Používáte nástroj pro blokování reklamy. Pokud nám chcete pomoci, vypněte si blokování reklamy na našem webu. Zde najdete jednoduchý návod. Děkujeme.

Když vám všechno hraje do karet, zvládne ministra financí i cvičená opice

| rubrika: Rozhovor | 12. 8. 2017 | 7 komentářů
Politici před volbami obvykle slibují hory doly, po volbách ale začínají ztrácet paměť. Třeba i proto, že velká část slibů se prostě splnit nedá. V pokračování rozhovoru s ekonomem Lukášem Kovandou jsme si posvítili na volební programy českých parlamentních stran.

Minulý týden jsme se s hlavním ekonomem společnosti Cyrrus Lukášem Kovandou bavili především o regulacích, zasahování centrálních bank do volného trhu a možnostech, které můžou sdílená ekonomika a kryptoměny přinést společnosti.

V pokračování našeho povídání se už řeč točila výhradně kolem české politiky a volebních programů jednotlivých stran. Zajímavé to bylo o to víc, že Kovanda v minulosti radil hned několika předním politikům při sepisování jejich hospodářských vizí.

Lukáš Kovanda

Lukáš Kovanda

Hlavní ekonom společnosti Cyrrus. 

Člen správní rady think-tanku Prague Twenty. Přednáší na Národohospodářské fakultě VŠE. Publikoval na sto rozhovorů s významnými světovými ekonomy, včetně řady laureátů Nobelovy ceny (Paul Samuelson, Ronald Coase, John Nash, Robert Solow, Harry Markowitz a další), a s dalšími osobnostmi typu Roberta Kiyosakiho či Bjørna Lomborga. Řadu z nich jste mohli číst na Finmagu

Lukáše Kovandu můžete sledovat také na Twitteru.

Knižně

Příběh dokonalé bouře a hovory (nejen) s laureáty Nobelovy ceny o finanční krizi

Příběh dluhové smršti a hovory (nejen) s laureáty Nobelovy ceny o dopadech finanční krize

Proč je vzduch zadarmo a panenství drahé

Proč si ženy přitažlivost koupit nemohou, a muži ano

Co říkáte na předvolební sliby našich parlamentních stran?

Strany vládní koalice v několika případech slibují něco, co mohly prosadit už v době, kdy byly u moci. To samé se ale týká i ODS a TOP 09, které vládly předtím. Některé sliby vyloženě zavání populismem. Chybí mi dlouhodobější vize, které by ekonomiku dokázaly udržet stabilní i v době útlumu.

Pojďme to vzít popořadě. Začněme u ČSSD, která je v předvolebních návrzích nejradikálnější. Co si myslíte o daňové progresi, zavedení čtyř pásem u daně z příjmů fyzických osob a větší daňové zátěži pro nejbohatší?

Problém je v tom, jak se definuje skupina nejbohatších. Pro sociální demokraty to byli v prvních návrzích lidé, kteří vydělávají nad padesát tisíc korun hrubého. To byla rána vedle. Realističtější je už pohled hnutí ANO, které v otázce zdanění bohatších operuje s hranicí měsíčního příjmu 113 tisíc korun.

Sociální demokraté špatně odhadli reakci voličů, nedovtípili se, co všechno můžou špatně zformulovaným návrhem ztratit. Asi chtěli zabrnkat na strunu závisti a získat lacino plusové body. Ve skutečnosti tím ale podle mě v předvolebních průzkumech několik procent hlasů ztratili.

Proč se ČSSD rozhodla pro tak kontroverzní daňové změny?

Tuším, že ČSSD začala spolupracovat s americkými poradci, kteří ve Spojených státech dřív radili Hillary Clintonové. Ta přitom sama v prezidentských volbách dopadla neslavně. Mám pocit, že agentura sociální demokracii naordinovala, aby byla ve svých návrzích razantnější a víc se postavila na stranu nízkopříjmových. Straně to přineslo velkou publicitu, ale převážně negativní. Později sice sociální demokraté, v čele už s volebním lídrem Lubomírem Zaorálkem, polevili a začali o zdanění nejbohatších mluvit až od příjmu nad osmdesát tisíc korun, to už ale bylo pozdě. Škody byly napáchány. Navíc to v daňových návrzích ČSSD není jediná minela.

Narážíte na záměr zavést sektorovou bankovní daň?

