Nová čísla o důchodech: Čtrnáct lidí bere přes 70 tisíc měsíčně

Češi se dožívají vyššího věku, populace stárne a počet penzistů stoupá. Zatímco v roce 1970 starobní důchod pobírali v průměru 11 let, dnes už je to přes 24 let.

Roste i výše průměrného důchodu. Jenom výdaje na ty starobní tvoří více jak pětinu státního rozpočtu, přesto mzdy rostly v posledních 20 letech rychleji.

To všechno můžeme vyčíst z důchodové ročenky za rok 2020, kterou teď vydala Česká správa sociálního zabezpečení (ČSSZ). Prošli jsme ji a vybrali to nejzajímavější.

Důchody rostou pomaleji než mzdy

Mezi roky 2000 a 2020 vzrostl průměrný starobní důchod na 2,3násobek. Zvýšil se tak méně než průměrná mzda, která za tu dobu stoupla na 2,7násobek hodnoty roku 2000 – z tehdejších 13 219 na loňských 35 662 korun měsíčně.

Průměrná výše všech vyplácených starobních důchodů loni dosáhla 14 479 korun za měsíc. U nových starobních důchodů, které ČSSZ začala vyplácet až v roce 2020, je průměr vyšší – 16 127 korun. Čerství penzisté tedy mají vyšší důchody než jejich starší kolegové, protože těží z růstu průměrných mezd v posledních letech.

Výrazně vyšší starobní důchody mají i nadále muži – loni v průměru o 2664 korun měsíčně víc než ženy.

Zdroj: ČSSZ

Jak rostl průměrný důchod v posledních 20 letech.

Rovnostářské důchody

Zatímco na průměrnou mzdu nedosahují dvě třetiny zaměstnanců, u důchodů je střední hodnota (takzvaný medián) velmi blízko u průměru: Průměrný starobní důchod dosáhl v minulém roce 14 479 korun, medián byl jenom o 117 korun nižší.

Medián představuje prostřední hodnotu, pokud bychom všechny pobírané starobní důchody seřadily vedle sebe od nejnižšího do nejvyššího – na rozdíl od průměru tedy není tolik zkreslen extrémně vysokými (nebo nízkými) hodnotami.

Jde o potvrzení toho, že český důchodový systém je výrazně solidární, pokud jde o výši příjmů. Zatímco desetina lidí s nejnižšími penzemi loni dostávala méně než 10 778 korun měsíčně, jenom deset procent seniorů naopak dosáhlo na penzi vyšší než 18 251 korun.

U mezd je toto rozpětí mnohem širší. Podle posledních dat za druhé čtvrtletí roku 2021 desetina zaměstnanců s nejnižšími mzdami pobírala hrubou mzdu pod hranicí 16 477 korun, opačná desetina měla naopak mzdy nad hranicí 63 731 korun.

Zdroj: ČSSZ

Jaký důchod mají nejchudší, střední a nejbohatší?

Čtrnáctkrát nad 70 tisíc

Kolik lidí dostává nejvyšší důchod a jak vysoký je? Česká správa sociálního zabezpečení v předchozích letech odpovídala autorovi tohoto textu, že dva lidé pobírali víc jak sto tisíc korun měsíčně. Nově už uvádí jako horní hranici pouze důchody nad 70 tisíc korun – a těch bylo ke konci minulého roku osm a na konci prvního čtvrtletí 2021 jejich počet poskočil na 14.

Kromě toho ke konci března 2021 vyplácela ČSSZ 166 důchodů v pásmu od 50 000 do 69 999 korun měsíčně. A důchod nad 30 tisíc korun pobíralo 10 907 penzistů.

O koho konkrétně jde, samozřejmě úřad neupřesňuje. O lidech s těmi úplně nejvyššími důchody můžeme obecně říct, že předtím měli vysoce nadstandardní příjmy a důchod jim byl přiznán před rokem 2015. Pak se totiž změnila pravidla výpočtu a maximální výše nově přiznaných důchodů se od té doby pohybuje kolem 35 tisíc korun.

K extrémní výši důchodu se tito penzisté s největší pravděpodobností postupně „dopracovali“. Penze totiž roste nejenom o každoroční valorizaci, ale roli hraje také to, když lidé v důchodovém věku dál pracují.

Jestliže odmítnou brát důchod, přestože už na něj mají věk, a místo něho dál pracují, stoupne jim za každých 90 dnů výdělečné činnosti procentní výměra penze o 1,5 procenta. Pokud člověk pracuje, ale současně už bere důchod, sice se mu také zvýší, ale jenom mírně – o 0,4 procenta za 360 dní.

Jak Česko stárne

Ročenka ilustruje také největší problém důchodového systému: stárnutí populace. Zatímco v roce 2020 (tmavě zelené linky) byla v Česku nejpočetněji zastoupena věková skupina mezi 40. a 49. rokem života, v roce 2030 (světle zelené) to mají být lidé od 50 do 59 let.

