Očima expertů: Kdo máš tlustý pas, nechoď mezi nás! Danit nezdravé potraviny?

Češi prý patří mezi nejobéznější národy na světě. Se správnými stravovacími návyky si netykají. Nejen v Česku se ale objevují názory, že před nezdravými produkty by měl své občany chránit stát. Třeba tím, že na potraviny s vysokým obsahem tuků a cukrů uvalí speciální daň. U cigaret a alkoholu to už funguje, tak proč by nemohlo i u jídla? Ve Velké Británii za takovou daň lobuje například slavný kuchař Jamie Oliver. Mají ale podobná opatření na chování lidí opravdu dopad? Vzdali byste se smažených křidýlek kvůli tomu, že budou o pět korun dražší? Že zdanění nezdravých potravin nebude tím pravým ořechovým, se ostatně už přesvědčili Dánové, kteří jako první na světě zavedli daň z tučného jídla – po roce ji zase zrušili. Lidé totiž začali tučné potraviny nakupovat v Německu a vesele kynuli dál. Nedělejme si iluze o tom, že by to u nás dopadlo jinak…

A co si myslí čeští odborníci? Měly by podle nich být nezdravé potraviny zatíženy speciální daní? A vedlo by to k tomu, že by Češi skutečně začali jíst zdravěji?

Svatopluk Němeček

ministr zdravotnictví

Kdyby se dal boj s obezitou vyhrát speciální daní, svět by byl plný štíhlých lidí. Ale protože s těmi kily navíc musíme zápasit každý sám, nebude to tak jednoduché. Žádná daň vás nedonutí se zvednout a jít se třeba projet na kole. Zamezí daň z cukru tomu, aby radnice postavila parkoviště místo sportovního hřiště? Musíme chtít. Stát může pomoci především podporou prevence. Jsou nemoci, u kterých se prevenční programy daří. Můžeme lépe propojovat odborníky z různých oblastí, aby dokázali přesvědčit, inspirovat a motivovat lidi k péči o své zdraví. Ale nenalhávejme si, že někdo jiný za mě rozhodne, jestli si obuji tenisky, nebo papuče. Lenost je více stav ducha než těla.

Aleš Michl

ekonom, poradce ministra financí

Prosím už žádné nové daně. Politická kreativita je neuvěřitelná. V historii už danili vousy i marihuanu. Existovala i daň za to, že jste cizinec. Danila se taky sůl, klobouky, okna, komíny, hrací karty, hnůj, piercing nebo v antickém Římě mužská přirození. Pokud nechceme, aby tohle jednou platilo, navrhuji dát do ústavy, že zdaníme každého, kdo navrhne nové nebo vyšší daně.

Roman Vaněk

šéf Pražského kulinářského institutu

Podle mě je to kravina. To bychom jako nechali vzniknout speciální komise, které budou určovat, co je zdravé a co nezdravé? Na to by měla vzniknout nějaká skripta s metodikou Jak vypočítat koeficienty nezdravosti, samozřejmě s přesahem do ministerských tabulek. Sledovat, kolik co má a nemá cukru a tuku? Takhle na tuhle problematiku nemůžeme nahlížet. Museli bychom uvalit daně na rodiče, kteří nedokopou své děti od počítačů ke sportu. Nebo bychom taky museli danit lidi, kteří se pravidelně neprocházejí na čerstvém vzduchu. Napadá mě ještě spousta úžasných blbin, ale pojďme se radši věnovat seriózním problémům.

Michal Korejs

produktový ředitel pojišťovny Aegon

Za posledních pár let vzrostl počet osob s nadváhou a souvisejícími potížemi. Zavedení daně z tuku a cukru ale problém pravděpodobně nevyřeší. Na vině totiž není jen nezdravá strava, ale i nedostatek pohybu, sedavý způsob života, stres a špatné stravovací návyky. Lidé jedí nepravidelně a často velmi nevyváženě. Hlavní problém je, že lidé v Česku jsou zvyklí na bezplatnou zdravotní péči, a proto se o sebe nestarají. Nevidí totiž ty skutečné materiální dopady.

Efekt daně by byl stejný jako u cigaret a alkoholu. Zdravotní stav obyvatel by se sice nezlepšil, ale rozhodně by to pomohlo státnímu rozpočtu. Takto nahlíženo by pak teoreticky mohlo být i víc prostředků na financování léčby jinak stejného počtu nemocí.