Ano, přesně. Bankovní daň je nebezpečný nesmysl. Totální populismus. Kdyby s tímhle návrhem sociální demokraté přišli třeba v roce 2007, kdy tu byly opravdu nemravné bankovní poplatky, tak by to dávalo trochu smysl, ale dnes je na trhu situace diametrálně odlišná.

Navíc drtivá většina zemí, které bankovní daň zavedly, reagovala na to, že stát musel během hospodářské krize banky sanovat z peněz daňových poplatníků. Teď je dávno po krizi, navíc české bankovnictví je ve výborné kondici a během poslední krize nebylo potřeba naše banky zachraňovat ani jedním halířem. Z mého pohledu je to opatření, které má poukazovat na vysoké zisky bankovního sektoru, bankéřů a finančníků. Jde o jasný vzkaz: Pojďte nás volit, vezmeme bohatým, přidáme chudým! S racionálním ekonomickým uvažováním to nemá nic společného.

ČSSD také do roku 2022 slibuje průměrnou mzdu 40 tisíc korun. Je něco tokového reálné?

Stačí se podívat na čísla. Dnes je průměrná hrubá mzda necelých 27 900 korun. Potřebovali bychom tedy její nárůst o víc než dvanáct tisíc. Zhruba o stejnou částku průměrná mzda narostla mezi lety 2001 až 2016. ČSSD teď slibuje, že se to podaří za třetinový čas. Možné by to teoreticky bylo ve třech případech:

Stát se může výrazně zadlužit a pokrýt tak velký růst mezd masivními výdaji. To ale snad nepřipadá v úvahu.

Druhou možností je, že se tu oproti posledním patnácti letům ztrojnásobí produktivita práce. Ta byla přitom od roku 2001 až do začátku hospodářské krize docela solidní. Nepřijde mi navíc, že by ČSSD měla v programu opatření, která by k tak výraznému zvýšení produktivity práce vedla.

Třetí variantou je, že bude inflace třikrát vyšší než za posledních patnáct let a platy se tomu vyrovnají. Pak by ale šlo jen o nominální nárůst, ne reálný. S průměrným platem by vyrostly i ceny zboží a služeb, a to si asi taky nikdo nepřeje. Jinými slovy, zvýšení průměrné mzdy do roku 2022 na 40 tisíc korun je spíš sci-fi.

Sociální demokracie tlačí na pilu, i co se týče minimální mzdy, která se v poslední době hned několikrát navyšovala…

ČSSD v téhle oblasti přebírá rétoriku odborů a jejich kampaně Konec levné práce. Odboráři si teď dělají legraci z ekonomických pouček, které tvrdí, že vyšší minimální mzda zvyšuje nezaměstnanost, přitom v Česku se nic takového neděje. Měli by si ale uvědomit, že minimální mzda není to jediné, co ovlivňuje nezaměstnanost. Roli hraje spousta dalších faktorů, které jsou aktuálně v době prosperity silnější. Negativní dopad vyšší minimální mzdy se mnohdy projeví až v čase ekonomické recese.

Má vůbec smysl nastavovat hranici minimální mzdy?

Principiálně jsem pro to, aby si odměnu za práci stanovoval zaměstnavatel svobodnou dohodou se zaměstnancem. Rozhodně jsem proti skokovému navyšování minimální mzdy, ke kterému tady v posledních letech dochází. ČSSD a komunisti v tom navíc chtějí pokračovat.

Jak se díváte na ekonomické návrhy z volebního programu hnutí ANO?

ANO se drží celkem při zemi. Neslibuje žádné revoluce. Andrej Babiš si podle mě moc dobře uvědomuje, že má v předvolebních výzkumech drtivý náskok. ANO bude pravděpodobně největší koaliční stranou, může ale taky vládnout v menšině, nebo dokonce s jednobarevnou většinou. Nemůže proto slibovat nesplnitelné, protože by se to po volbách proti němu okamžitě otočilo. Pokud by navíc šlo opravdu o jednobarevnou vládu, nemohl by se Andrej Babiš vymlouvat na své koaliční partnery, k čemuž v posledních čtyřech letech často docházelo. V programu ANO ale nevidím patřičný důraz na snahu o vyrovnaný státní rozpočet. Zřejmě se tak bude i v době prosperity zvyšovat deficit.

