Část první
Oddíl první: Daň dědická
Poplatníkem daně dědické je dědic, který nabyl dědictví nebo jeho část
ze závěti, ze zákona nebo z obou těchto právních důvodů podle
pravomocného rozhodnutí příslušného orgánu, jímž bylo řízení o dědictví
skončeno.
(1)
Předmětem daně dědické je nabytí majetku děděním. Majetkem pro účely daně dědické jsou
a) věci nemovité, byty a nebytové prostory (dále jen „nemovitosti“),
b) věci movité, cenné papíry, peněžní prostředky v české a cizí měně,
pohledávky, majetková práva a jiné majetkové hodnoty (dále jen „movitýmajetek“).
(2)
Z nemovitostí, které se nacházejí na
území České republiky (dále jen „tuzemsko“), se vybere daň bez ohledu
na státní občanství nebo bydliště zůstavitele; z nemovitostí, které se
nacházejí v cizině, se daň nevybírá.
(3)
Jestliže zůstavitel v době své smrti
a) byl občanem České republiky a měl trvalý pobyt
1a)
v tuzemsku, vybírá se daň z celého jeho movitého majetku bez ohledu na
to, zda se tento majetek nachází v tuzemsku nebo v cizině,
b) byl
občanem České republiky a neměl trvalý pobyt v tuzemsku, vybírá se daňz jeho movitého majetku, který se nachází v tuzemsku,
c) nebyl občanem České republiky, vybírá se daň z jeho movitého majetku, který se nachází v tuzemsku.
(4)
Ustanovení odstavců 2 a 3 platí, pokud mezinárodní smlouva nestanoví jinak.
(1)
Základem daně dědické je cena majetku nabytého jednotlivým dědicem snížená o
a) prokázané dluhy zůstavitele, které na dědice přešly zůstavitelovou smrtí,
b) cenu majetku osvobozeného podle tohoto zákona od daně dědické,
c) přiměřené náklady spojené s pohřbem zůstavitele,
d) odměnu a hotové výdaje notáře pověřeného soudem k úkonům v řízení odědictví a cenu jiných povinností uložených v řízení o dědictví,
e) dědickou dávku prokazatelně zaplacenou jinému státu z nabytí majetku
děděním v cizině, je-li tento majetek též předmětem daně dědické vtuzemsku.
(2)
Dluhy podle odstavce 1 písm. a), náklady
podle odstavce 1 písm. c), odměna a hotové výdaje podle odstavce 1
písm. d), cena jiných povinností podle odstavce 1 písm. d) vážících se
k celé části dědictví, připadající na jednotlivého dědice a dědická
dávka podle odstavce 1 písm. e) (dále jen „dluhy“), se odečtou ve výši
odpovídající poměru jím zděděného majetku, který není od daně
osvobozen, k celkové hodnotě majetku nabytého jednotlivým dědicem. Výše
těchto dluhů se vypočte na celé Kč bez zaokrouhlení. Cena jiných
povinností podle odstavce 1 písm. d) vážících se jen k určité části
dědictví se odečte pouze od této části dědictví.
(3)
Cenou podle odstavce 1 je cena majetku určená v dědickém řízení.
(4)
Cena majetku nabytého na základě
dodatečného projednání dědictví se sčítá s cenou majetku nabytého v
dřívějším dědickém řízení. Pro odčitatelné položky platí obdobně
odstavce 1 a 2. Pokud byla daň dědická z nabytí majetku v původním
dědickém řízení již vyměřena, započítá se na daň vyměřenou ze základu
daně z celkově nabytého majetku.
Oddíl druhý: Daň darovací
(1)
Poplatníkem daně darovací je nabyvatel;
při darování do ciziny je poplatníkem vždy dárce. Nejde-li o darování z
ciziny nebo do ciziny, je dárce ručitelem.