Kateřina Cajthamlová

lékařka

Speciální daní jsou u nás už zatíženy alkoholické nápoje i tabákové výrobky, bylo by tedy před dalším zdražováním (jednalo by se totiž o faktické zdražení cirka devadesáti procent potravinářské produkce) vhodné zjistit, jaký dopad má zdanění alkoholu a cigaret. Pokud spotřeba po zvýšení daně neklesla, má stát důkaz, že spotřebitelské chování zásadně neovlivňuje. A není nakonec lepší cesta snížení spotřební daně u zdravých potravin?

Velkým rizikem je u nás také nadbytečné solení, považuji za rozumnější před dalším plošným zdaňováním spíš donutit výrobce přesolených výrobků, aby snížili množství přidané soli.

Cyril Höschl

psychiatr

Je s podivem, jak se slaboduché sociálněinženýrské nápady znovu vracejí na scénu. Jejich výchovný účinek je sporný a celkový efekt nepředvídatelný. Může přinést spoustu paradoxů, zvýšením kriminality počínaje a dopady na zdraví konče. Což není dost poučná metanolová aféra s desítkami osleplých a mrtvých? Což není evidentní, že Česko bez ohledu na alkoholovou daň patří k zemím s jeho nejvyšší spotřebou? Což jsou ti sociální inženýři dočista nepoučitelní?

Navíc nikdo neumí definovat zdravou a nezdravou stravu; škodlivá je jednostranná strava, naopak pestrá strava je takříkajíc zdravá. Vzpomeňme na doporučování mléčných výrobků vystřídané jejich omezováním, prokletí vajíček vystřídané jejich doporučováním, na adoraci ryb vystřídanou varováním, že obsahují rtuť. Postupně by se musela zavést sankční daň na všechno kromě hladovění, ale ani to není úplně zdravé. Nesouhlasím s navyšováním daní, natožpak stupidních.

Jan Punčochář

šéfkuchař v restauraci Grand Cru

Nesmysl. Lidé si pořád budou smažit řízky, jíst knedlíky a buchty. Hlavní potíž vidím v nepřiměřených porcích a obecně špatných návycích. Zkuste si lehnout na týden do nemocnice. Co tam dostanete? Chleba, rohlíky, máslo, levnou šunku. Salát uvidíte za ten týden možná jednou.

Myslím, že by bylo mnohem lepší, kdyby se podařilo ovlivnit, aby se kvalitní zelenina a ovoce neprodávaly zbytečně předražené. Kupříkladu cena certifikace na bioprodukty je nesmyslně vysoká, takže spíš znemožňuje člověku kupovat to, co je zdravé. Když u nás v restauraci vyrábím bezlepkový chléb, určitě nejsou náklady oproti obyčejnému víc než dvakrát vyšší. Když ovšem chcete takový chléb koupit, musíte se smířit s tím, že cena bude oproti obyčejnému chlebu minimálně dvojnásobná. A to je nesmyslné. Spíš než na vymýšlení daně na nezdravé potraviny bych se soustředil na to, jak ještě lépe obyvatele vzdělávat a jak lépe zpřístupnit zdravé a kvalitní produkty.

Petr Procházka

ředitel úseku řízení produktů Pojišťovny České spořitelny

Zavedení zvláštní daně není cesta k tomu, aby Češi začali jíst zdravěji. Jsem spíš pro pozitivní motivaci. Například naše pojišťovna dává klientům za bezeškodní průběh bonusy, které snižují výslednou cenu životního pojištění. K tomu, aby klienty nepostihla některá vážná onemocnění, jistě přispívá i to, když se o své zdraví aktivně starají. Vážné nemoci, které nejvíc evidujeme a kvůli kterým nejčastěji plníme, jsou onkologická onemocnění, cukrovka, srdeční infarkty a cévní mozkové příhody. To všechno jsou nemoci, na které má výživa podle lékařů významný vliv.

Výchozí zdravotní stav klienta je v pojišťovnictví určující také pro jeho přijetí do pojištění a pro stanovení výše pojistného. Pokud někdo nestřídmě holduje tuku a cukru, projeví se to na jeho váze a zdraví. Uvedení váhy je součástí vstupního zdravotního dotazníku každého klienta. Pokud je jeho váha nad normou, může se cena za jeho pojištění výrazně zvýšit v důsledku zvyšujících se rizik.