Anketa

Byl Andrej Babiš dobrý ministr financí?

Velké plány měla i volební koalice KDU-ČSL a Starostů, která se však kvůli slabým výsledkům v předvolebních průzkumech nakonec rozpadla. Udělali lidovci dobře, že z volebního spojenectví couvli, nebo se jim to u voličů vymstí?

To je otázka spíš pro politologa. Křesťanství učí odpouštět. A tohle je věc, která odpustitelná je, zejména z pohledu voličů, kterých je stále poměrně dost. Navíc volí spíš „křesťanské demokraty“ než „lidovce“.

A co současné opoziční strany, dokáží svým programem oslovit voliče?

Například program ODS mi přijde celkem rozumný, přesto k němu mám celou řadu výhrad. První je slib výrazného růstu učitelských platů.

Co vám na tom vadí?

Jsem poslední, kdo by tvrdil, že si učitelé nezaslouží mnohem vyšší platy. Problém je ale v tom, že strany jako ODS, KDU-ČSL nebo Starostové, které dnes vykřikují, že chtějí přidat učitelům, nebyly v tomhle ohledu zdaleka tak aktivní, když seděly ve vládě.

Vedení ODS vám možná řekne, že jsou teď „jiní občanští demokraté“ než ti, kteří tu dřív vládli…

Jde o to, aby jim uvěřili voliči. A když se podívám na jejich dosavadní preference, tak to není žádná sláva.

Co vám na programu ODS dál vadí?

Třeba to, že slibují víc peněz na kulturu.

Na tom nevidím nic špatného.

Kultura není – když pomineme pár výjimek – v pravicovém vidění světa záležitostí státu. Praha rozhodně nemusí mít díky dotacím jednu z nejhustších sítí divadel na světě. Tohle si do programu můžou dávat středové nebo levicové strany. Snížit daně a zjednodušit daňový systém, to se mi líbí. ODS ale na můj vkus až příliš často sahá k návrhům, které nemají v pravicovém programu co dělat. Tím se u voličů diskredituje, protože není čitelná. Riskantní je z mého pohledu i přístup k elektronické evidenci tržeb, kterou chce ODS stejně jako TOP 09 okamžitě po volbách zrušit.

Tak se ale obě strany vyjadřují celkem dlouho…

ODS i TOP 09 by si pro svoji kritiku EET měly najít větší argumentační oporu. Zatím je to hodně o dojmech. Já sám jsem z principu proti EET, ale na druhou stranu musím uznat, že meziroční nárůst inkasa DPH se už nedá vysvětlit jen ekonomickou prosperitou a vyšší spotřebou domácností. Je vidět, že opatření jako evidence tržeb nebo kontrolní hlášení zkrátka zabírají, a to ještě není EET v plném provozu. Výnos sice nebude tak vysoký, jak slibovalo Ministerstvo financí, zároveň ale není zanedbatelný, aby ho někdo po volbách smetl bez dobrých argumentů ze stolu.

Takže byste nechal EET žít, i když jste proti ní?

Když už se evidence zavedla, nechal bych ji běžet alespoň pět let, aby se jasně dokázalo, jestli má skutečně tak velký přínos, nebo ne. Nedávalo by smysl, abychom se tu ještě delší dobu točili v bludném kruhu a dohadovali se, jaké by to bylo, kdyby se nezrušila, třeba jako v případě druhého pilíře důchodového systému. Ať ODS nebo TOP 09 empiricky prokážou, že negativa EET – rušení vesnických hospod, trafik na odlehlejších místech a zejména odrazení od vlastního zahájení podnikatelské činnosti – jsou z hlediska dopadu na ekonomiku nákladnější než miliardy vybrané navíc.

Dnes je zřejmé, že stát díky EET vybere víc, ale může jít jen o krátkodobou reakci, protože lidé najdou cestičky, jak opatření obejít. Ze zkušeností s mnoha jinými regulacemi moc dobře víme, že to tak zpravidla bývá. EET jsem vždycky kritizoval právě kvůli tomu, že zásadně nepřispěje ke snížení podílu šedé ekonomiky na HDP. A za tím si dál stojím. Vadí mi ale i to, že se stát jako první zaměřuje na malé ryby. Pokud chceme lustrovat drobné podnikatele, živnostníky, prodavačky borůvek nebo zmrzlináře, zaměřme se nejdřív na to, aby se zacelily černé díry na úrovni velkých korporací, daňových rájů a dotačního byznysu. Tady státu utíkají desítky, možná i stovky miliard korun, což je řádově víc, než může kdy EET přinést.