(2)
Poplatníkem daně darovací v případech uvedených v
§ 6
odst. 2 je
a) fyzická osoba, která je občanem České
republiky nebo cizincem s dlouhodobým pobytem nebo trvalým pobytem na
území České republiky,
1b)
b) právnická osoba se sídlem na území České republiky.
(1)
Předmětem daně darovací je bezúplatné
nabytí majetku na základě právního úkonu, a to jinak než smrtí
zůstavitele. Majetkem pro účely daně darovací jsou
a) nemovitosti a movitý majetek,
b) jiný majetkový prospěch.
(2)
Daň se vybírá i z nabytí movitého majetku, který je
a) darován z ciziny nabyvateli do tuzemska nebo z tuzemska nabyvateli v cizině anebo
b) darován v cizině nebo pořízen v cizině z prostředků darovaných
nabyvateli v cizině, byl-li darovaný nebo pořízený movitý majetekdovezen nabyvatelem do tuzemska.
(3)
Předmětem daně darovací nejsou
a) plnění nebo bezúplatné převody majetku na základě povinnosti stanovené právním předpisem,
b) důchody vyplácené na základě smlouvy o důchodu,
2)
c) bezúplatná nabytí majetku, která jsou příjmem a jsou předmětem daně z příjmů podle zvláštního předpisu,
2a)
d) dotace, příspěvky a podpory ze státního rozpočtu, z rozpočtu
územních samosprávných celků, státních fondů nebo jiných peněžních
fondů státu nebo územních samosprávných celků, jakož i z veřejných
rozpočtů a jiných peněžních fondů cizího státu. To se netýká peněžníchfondů spravovaných podnikatelskými subjekty,
e) prostředky poskytnuté pojišťovnami na zábranná opatření a prevenci,
f) prostředky poskytované z rozpočtu Evropské unie nebo z Národního fondu.
(4)
Nabývá-li spoluvlastník při zrušení a
vypořádání podílového spoluvlastnictví bezúplatně více, než činila
hodnota jeho podílu před zrušením a vypořádáním podílového
spoluvlastnictví, předmětem daně darovací je bezúplatné nabytí majetku
nad tuto hodnotu. Podílem spoluvlastníka se přitom pro účely daně
darovací rozumí souhrn hodnot všech jeho podílů na majetku, který je
předmětem vypořádání.
(5)
Ustanovení
§ 3
odst. 2 platí obdobně.
(6)
Ustanovení odstavce 2 a odstavce 5 platí, pokud mezinárodní smlouva nestanoví jinak.
(1)
Základem daně darovací je cena majetku, který je předmětem této daně, snížená o
a) prokázané dluhy a cenu jiných povinností, které se váží k předmětu daně,
b) cenu majetku osvobozeného podle tohoto zákona od daně darovací,
c) clo a daň placené při dovozu v případě, že se jedná o movité věci darované nebo dovezené z ciziny.
Ustanovení
§ 4
odst. 1 a 2 o odečtení poměrné části dluhů připadající na majetek, který není od daně osvobozen, platí obdobně.
(2)
Cenou podle odstavce 1 je cena zjištěná podle zvláštního předpisu
2aa)
ke dni nabytí majetku. Je-li předmětem daně jiný majetkový prospěch,
jehož obsahem je opětující se plnění na dobu neurčitou, na dobu života
nebo na dobu delší než pět let, je touto cenou pětinásobek ceny ročního
plnění.
(3)
Cena movitého majetku nabytého darováním
od téže osoby týmž nabyvatelem v průběhu dvou po sobě jdoucích
kalendářních roků se sčítá a tento součet cen je základem daně podle
odstavce 1. Pokud byla daň darovací z nabytí majetku v tomto období již
vyměřena, započítá se na daň vyměřenou při opakovaném nabytí majetku.
