Další protiinflační Dluhopisy Republiky teď nebudou, řekl Stanjura

Ministerstvo financí teď neplánuje další emisi protiinflačních Dluhopisů Republiky. Při příležitosti oznámení výsledků státního rozpočtu za loňský rok to oznámil ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS).

„V této chvíli žádné další peníze na financování dluhu nepotřebujeme a není třeba dalších emisí. Pokud se ukáže, že bude třeba dalších emisí, budeme o tom informovat,“ říká Stanjura.

Potvrdil, že poslední emise, jejíž úpis skončil těsně před Vánoci, byla mimořádně úspěšná: lidé si koupili dluhopisy za více jak 41 miliard korun. To je větší částka než v předchozích dvanácti emisích v letech 2019 až 2021, kdy průměrný zájem dělal 3,2 miliardy.

Za obrovským zájmem o protiinflační dluhopisy z konce roku 2021 je snaha Čechů ochránit své peníze před inflací. Protiinflační dluhopis totiž připisuje výnos, který se rovná inflaci, a navíc není daněn. Srovnatelně výnosná a přitom bezpečná investice není k mání.

• Chcete vědět víc? Vyplatí se Dluhopis Republiky? Prozkoumali jsme dárek od Schillerové

Pro státní pokladnu to ale výhodné není. Ministerstvo financí si může na trhu sjednat výhodnější podmínky financování. A protože nová vláda slíbila úspory ve státním rozpočtu, omezení protiinflačních dluhopisů se čekalo.

Státní rozpočet loni skončil s rekordním schodkem ve výši 419,7 miliardy korun. O rok dříve to bylo 367,4 miliardy korun.

Celkové příjmy státního rozpočtu loni dělaly 1487,2 miliardy korun. Daňové příjmy včetně pojistného na sociální zabezpečení stouply meziročně o 35,4 miliardy na 1,29 bilionu korun. Celkové výdaje rozpočtu byly 1906,9 miliardy korun.

Na co se těšíte v roce 2022? Ptali jsme se nejen zástupců českého byznysu

Celkové příjmy státního rozpočtu vzrostly loni meziročně o 0,8 % (o 11,8 miliardy Kč), k čemuž nejvíce přispělo inkaso pojistného na sociální zabezpečení. Jeho výběr meziročně vzrostl o 10,2 % (o 55 miliard).

Naopak daňové příjmy klesly o 2,7 % (o 19,5 miliardy), jelikož byly zásadně ovlivněny legislativními změnami - hlavně snížením zdanění práce. Negativní dopad měla též úprava rozpočtového určení daní ve prospěch obcí a krajů, která za celý rok 2021 snížila inkaso státního rozpočtu o 27,4 miliardy Kč.

Pro tempo růstu celkových výdajů ve výši 3,5 % (o 64 miliard Kč) byl v roce 2021 určující především vývoj běžných výdajů (růst 3,5 %, což je o 59,2 miliardy), zatímco kapitálové výdaje meziročně vzrostly o 2,8 % (o 4,8 miliardy). Mandatorní (nutné) výdaje podle prvních odhadů dosáhly bezmála 989 miliard Kč, což představovalo meziročně o 5,2 % více a rovnalo se to 51,8 % celkových výdajů.

Státní dluh loni stoupl na rekordních zhruba 2,466 bilionu korun. Na konci roku 2020 to bylo 2,05 bilionu korun. V poměru k HDP to dělá už přes 41 %, ještě na konci roku 2019 jsme byli na 28 %. Nad 40 % v poměru k HDP byl státní dluh Česka naposledy v roce 2012.

Na každého občana Česka teď hypoteticky připadá dluh zhruba 234 tisíc korun.

Jiří Hovorka

O osobních financích píše od roku 2009. Začínal v Měšci, pak se stejným tématům věnoval v Aktuálně.cz, po sloučení s vydavatelstvím Economia se jeho texty objevovaly i v Hospodářských novinách. Dlouhodobě se věnuje důchodům,... Další články autora.

Sdílejte článek, než ho smažem