Proč a jak volíme: Není to celé omyl?
14. 10. 2013 | Petr Hampl | 5 komentářů
Potřebujeme parlamentní demokracii?
VolebníKalkulačka.cz hlásí týden před volbami přes šest set tisíc vyplněných dotazníků. Něco z toho budou opakované pokusy a něco lidé, kteří výsledku nepřičtou žádný význam. Přesto tu možná máme zaděláno na sto nebo dvě stě tisíc hlasů, o kterých rozhodla právě kalkulačka.
Dovedu si představit, kolik dalo její vytvoření práce, přesto ale nemůžu ani zdvořile utrousit, že je dobrým sluhou a zlým pánem. Kalkulačka kvůli své nenápadné agendě snadno vyplodí úplně irelevantní doporučení. Navíc z politiky odstraňuje myšlenky a z předvolebního výběru dělá podobný hon na akce, jaký můžete zažít nad slevovými letáky supermarketů.
Dodejme, že výtky neplatí jen pro populární službu VolebníKalkulačka.cz, ale i pro další kalkulačky na webech zpravodajských webů nebo politických stran.
Kvóty pro ženy můžete odmítat proto, že podle vás baby patří k plotně — anebo máte naopak strach, že by nepopulární opatření v důsledku uškodilo emancipaci žen. Podpora technického vzdělávání vám může vadit kvůli tomu, že by si podle vás podporu zasloužily spíš obory humanitní — nebo proto, že jste proti jakékoliv státní podpoře konkrétních disciplín; ať si to lidi rozhodnou sami.
Kalkulačka je plytká jak zprávy v Blesku. Nehodnotí ideje na pozadí programů, ignoruje hodnoty. Bez nich se ale z politiky stává jen dutý sport.
Americký radar v Brdech. Poplatky u lékaře. Záchranný val eurozóny. Protipirátská dohoda ACTA. Hranice prezidentských pravomocí. — Tahle témata vzbudila v posledních dvou volebních obdobích obrovské vášně, a přitom byste je v roce 2006, případně 2010 jen těžko hledali v programech.
Nová Sněmovna naopak určitě nebude posouvat účinnost nového občanského zákoníku a pravděpodobně se nevrátí ani k církevním restitucím. Kalkulačka se proto na obě otázky ptá zbytečně.
Služba zkrátka neradí, koho volit pro příští volební období, ale komu jste to měli hodit posledně. Proto znovu: neřešte co, ale proč.
V osmdesáti otázkách rozšířené verze najdete 33 dotazů s ekonomickými tématy, jako je výše daní, různých poplatků nebo naopak podpor. Dvanáct bodů se týká e-governmentu a digitálních technologií. Politika jako inženýrská odysea.
Na postavení žen, imigrantů a Romů se kalkulačka dotazuje čtyřikrát a vždy maloměšťáckou optikou Televizních novin: Mají být porody doma nelegální? (Což takhle: Má systém veřejného zdravotnictví hradit lidštější a nákladnější předporodní, porodní a poporodní péči, aby se tolik žen neděsilo porodnic?) Má stát financovat romské asistenty? (Jako by nebylo nic mezi pozitivní diskriminací a kasárenským režimem zastoupeným otázkou, jestli podmínit výplatu dávek školní docházkou dětí.) Má se zakázat stavba mešit? (Vážně je tohle předvolební téma v zemi, kde jsou mešity už dlouho jen dvě a v příští dekádě možná přibude třetí?) A pak ty nešťastné kvóty na počet žen ve volených pozicích…
V kvízu nepadá žádná otázka na dopravní infrastrukturu: dálnice, železnice, průplavy, cyklostezky, letiště - nezájem. Ani jeden dotaz na roli neziskovek nebo na hodnocení problematických momentů české minulosti. Žádná otázka se netýká vědy ani kultury! Tohle jsou pro mě zásadní témata. Nevnucuju je všem — zato tvůrci kalkulačky své vlastní priority ostatním tlačí jako jedinou objektivní a přirozenou agendu.