Pokud by mělo hnutí ANO jednobarevnou vládu, co by to pro naši ekonomiku znamenalo?

Myslím, že vliv politiků na ekonomiku se přeceňuje. Ostatně současná vláda se o ekonomický růst zasadila taky jen velice omezeně. ANO bude tak jako tak ve vleku ekonomického cyklu. Je pravděpodobné, že v příštích čtyřech letech dojde k hospodářskému útlumu a v té době bude daleko obtížnější ekonomiku správným způsobem stimulovat. Být ministrem financí v době, kdy vám hraje všechno do karet, by zvládla i cvičená opice. Vadí mi ale, že současná vláda se v čase prosperity snaží příliš málo, aby nás budoucí útlum tolik nebolel.

Úvodní foto: Makak rhesus v růžových brýlích. Zdroj: Shutterstock.com

  • RSS
  • Kindle
  • Poslat e-mailem
  • Vytisknout

Líbil se vám článek?

+36
Ano
Ne

Diskuze

Příspěvek s nejvíce kladnými hlasy

12. 8. 2017 15:57, Kovář

Souhlas s Vladimirem :-D. Měl pravdu i Klaus o ruce trhu, akorat to bude déle trvat. Odpálit všechny regulace a "novobruselsko komunistické" přerozdělování, úřednictví, nesmyslně vysoké daně, sociální i zdravotní atd. Každý musí jet za své. Možná se to ještě utřepe. Ani zaměstnanci totiž nemohou dělat za "houbičky..", nikdo nic nekupoval!! A možná by ovce ,houfně jak dederoni, hlasovali nohama při hledání jiných pastvin. Dnes nám to hromadně předvádí zbídačelí ukrajinci a afrosyřani. A k cena práce? Ta snad má umožnit rozumný život - otrokářské systémy to s těma chcípákama nedaly, chybělo tam nadšení pro obětování života :-D.

Reagovat

 

+9
Líbí
Nelíbí

Další příspěvky v diskuzi (7 komentářů)

21. 8. 2017 | 10:33 | Jarda

Nizke mzdy jsou spatne a vedou jen k zadlužování především velkých států. Nizke dane také vedou k zadlužování států. Je třeba zvyšovat koupeschopnost občanů, aby pak nedocházelo k brexitu, kdy obcane nechtějí migranty pracující...více

12. 8. 2017 | 15:57 | Kovář

Souhlas s Vladimirem :-D. Měl pravdu i Klaus o ruce trhu, akorat to bude déle trvat. Odpálit všechny regulace a "novobruselsko komunistické" přerozdělování, úřednictví, nesmyslně vysoké daně, sociální i zdravotní atd. Každý...více

12. 8. 2017 | 13:45 | chk

Nováková, máš v tom trochu zmatek. Člověk nabízí svoji práci a zaměstnavatel ji hledá. Pokud se nestřetne poptávka s nabídkou, tak mají oba smůlu. To, že si lempl nedokáže sehnat práci jemu adekvátně placenou, znamená, že...více

12. 8. 2017 | 9:42

V Česku zvládne cvičená opice i funkci premiéra. více

12. 8. 2017 | 9:38 | Vladimir

Ten clanek je opravdu hezky napsany a pravdivy. To, ze zkrachovala banka jeste neznamena, ze ji musel stat sanovat z penez danovych poplatniku, jak se pise vyse. Chce to poradne cist a premyslet nad tim. Minimalni mzdu a...více

Přihlášení

Jméno

Nemáte registraci? Zaregistrujte se zde!

Všechny materiály © 2000 - 2017 Peníze.CZ a dodavatelé. Všechna práva vyhrazena.

ISSN 1213-2217. Doslovné ani částečné přebírání materiálů není povoleno bez uvedení zdroje a předchozího písemného svolení.
Peníze.CZ vydává společnost Partners media, s.r.o.
Člen SVIT - Sdružení vydavatelů internetových titulů při UVDT.

Při poskytování služeb nám pomáhají soubory cookie. Používáním našich služeb nám k tomu udělujete souhlas. Další informace.OK