Může být stavební spoření pilířem penzijní reformy?

Může být stavební spoření pilířem penzijní reformy?
Snížení státní podpory a zdanění úroků ze stavebního spoření sice snížilo zájem o tento produkt, řadu Čechů od něj ale zcela neodradilo. Stavební spořitelny navíc delší dobu nabízejí i jiné finanční produkty. Mohou se reálně stát i čtvrtým pilířem penzijní reformy?

Na první pohled by se mohlo zdát, že stavební spořitelny zaznamenají silný pokles zájmu klientů, a tím i peněz. Zdanění státní podpory stavebního spoření za loňský rok (vyplácené letos), stejně jako její letošní snížení a zdanění úroků z tohoto spoření měly stavebnímu spoření pořádně pustit žilou. A pomoci státu snížit objem peněz na podporu tohoto produktu. Zdá se ale, že řadu lidí uvedené změny, jejichž legálnost má ještě na základě návrhu opoziční sociální demokracie posuzovat Ústavní soud, od stavebního spoření neodradily.

Z dostupných údajů za loňské 3. čtvrtletí vyplývá, že se počet nově uzavřených smluv proti stejnému období roku 2009 snížil o více než 30 %. Průměrná cílová částka u smluv uzavřených v prvních třech čtvrtletích roku 2010 byla ale podle Asociace českých stavebních spořiteleno 2 % vyšší než v roce 2009. Souhrnná data za rok 2010 zatím nejsou známa, jednička na trhu Českomoravská stavební spořitelna (ČMSS) ale uzavřela loni (včetně zvýšení cílové částky) téměř o pětinu více nových smluv než v roce 2009. Stoupla i cílová částka u těchto smluv a počet poskytnutých úvěrů.

Ostatní stavební spořitelny zatím výsledky nezveřejnily. Dávno již přitom neprodávají pouze stavební spoření. Jedním z průkopníků rozšiřování nabídky finančních produktů, je právě ČMSS. Ke stavebnímu spoření, penzijnímu připojištění, podílovým fondůma některým bankovním či pojistným produktům začíná nyní nově nabízet také životní pojištěnía pojištění majetkua odpovědnosti.

Reforma penzí a stavební spořitelny

Liška není sama, své aktivity rozšiřují také jiné stavební spořitelny. Na včerejší tiskové konferenci ČMSS představil dokonce hlavní ekonom společnosti NextFinance Vladimír Pikora projekt, jehož cílem je zapojit pozměněné stavební spořitelnydo penzijní reformy jako jeden z jejích pilířů.

Podle Pikorovy představy by lidé dál spořili v rámci stavebního spoření, jak byli zvyklí, na konci spoření by ale vložili celou částku jako vklad do jiného finančního produktu, například životního pojištění, nebo podílových fondů.

Stavební spoření by využívali k pořízení vlastní nemovitosti, v níž by sami bydleli. Padlo by tak riziko, že nebudou mít jako důchodci na nájem. K zabezpečení důchodu by jim pak stačily peníze, získané z jiných pilířů penzijního systému.

Produkt stavebního spoření by byl pozměněn. Prodloužila by se spořicí fáze a po jejím ukončení by klient dostával po určité období anuitu (pravidelnou rentu), která by vycházela z naspořených peněz. I v této výplatní fázi by přitom byly zbývající naspořené prostředky dál zhodnocovány stejně jako ve spořicí fázi. Zvolený způsob by umožnil snáze řešit problémy v případě dědictví.

Takto změněné stavební spořitelny by tedy představovaly alternativu k bezpečnému fondu s funkční infrastrukturou. Podmínkou by bylo, aby stát podpořil stavební spoření obdobně jako penzijní připojištění.

Zmíněný systém má podle Pikory jednu velkou výhodu – díky struktuře, kterou využívají stavební spořitelny, by mohly být výrazně omezeny velké transakční náklady, s nimiž je třeba počítat při penzijní reformě a změně penzijního systému, které si vyžádá penzijní reforma. Penzijní systém se stavebními spořitelnami, který funguje v Německu, je navíc podle Pikory stabilnější než bez nich. Výhodou jsou podle Pikory i vyšší výnosy, než dosahovaly v průměru penzijní fondy (i po započtení stejné státní podpory jakou má stavební spoření).

Zda, případně v jaké míře, budou skutečně stavební spořitelny zapojeny do chystané penzijní reformy, zůstává otázkou. Zmíněný námět ovšem poukázal na jeden často opomíjený faktor penzijní reformy: možnost nabídnout občanům více alternativ, jak si ti, kteří o to mají zájem, mohou pomocí různých druhů spoření, případně investic, zajistit dostatek peněz na penzi sami. Část občanů by totiž ráda investovala své peníze dlouhodobě jinak, než pouze prostřednictvím nových penzijních fondů, bez ohledu na to, zda budou povinné či nikoliv. Budou mít ti, jichž se má penzijní reforma týkat, i tuto možnost?

Co si o možnosti zapojit do penzijní reformy modifikované stavební spořitelny myslíte vy? Má reálnou šanci na úspěch, nebo jde spořitelnám hlavně o jejich vlastní zájem?

Odeslat
e-mailem

Líbil se vám článek?

-5
AnoNe
Vstoupit do diskuze
V diskuzi je celkem 10 komentářů

Diskuze

Příspěvek s nejvíce kladnými hlasy

21. 1. 2011 10:10, eďa

Mám za to, že změnou úprav za chodu, kdy bude možné celou částku převést do soukromého důchodového fondu či na životku, je poměrně velkým varováním vedle 50% zdanění st. příspěvku. Zdá se však, že spořitelé jdou jako kuřata na vlastní porážku a naopak spoří ještě více, aby předhonili inflaci a znehodnocení úspor.

+3
+-
Reagovat na příspěvek

Příspěvek s nejvíce zápornými hlasy

21. 1. 2011 6:33, Zdenek

Proč ne? Jen by se z toho stala forma spořícího účtu s podporou státu,který měsíčně vyplácí nějakou sumu.

-1
+-
Reagovat na příspěvek
Vstoupit do diskuze
V diskuzi je celkem (10 komentářů) příspěvků.
Partners Financial Services
 
 

Přihlášení

Jméno

Nemáte registraci? Zaregistrujte se zde!

Při poskytování služeb nám pomáhají soubory cookie. Používáním našich služeb nám k tomu udělujete souhlas. Další informace.OK

Používáte nástroj pro blokování reklamy. Pokud nám chcete pomoci, vypněte si blokování reklamy na našem webu. Zde najdete jednoduchý návod. Děkujeme.