Když je vám povinné zveřejňování smluv na internetu ukradené, prostě klepnete na tlačítko „nevím“. Jenže co když ukradené není vám, ale naopak straně, kterou vám kalkulačka vybrala? Co když to bude její první ústupek v koaličním jednání?
Ne všechny programové body jsou si rovny. Zelení nejspíš s nízkými daněmi ucuknou dřív než svobodní, zato ale pravděpodobně vydrží chránit přírodu déle než ANO.
Škoda, že vám to nikdo nespočítá.
Ptali jsme politiků, jak chtějí spravovat naši kasu.
V pondělí ještě Jiří Dolejš a červení a v úterý Ondřej Liška a zelení.
Zopakujeme si fakta: do Sněmovny se dostanou jen strany s větší než pětiprocentní podporou. Těm velkým díky nefér přepočtům stačí ke každému dalšímu mandátu méně než polovina hlasů co těm malým. Takže: hodíte to Změně, která vám nakrásně vyšla první, nebo bramborové ČSSD? Vítězné Koruně české, nebo třetí TOP 09?
Když dáte hlas velké straně, můžete kroužkováním vyřadit z české politiky nepopulární tváře, jako se to povedlo před třemi lety s Ivanem Langerem nebo Pavlem Severou. Když dáte hlas okrajovému hnutí, můžete si obvykle vybírat jen mezi studenty a mašíbly.
Každý hlas je navíc hlasem nejen pro stranu — ale i pro její koaliční partnery. U podniků, jako je ANO, Úsvit nebo Hlavu vzhůru, tak podepisujete prázdný šek lidem, kteří se sice dušují, že vymetou z politiky zloděje, tuneláře nebo lokaje Bruselu — zároveň ale s nikým jiným než se zloději, tuneláři a lokaji Bruselu do vlády nemůžou. Teď Bárto raď.
Stačilo by do volební kalkulačky nasypat jiná data, a každý pátek vám prozradí, jestli na víkendový nákup zajet do Penny nebo do Lidlu, podle toho, které zboží mají kde ve slevě. Hele, Lidl má v akci točeňák! A hele, ODS napadlo, že by měl mít každý občan právo na přístup k internetu! — Jen blbý, že její vláda kvůli úsporám chtěla rušit připojení z venkovských knihoven a zvyšovala DPH telekomunikačních služeb. Co už.
Všichni se pohoršují nad přeběhlictvím poslanců. Možná je ale větší problém české politiky přeběhlictví voličů. Málokdo vytrvale sleduje své poslance a svou stranu a tlačí na ně, aby se drželi programu nebo aspoň ideálů. Jen pár hrdinů v sobě našlo dost sebezapření k tomu do některé z partají vstoupit. Proč taky, když na rozdíl od Německa nebo Rakouska dostaneme v každých volbách na výběr hned z několika nových spasitelů. Tady Andrej mi slíbil víc, tak čusík pusík, ódées; možná vám to hodím do Senátu, uvidím podle akce.
(Můžete namítnout, že supermarketizaci politiky napomáhají i předvolební debaty. Na tom je kus pravdy, jenomže v televizi alespoň dostanou kandidáti možnost argumentovat, předvést myšlenkový fundament programu, ukázat schopnost kompromisu nebo utéct k té agendě, která je pro konkrétní stranu důležitá. Tohle kalkulačka nenabízí.)
Přestože klouže po povrchu stranických programů, přestože má svou vlastní agendu, přestože nikde nevyčtete, jakým koeficientem se vynásobí takzvaně důležité otázky, pořád se Volební kalkulačka tváří vědecky. Koneckonců, je to přece kalkulačka.