Stromový graf ukazuje trend, který nás v následujících desítkách let nemine. Ubývá dětí a mladších ročníků a naopak přibývá seniorů, kteří se budou dožívat stále vyššího věku.

Mužům pobírajícím starobní důchod bylo na konci roku 2020 v průměru 72 let, ženám 70 let. Nový starobní důchod Češi loni začali čerpat v průměru v 62 letech (u mužů to bylo 63 a u žen 61 let).

Zdroj: ČSSZ

Věkové složení české populace v roce 2020 a v roce 2030.

V důchodu přes 24 let

Věk pro odchod do důchodu sice každý rok o několik měsíců roste, průměrná doba, kterou v něm Češi tráví, se přesto pořád prodlužuje.

Můžou za to obecně lepší podmínky pro život (od zdravotnictví přes životní prostředí až po stravu), díky nimž se zvyšuje doba dožití.

V roce 2020 dosáhla průměrná délka starobního důchodu 24,51 roku. Výrazně se ale liší podle pohlaví: Zatímco muži v důchodu stráví průměrně něco přes 19 let, u žen je to více jak 28 let.

Ženy totiž stále ještě chodí do důchodu dřív (narovná se to až kolem roku 2030, kdy se důchodový věk má sjednotit na 65 letech) a také se dožívají vyššího věku (v průměru to loni u žen důchodkyň bylo 84,04 roku a u mužů důchodců 80,04 roku).

Jenom od roku 2010 se průměrná doba strávená v důchodu prodloužila téměř o dva roky. A od roku 1970 se dokonce víc jak zdvojnásobila – tehdy dosahovala jenom 11 let.

Zdroj: ČSSZ

Vývoj délky důchodu a průměrného věku důchodce v čase.

Čtvrtina výdajů státu jde na penze

V roce 2020 šlo na starobní důchody 411 miliard korun, což je 3,1násobek výdajů v roce 2000. Výdaje na důchody tak rostly rychleji než celkové výdaje státního rozpočtu, které za stejnou dobu stouply na 2,9násobek stavu z roku 2000.

Česko má problém, pro důchodce není místo. Docházejí domovy i příbuzní

Lépe než v miliardách si to možná představíme jako podíl ze všech výdajů českého státu (1,84 bilionu korun). Na starobní důchody jich šla v roce 2020 více jak pětina (22,3 %).

Dlouhodobě se podíl starobních důchodů na všech výdajích státního rozpočtu drží kolem čtvrtiny, loni se v tomto ukazateli projevily mimořádné náklady na covidová záchranná opatření a celkové výdaje rostly rychleji než výdaje na důchody.

Zdroj: ČSSZ

Vývoj výdajů státní pokladny na starobní důchody.

Podrobnější pohled ukazuje, že na invalidní důchody v roce 2020 směřovalo 51 miliard korun, na vdovské důchody 23,6 miliardy a na důchody pro vdovce 3,1 miliardy. Na sirotčích důchodech stát loni vyplatil 3,8 miliardy korun.

Zdroj: ČSSZ

Státní výdaje podle typu důchodů v roce 2020.

Penzistů výrazně přibylo

Česká správa sociálního zabezpečení v roce 2020 vyplácela 2,4 milionu starobních důchodů, z toho zhruba 40 procent pobírali muži a 60 procent ženy. Celkový počet starobních důchodců za posledních dvacet let vyrostl o 25,9 procenta. Loni ale, poprvé od roku 2013, počet starobních důchodců klesl, konkrétně o více jak 14 tisíc.

Zdroj: ČSSZ

Vývoj počtu starobních důchodců za posledních 20 let.

Předčasné důchody se loni podílely na celkovém počtu starobních důchodů více jak čtvrtinou – bylo jich 651 tisíc. Každý čtvrtý starobní důchodce v Česku tak odešel do penze předčasně.

Zdroj: ČSSZ

Počty předčasných důchodců v posledních 20 letech.

Máme toho víc

Zdroj: Shutterstock

• Zvýšení důchodů je definitivní. Spočítejte si, kolik dostanete
• Dřív do důchodu kvůli vyšší valorizaci? Konec roku přinese velké dilema
• Nespravedlnost při zvýšení důchodu skončí. Změní se termín
• Kdo dostane 500 Kč k důchodu. Výchovné za děti podrobně
• Jak vysoký důchod vás čeká. Co všechno se teď počítá
• Kdy půjdu do důchodu a kolik dostanu. Kalkulačka a pravidla
• Potřebujeme víc důchodců v práci, říká expert. Politici musí najít odvahu

Jiří Hovorka

O osobních financích píše od roku 2009. Začínal v Měšci, pak se stejným tématům věnoval v Aktuálně.cz, po sloučení s vydavatelstvím Economia se jeho texty objevovaly i v Hospodářských novinách. Dlouhodobě se věnuje důchodům,... Další články autora.

Podpojištění řeší kalkulačka

Většina Čechů má podpojištěné domy a neví o tom. Nová kalkulačka pomáhá správně a rychle nastavit výši pojistné částky.

Znáte hodnotu Vašeho domu?

Sdílejte článek, než ho smažem