovu a lépe?

28. 4. 2011 | redakce Peníze.CZ | 23 komentářů

Stavební spoření: omezit znovu a lépe?

Ústavní soud zrušil zákony, které vedly ke snížení státní podpory stavebního spoření. Vyhověl stížnosti sociální demokracie, podle níž není možné, aby tyto změny – přijaté navíc ve... celý článek

Hodláme stavební spoření změnit, nebo rovnou zrušit?

7. 2. 2011 | Jiří Šedivý | 21 komentářů

Hodláme stavební spoření změnit, nebo rovnou zrušit?

Mají diskutované úpravy stavební spoření zefektivnit, či zlikvidovat? Avizované úpravy stavební spoření ruší. Likvidují totiž klíčové prvky jeho podstaty, píše tajemník Asociace českých... celý článek

Může být stavební spoření pilířem penzijní reformy?

21. 1. 2011 | František Mašek | 10 komentářů

Může být stavební spoření pilířem penzijní reformy?

Snížení státní podpory a zdanění úroků ze stavebního spoření sice snížilo zájem o tento produkt, řadu Čechů od něj ale zcela neodradilo. Stavební spořitelny navíc delší dobu nabízejí... celý článek

Partners Financial Services