Na rozdíl od opravdových kalkulaček vám ale tahle nikdy nespočítá nic, za co by se mohl kdokoliv zaručit. Vyplivne imaginární číslo, bezobsažnou procentuální hodnotu. Tak jako jeden kritik může dát filmu 40 a druhý 90 procent, snadno by šlo při jiné skladbě otázek dojít k tomu, že vlastně máte místo fašistů volit liberály, místo velkopodnikatele ekologického aktivistu.
Pokud jste se pro „svou“ stranu rozhodli hlavně na základě kalkulačky, prosím, nechoďte k volbám a nechejte za sebe rozhodnout lidi, kteří nebyli líní přemýšlet. Ne kvůli nám ostatním, ale kvůli sobě: hrozí totiž, že se budete studem fackovat ještě před Vánoci.
Pokud vám okleštění politiky na bravíčkový kvíz vadí tak jako mě, upozorněte prosím na tenhle článek všechny své přátele, kteří budou nad výsledky z kalkulačky vážně filozofovat. Díky.
Penzijko s finančním bonusem
Založte si penzijko Conseq a získejte nejen státní příspěvky a daňovou úsporu, ale i bonus pro věrné klienty.
Sdílejte článek, než ho smažem
Diskuze
Příspěvek s nejvíce kladnými hlasy
18. 10. 2013 8:04, Soňa
Já bych předvolební kampaně rovnou zrušila z důvodu neefektivnosti (naprostá většina voličů se rozhodla již během volebního období, kdo jim pije krev a kdo se nerozhodl, tak to nesledoval, tudíž není kompetentní o tom rozhodovat, zvlášť pokud se nechá ovlivnit Karlem v žaketu či Andrejem zírajícím na grilovaná kuřata), nehospodárnosti (máme snad málo sociálních programů, či neziskových organizací, které potřebují peníze? ty miliony můžou zajistit desítkám lidí důstojných odchod ze světa, a desítkám dětí zachránit rodinný život - kupříkladu) a konečně debilitě - kdo se prosí ODS o startovací byty, ČSSD porodného na tři děti a podobně? My chceme strany, které nám vytvoří podmínky takové, abychom si mohli pomoci sami. Když slyším svého favorita, jak slibuje kraviny, které nikdo nechtěl a nikdo po nich nevolal, tak je mi do breku. Naštěstí jsou to všechno ptákoviny, které zapadnou okamžikem výpočtu volebních výsledků, ale i tak je to celé trapárna nedůstojná dospělých lidí.
Příspěvek s nejvíce zápornými hlasy
18. 10. 2013 17:36, Rada
Kdyby všichni volili striktně podle kalkulačky, tak by to nejspíš dopadlo lépe, než to dopadne.
Vzpomeňme na prezidentské volby. Zvítězil jeden z nejhorších (ne-li úplně nejhorší) kandidát, druhý byl také tragéd a jeden z nejvhodnějších skončil poslední. Proč? Protože lidi byli naštvaní na ODS a protože se dozvěděli, že Sobotka tam být nemůže, protože nemá dost charismatu. I kdyby měl Zeman charismatu až na půdu (což podle mě nemá), tak se tam dostat neměl. Dost lituju voliče ČSSD, kteří zároveň nemají rádi Zemana. Nevím, koho bych na jejich místě volil. Bohuslav Sobotka je odepsaný, po volbách to podle mě vzdá. Nemá oporu ve straně a vypadá to, že o vedení vlády ani moc nestojí, zatímco Hašek po postu premiéra vyloženě prahne (prý o něm snil už na základní škole).
Průměrně inteligentnímu člověku je samozřejmě jasné, že kalkulačka má své slabiny a že nemá automaticky házet do urny stranu se kterou mu vyšla největší shoda. Mně vyšla velká shoda s Úsvitem a stejně mě ani nenapadne házet tomuto sdružení hlas. Díky kalkulačce jsem se ale začal více zajímat o Změnu a té nejspíš hlas dám.
V diskuzi je celkem (16 komentářů) příspěvků.