Státem vlastněná Česká exportní banka má podporovat export. Některé firmy podporovala až moc – podle zprávy Nejvyššího kontrolního úřadu neoprávněně poskytla úvěry za víc než 8,2 miliardy korun. Část dlužníků už má problémy se splácením.
Podivná je i výše úvěrů pro pouhé dva příjemce. Mezi lety 2005 až 2011 Česká exportní banka poskytla více než stovce žadatelů 143 miliard korun, skoro 14 procent připadlo na pouhé dva (nejmenované) žadatele.
Přerozděl a panuj
Ministr financí už loni vyměnil šéfa České exportní banky. Ale i kdyby do ní dosadil samé anděly z nebes, nevyřeší tím základní problém: státní agentury na podporu čehoholiv, mezi něž patří například Czechinvest, berou z jedné kapsy a dávají do druhé.
Jeden podnikatel je zdaněn a jiný, vyvolený dostane dotaci, úvěr, investiční pobídku, daňovou úlevu. Nic na tom nezmění vzletná slova o podpoře podnikání a tiskové zprávy plné čísel, kolik už podpoření exportéři exportovali a investoři proinvestovali.
Je to klasický případ Bastiatovy iluze rozbitého okna. Co je vidět, to jsou ty zmiňované statistiky. Co není vidět, jsou investice, pracovní místa a zisky, které by bývaly vytvořily desítky či stovky firem, které se na šťastlivce musely složit.
Někdy se samozřejmě nezadaří vyrobit ani to pozitivní PR. Vzpomeňme třeba na smutný příběh kolem LG Philips v Hranicích.
... zalijeme chřtány mírovými inovacemi
Ale i když pomineme podobné průšvihy a budeme předpokládat, že případy korupce a klientelismu jsou ojedinělé, pořád platí následující: Ani sebelíp kvalifikovaný a světaznalý úředník jednoduše nemůže vědět, kdo je budoucí exportní šampion. To by se ukázalo na trhu – kdyby ten samý stát, který přiděluje dotace, firmám aktivně neházel klacky pod nohy.
Stačí se podívat na různé žebříčky srovnání konkurenceschopnosti. V žebříčku Světové banky Doing Business je Česko na celkovém 64. místě, pět příček před totalitním Běloruskem!
Jak snadné je u nás založit novou firmu? Tak snadné, že nám to vyneslo tragické 138. místo. Lichotivá není ani 78. příčka v oblasti vymahatelnosti smluv. Podpořit konkurenceschopnost lze snadno: odstranit byrokracii a nechat podnikatele podnikat. Laissez faire!
Jenže to jsou velmi neuchopitelné záležitosti, politik či vysoký státní úředník má prostě potřebu zanechat po sobě hmatatelný odkaz. Zase tolik se to neliší od socialistických závazků, překonat imperialisty o tolik a tolik milionů tun oceli... Navíc omezování byrokracie a přerozdělování není cestou, jak získat nějaké to všimné či rentu.
Stát tedy raději zakládá miliardový venture kapitálový fond, což zástupce ministerstva průmyslu a obchodu komentuje slovy „my ty peníze musíme vyčerpat“. Také už se těšíte na tu inovační explozi?
Autor je analytik Partners; rozšířená verze textu psaného pro Hospodářské noviny
Sdílejte článek, než ho smažem