Oddíl třetí: Daň z převodu nemovitostí
(1)
Poplatníkem daně z převodu nemovitostí je
a) převodce (prodávající); nabyvatel je v tomto případě ručitelem,
b) nabyvatel, jde-li o nabytí nemovitosti při výkonu rozhodnutí nebo exekuci podle zvláštního právního předpisu,
2b)
vyvlastnění, konkursu, vyrovnání, vydržení nebo ve veřejné dražbě anebo
o nabytí nemovitosti při zrušení právnické osoby bez likvidace nebo při
rozdělení likvidačního zůstatku při zrušení právnické osoby s likvidací,
c) oprávněný z věcného břemene nebo jiného plnění obdobného věcnému břemeni,
d) převodce i nabyvatel, jde-li o výměnu nemovitostí; převodce anabyvatel jsou v tomto případě povinni platit daň společně a nerozdílně.
(2)
Jde-li o převod nebo přechod vlastnictví
k nemovitosti ze společného jmění manželů nebo do společného jmění
manželů, je každý z manželů samostatným poplatníkem a jejich podíly
jsou stejné. V případě podílových spoluvlastníků je každý spoluvlastník
samostatným poplatníkem a platí daň podle velikosti svého podílu.
(1)
Předmětem daně z převodu nemovitostí je
a) úplatný převod nebo přechod vlastnictví k
nemovitostem. Při zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví k
nemovitostem je předmětem daně z převodu nemovitostí úplatný převod
nebo přechod podílu nebo části podílu, o který se sníží hodnota podílu
převodce, který měl před vypořádáním. Podílem spoluvlastníka se přitom
pro účely daně z převodu nemovitostí rozumí souhrn hodnot všech jeho
podílů na nemovitostech, které jsou předmětem vypořádání,
b) bezúplatné zřízení věcného břemene nebo jiného plnění obdobného věcnému břemeni při nabytí nemovitosti darováním.
(2)
Předmětem daně z převodu nemovitostí je
rovněž úplatný převod vlastnictví k nemovitostem v případech, kdy dojde
následně k odstoupení od smlouvy a smlouva se tímto od počátku ruší.
2c)
(3)
Vyměňují-li se nemovitosti, považují se
jejich vzájemné převody za jeden převod. Daň se vybere z převodu té
nemovitosti, z jejíhož převodu je daň vyšší.
(4)
Ustanovení
§ 3
odst. 2 platí obdobně.
Základem daně z převodu nemovitostí je
a) cena zjištěná podle zvláštního právního předpisu,
2aa)
platná v den nabytí nemovitosti, a to i v případě, je-li cena
nemovitosti sjednaná dohodou nižší než cena zjištěná; rozdíl cen
nepodléhá dani darovací. Je-li však cena sjednaná vyšší než cena
zjištěná, je základem daně cena sjednaná,
b) v případě vydržení cena zjištěná podle zvláštního právního předpisu,
2aa)
platná v den sepsání osvědčení o vydržení ve formě notářského zápisu nebo právní moci rozhodnutí soudu o vydržení,
c) cena bezúplatně zřízeného věcného břemene nebo jiného plnění obdobného věcnému břemeni,
d) cena zjištěná podle zvláštního právního předpisu,
2aa)
platná v den nabytí nemovitosti na základě smlouvy o finančním pronájmu
s následnou koupí najaté věci nebo na základě smlouvy o zajišťovacím
převodu práva,
e) v případě vydražení nemovitosti při výkonu rozhodnutí, při exekuci nebo ve veřejné dražbě cena dosažená vydražením,
f) cena sjednaná, jde-li o převod nemovitosti z vlastnictví územního samosprávného celku,
g) v případě zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví soudem,
náhrada určená soudem nebo podíl na výtěžku z prodeje nemovitostiurčený soudem,
h) v případě zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví dohodou,
rozdíl cen uvedených v písmenu a) před zrušením a vypořádáním
podílového spoluvlastnictví a po zrušení a vypořádání podílovéhospoluvlastnictví,
i) v případě vkladu nemovitosti do společnosti s ručením omezeným nebo
do akciové společnosti, hodnota určená posudkem znalce podle obchodníhozákoníku.
2cc)