Vládní politici v Česku se loni odhodlali a zvedli věk odchodu do řádného starobního důchodu. Zrušili dosavadní hranici 65 let a nový strop nastavili na 67 roků – prozatím. Za pár let se zase uvidí. Zvyšování ale nabíhá postupně – do důchodu nejdřív v 67 letech by jako první měli odcházet až lidé narození v roce 1989. Starší budou moct jít o nějaký ten měsíc nebo rok dřív.
Oddalování vstupu do důchodu není v Evropě nijak ojedinělé. Oproti Dánsku jsme třeba pěkně pozadu – tam si letos v květnu odsouhlasili posunutí důchodů na 70 let. I u nich jde sice o zvyšování postupné, nová hranice ale bude platit už pro ročník 1970, tedy v roce 2040. Ovšem těch 67 roků, které u nás budou jako důchodový věk až po půlce tisíciletí, tam jako hranice pro odchod do řádného důchodu platí už dnes.
Ta čísla vypadají hrozivě: ne každý se takového věku dožije se zdravím dost pevným na to, aby mohl plnohodnotně pracovat. Proto je skoro stejně (nebo možná ještě víc) zajímavá hranice pro vstup ne do řádného, ale do předčasného důchodu. Ten je u nás, stejně jako v Dánsku a prakticky celé Evropské unii, nastavený tak, že jednak musíte dosáhnout určitého věku (v Česku konkrétně věku o tři roky nižšího, než je řádný důchodový věk) a určité doby, po kterou jste přispívali na sociální/důchodové pojištění (v Česku konkrétně 40 roků). Vyzkoušejte si, zda na něj máte nárok s kalkulačkou předčasného důchodu.
A pak je tu ještě jedno zatraceně důležité číslo, ale to je už pro každého jiné – výše penze. Protože jedna věc je smět odejít do důchodu, protože máte roky a protože máte odslouženo, a ta druhá, jestli v důchodu budete mít z čeho žít.
Dlužno říct, že v tomhle ohledu Češi dost ztrácejí. Ani ne tak kvůli výši důchodu vypláceného státem, ale kvůli tomu, že nemají vyděláno jinak – s pomocí penzijka nebo jiného podporovaného investičního programu. Penzijko tu má sice kdekdo, ale takové, že si z něj na stará kolena pořídí tak akorát třetí zuby. Ale už nebude mít proč se usmívat a ukazovat je světu.
V řadě evropských zemí (třeba v Nizozemsku, Dánsku nebo Švédsku, mimo EU pak na Islandu nebo v Británii) mají podle OECD lidé v penzijních fondech na důchod uloženo tolik peněz, že se to vyrovná ročnímu HDP jejich země, nebo ho i předčí. U nás je to možná deset procent HDP.
Zpět ale k důchodovému věku. Kromě jeho postupného prodlužování je pro evropské země společná ještě jedna tendence: vyrovnávání penzijního věku žen a mužů.
Podobně jako u nás, bylo i jinde zvykem nechávat ženy odcházet do důchodu dřív, pokud chtěly, a důchodový věk vázat i na počet dětí. A podobně jako u nás se od toho ustupuje. V Česku se důchodový věk mužů a žen srovná u ročníku 1973. Vlastně by se dalo říct, že ženám se důchodový věk většinou prodlužuje mnohem rychleji.
Prodlužování důchodového věku má poměrně jasnou příčinu: důchody se platí z toho, co vydělají ti, kteří chodí do práce. Když bude důchodců moc a vydělávajících málo, přestane to fungovat. Zvyšování věku pro odchod do důchodu řeší obojí: nutí lidi vydělávat a nespotřebovávat důchod.
Zároveň je to ale těžké politické téma, o které se vždy vedou urputné boje. Mnoho zemí proto přechází na systém víceméně automatického zvyšování důchodového věku, který se navazuje na předpokládaný věk dožití (který se většinou prodlužuje). Tak, aby lidé trávili v penzi v průměru určitý počet roků nebo určitý zlomek života. Tím se do značné míry z rozhodování vylučují politici a jejich souboje.
Znamená to ale taky, že náš přehled nebude platit dlouho. I kdyby si politici v celé Evropské unii teď sedli na ruce a pro zvýšení penzijního věku v žádné zemi nehlasovali, po nějaké době stejně dojde k tomu, že se znovu vezmou statistická data o předpokládaném dožití, a pokud tento věk vzroste podle předem definované míry, poroste i penzijní věk.
