Zdroj: Shutterstock
V současnosti je to tak, že pokud člověk pečuje o svého blízkého, který je závislý na pomoci jiných, je doba této péče považována za náhradní dobu pojištění. A zároveň je i takzvanou vyloučenou dobou.
Co to znamená? Že se pro účely důchodového pojištění počítá doba strávená péčí o blízkého stejně, jako by byl pečovatel zaměstnaný. Je to stejné jako například u péče o dítě do tří let.
Zároveň se ale tato doba nepočítá do výpočtu průměrného výdělku neboli osobního vyměřovacího základu, který ovlivňuje budoucí výši důchodu. Což je pro většinu pečovatelů dobře, protože v době péče mají nulové nebo jen nízké příjmy – a ty by jim budoucí důchod „rozmělnily“.
Nově, jak stanovila důchodová reforma, zůstane péče o blízké náhradní dobou – tedy tou, co se počítá do odpracovaných let. Ale zároveň bude oceněna průměrnou mzdou. Tím se právě vyměřovací základy mnoha pečovatelům zvýší a v budoucnu dosáhnou na vyšší důchod.
„Podle schválené reformy bude tato náhradní doba pojištění spojena s nárokem na takzvaný rodinný vyměřovací základ ve výši 100 procent všeobecné průměrné mzdy, jde-li o stupeň závislosti III. nebo IV. Nebo pak poloviny všeobecné průměrné mzdy, jde-li o stupeň závislosti I. za péči o dítě do 10 let nebo stupeň II.,“ vysvětluje mluvčí ministerstva práce a sociálních věcí Jakub Augusta. „Tento vyměřovací základ se bude pečující osobě zohledňovat jako příjem ze zaměstnání v letech osobní péče,“ dodává.
„Dosazování rodinného vyměřovacího základu se bude týkat těch pečujících osob, u kterých datum přiznání starobního nebo invalidního důchodu bude spadat do doby po 31. prosinci 2026. Důchody pečujících osob přiznané před 1. lednem 2027 se nebudou v souvislosti s touto změnou přepočítávat,“ upřesňuje Augusta.
Proč se bude lidem pečujícím o blízké s nižším stupněm závislosti počítat méně? „Osoby pečující o osoby se stupněm závislosti I. a II. mají větší šance dosahovat vyměřovacích základů ze zaměstnání na kratší pracovní úvazek, který se k rodinnému vyměřovacímu základu vždy připočte. Pokud by i těmto osobám náležel základ v plné výši, zvýhodňovalo by je to ve srovnání s osobami zajišťujícími náročnější péči o více závislé osoby,“ argumentuje Augusta.
Pečující osobě, která bude souběžně s péčí o blízkého ještě pracovat, se sečte rodinný vyměřovací základ s výdělkem. Tím se důchod může ještě navýšit, protože příjem pečovatele bude vyšší.
„U lidí, kteří měli skutečné příjmy před péčí a po péče nadprůměrné, může být výhodnější hodnocení vyloučené doby. Plátce důchodu proto provede srovnávací výpočet a pojištěnci přizná částku, která bude výhodnější,“ pokračuje Augusta.
Zákon přitom neuvádí žádnou minimální délku doby péče pro získání nároku na hodnocení rodinného vyměřovacího základu.
Ministerstvo změny u ocenění péče za blízké vysvětlilo tím, že „generují významný společenský efekt spočívající v přínosu nového pojištěnce do základního důchodového pojištění anebo v odbřemenění systému sociálních služeb.“
Podobný mechanismus bude platit také na dobu péče o první a druhé dítě ve věku do tří let. Tedy i u něj se nově bude počítat s novým rodinným vyměřovacím základem v podobě průměrné mzdy.
Chcete si i v penzi plnit sny? Poradíme!
Najděte si nejvýhodnější penzijní spoření a získejte státní příspěvky i slevy na dani. Podpořit vás může i zaměstnavatel.
„I zde se bude posuzovat, zda není výhodnější poskytnout za výchovu těchto dvou dětí výchovné ve výši nejméně 500 korun za každé z nich. V kladném případě se přizná výchovné namísto rodinného vyměřovacího základu,“ potvrzuje mluvčí. O změnách ve výchovném jsme psali podrobně: Výchovné zůstane jen pro někoho. Známe konkrétní podmínky
V hodnocení osobní péče pro účely důchodových nároků reforma žádné změny nepřináší. I nadále musí jít o osobní péči o osobu mladší 10 let, která je závislá na pomoci jiné fyzické osoby ve stupni I (lehká závislost) nebo o osobu jakéhokoliv věku, která je závislá ve stupni II (středně těžká závislost), III (těžká závislost) nebo IV (úplná závislost), pokud spolu pečující a opečovávaná osoba žijí v domácnosti.
Za osoby blízké se považují manželé a přímí příbuzní – děti, sourozenci, zeť, snacha a rodiče. Nově se za manžela (manželku) považuje též partner (partnerka) a registrovaný partner.
S péčí o blízké osoby závislé na pomoci druhých se pojí příspěvek na péči. Nárok na něj má osoba starší jednoho roku, která z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu potřebuje pomoc jiné fyzické osoby při zvládání základních životních potřeb.
Žádost o příspěvek se podává na úřadu práce. O příspěvek lze žádat buď elektronicky pomocí elektronické identity občana (například bankovní identita, eObčanka, mobilní klíč k eGovernmentu), datovou schránkou, nebo e-mailem s uznávaným elektronickým podpisem.
Je možné využít i papírový formulář dostupný na pobočkách úřadu práce. Vyplněný formulář se pak podává na pobočce úřadu práce podle místa trvalého bydliště.
Když je žádost podána, zahájí pracovníci úřadu řízení. To zahrnuje sociální šetření, kdy se prověřuje schopnost žadatele zvládat jednotlivé životní potřeby. Lékařská posudková služba na základě tohoto šetření určí stupeň závislosti. Konzultuje i lékařské zprávy od praktického lékaře. O přiznání dávky pak rozhoduje úřad práce, k němu se případně podává i odvolání, o kterém rozhoduje ministerstvo sociálních věcí.
Při posuzování stupně závislosti se hodnotí schopnost zvládat tyto základní životní potřeby: mobilita, orientace, komunikace, stravování, oblékání a obouvání, tělesná hygiena, výkon fyziologické potřeby, péče o zdraví, osobní aktivity a u dospělých péče o domácnost.
Od 1. července 2024 se výše měsíčního příspěvku na péči pro osoby do 18 let věku zvýšila a činí:
Příspěvek na péči pro osoby starší 18 let věku činí:
Ze statistik úřad práce vyplývá, že každý měsíc se vyplácí kolem 370 tisíc dávek v objemu přes tři miliardy korun. Například za prosinec loňského roku bylo vyplaceno konkrétně 375 tisíc dávek v objemu 3,6 miliardy korun.
Kateřina Hovorková
Jakou cenu má vaše nemovitost?
Získejte na pár kliknutí jediná certifikovaná data o realitním trhu a rozhodujte se na základě správných informací.
Sdílejte článek, než ho smažem