Země | Kdo může do důchodu v roce 2025 | Poznámka |
Belgie | 65 let | Od příštího roku je důchodový věk 66 roků, od roku 2030 stoupne na 67 roků. |
Bulharsko | 64 let a 8 měsíců (muži), 62 let a 4 měsíce (ženy) | Důchodový věk se postupně zvyšuje s cílem dosáhnout 65 let pro muže do roku 2029 a pro ženy do roku 2037. |
Česko | 61 let a 2 měsíce až 64 let a 1 měsíc | Letos můžou do důchodu odcházet muži a ženy narození v roce 1961 až 1965 – podle počtu dětí. Důchodový věk mužů a žen se sbližuje, zatímní strop je nastavený na 67 let, pro ročník 1989. V budoucnu se bude dál zvyšovat s ohledem na předpokládanou dobu dožití. |
Dánsko | 67 let | Důchodový věk je navázaný na očekávanou délku života, automaticky se podle ní zvyšuje: poslední navýšení důchodového věku je na 70 roků pro lidi narozené v roce 1970. |
Estonsko | 64 let a 9 měsíců | Důchodový věk se postupně zvyšuje, v roce 2026 dosáhne 65 let a dál pak bude navázaný na očekávanou délku života, s ohledem na ni vláda vždy dva roky dopředu rozhodne o zvýšení důchodového věku. V roce 2027 to bude 65 let a 1 měsíc. |
Finsko | 64–65 let | Penzijní věk je vázaný na dobu dožití a pro daný ročník se zveřejňuje vždy pět let dopředu: nyní tedy víme, že lidé narození 1965 budou moci do starobního důchodu v roce 2030 jako 65letí. |
Francie | 62 let a 3 nebo 6 měsíců | Důchodový věk se postupně zvyšuje, strop je prozatím stanovený na 64 let pro lidi narozené v roce 1968 a později. |
Chorvatsko | 65 let (muži), 63 let (ženy) | Důchodový věk žen bude postupně zvyšován na 65 let do roku 2030. |
Irsko | 66 let | – |
Itálie | 67 let | Zatím není zvyšování důchodového věku na pořadu dne. |
Kypr | 65 let | Letos by se měla projednávat penzijní reforma. |
Litva | 64 let a 10 měsíců (muži), 64 let a 8 měsíců (ženy) | Důchodový věk se postupně zvyšuje a do roku 2026 dosáhne 65 let pro obě pohlaví. |
Lotyšsko | 65 let | Letos se důchodový věk zvednul na 65 let pro obě pohlaví. |
Lucembursko | 65 let | – |
Maďarsko | 65 let | Důchodový věk je sice pro všechny stejný, nicméně ženy s 40 lety pojištění můžou odejít do důchodu kdykoli. |
Malta | 64 let | Důchodový 64 roků platí pro ročník 1961, pro ročník 1962 a následující už bude 65 let. |
Německo | 66 let a 2 měsíce | Postupně se bude zvyšovat až na 67 let, tohoto stropu bude dosaženo v roce 2031. |
Nizozemsko | 67 let | Důchodový věk je navázaný na očekávanou délku života každý rok se přehodnocuje. Už teď se ví, že od roku 2028 se bude zvyšovat na 67 roků a 3 měsíce. |
Polsko | 65 let (muži), 60 let (ženy) | Rozdíl mezi pohlavími zůstává. |
Portugalsko | 66 let a 7 měsíců | Důchodový věk je vázaný na očekávanou délku života, příští rok se strop zvedne na 66 let a 9 měsíců. |
Rakousko | 65 let (muži), 61 let (ženy) | Důchodový věk žen se bude postupně zvyšovat na 65 let do roku 2033. |
Rumunsko | 65 let (muži), 62 let (ženy) | Důchodový věk žen se do roku 2030 bude zvyšovat až na 63 roků. |
Řecko | 62–67 let | Podstatná je doba pojištění: se čtyřiceti lety pojištění máte na plnou starobní penzi nárok už v 62 letech, s patnácti až v 67 letech. V budoucnu by se měl důchodový věk zvyšovat s ohledem na délku dožití. |
Slovensko | 62–63 let a 4 měsíce | Letos se dostanou do penze muži narození v roce 1962 a ženy s více dětmi narozené v roce 1963, pro muže a bezdětné ženy je zatím nastavený strop na 64 let (datum narození 1966), dál se bude zvyšovat podle věku dožití. |
Slovinsko | 65 let | Letos vláda přišla s návrhem začít od roku 2028 postupně zvyšovat věk pro odchod do důchodu z nynějších 65 na 67 roků, hotovo by mělo být v roce 2033. |
Španělsko | 65 let | Lidé s kratší dobou pojištění mají důchodový věk vyšší (do roku 2027 se bude zvyšovat až na 67 let), s dalším zvyšováním se zatím nepočítá. |
Gabriel Pleska
Redaktor, editor a uměle inteligentní ilustrátor webů Peníze.cz a Finmag.cz. Další články autora.
Sdílejte článek, než ho smažem