Markéta Šichtařová

ekonomka, Next Finance

Spočtěte si: body mass index

Vaše výška:	cm
Vaše hmotnost:	kg

Rozšířená verze kalkulačky

• Výpočet BMI (Body Mass Index)

Se „zdravou daní“ nesouhlasím. Zaprvé je zdanění už tak velké. Zadruhé se v průběhu času značně mění náhled, co je zdravé a nezdravé. Propagují se třeba celozrnné potraviny. Přitom už máme důkazy, že lepek v nich obsažený je pro nějakých zhruba pět procent lidí velmi škodlivý a pro ostatní minimálně není přínosný, jemně řečeno. Přesto potravinářský průmysl trvá na tom, jak jsou obiloviny zdravé, a většina veřejnosti to z pohodlnosti přejímá. Nebo mléko. Drtivá většina dospělé populace má intoleranci laktózy, jen si to neuvědomuje, protože doprovodné obtíže jsou jen malé. Menší část obyvatel má ale intoleranci tak silnou, že v jejich případě lze o mléku mluvit jako o karcinogenní potravině. Intolerance bývá silnější i rozšířenější u dětí – přesto máme projekt Mléko do škol.

Nedělám si iluze, že by snad zákonodárci dokázali tyto nuance odlišit, a že by dokonce dokázali předběhnout vědecké poznání a nastavili daň tak, aby skutečně byla ku prospěchu. Státní zásahy do soukromé sféry, jako je spotřeba a stravování, jsou kontraproduktivní. Mají-li zákonodárci opravdu péči o spotřebitele, ať raději podporují šíření informací a čitelnost etiket na potravinách. Jinak je budu podezřívat, že jim jde jen o další nafouknutí státního rozpočtu.

Lukáš Kovanda

hlavní ekonom finanční skupiny Roklen

Daň z tuku a cukru by byla další příklad toho, jak stát nemístně zintenzivňuje „dohled“ nad občanem. Vazba mezi kuřáctvím a rakovinou plic je mnohem průkaznější než například souvislost mezi zvýšenou konzumací sladkých limonád a obezitou. Navíc, lidé můžou prostě jen změnit zdroj zvýšeného příjmu kalorií – namísto daní zdražené coly nebo fanty je budou hledat, v oblasti, která extra zdanění zatím unikne, třeba v džusech nebo v pivu. Takové jednání ostatně potvrzuje například studie, která se zaměřuje na spotřební návyky dětí a teenagerů.

Otázkou je i poměr nákladů a přínosů zdanění cukrů a tuků. Například v Londýně by prý dvacetiprocentní daň ze sladkých nápojů vedla během dvaceti let k úspoře 39 milionu liber na nákladech na veřejné zdravotnictví. To tvrdí stoupenci zavedení daně. Jenže za tu samou dobu bude dodatečné zdanění Londýňany stát 2,6 miliardy liber. Poplatníci tedy vydají 67 liber na každou jednu libru uspořenou systémem veřejného zdravotnictví. To není moc výhodný „deal“. S vlastními penězi by se do něj nikdy nikdo nepustil. Jenže z cizího krev neteče.

A nezapomeňme, že daň z cukrů a tuků je vysoce regresivní. Staří a chudí lidé jejím uvedením trpí mnohem víc než mladí a bohatí. Právě to byl zásadní důvod dánského fiaska s daní z tuků. Zavedli ji na podzim 2011, ale už po roce zrušili. Obrátili se proti ní i mnozí z těch, kteří ji jen pár měsíců předtím hájili. Sečteno podtrženo, daň z tuků a cukrů je krajně neefektivní, obrovsky nákladná a značně nespravedlivá.

Základ: Nejíst odpad!

Za lepší jídlo s Peníze.cz

Kvalita potravin je absolutně důležitá pro hlavu i tělo. A nás na Peníze.cz opravdu zajímá. Nabízíme výběr z článků a rozhovorů, věnovaných tomu, co všechno nám také v našich obchodech dokážou nabídnout. I tomu, jak se bez takových nabídek obejít:

• Očima expertů: Nekvalitní potraviny v regálech: Kdo za to může?
• Očima expertů: Jak ušetřit při nákupu potravin, a přitom nejíst blafy?
• Prohnilí! Proč nás supermarkety krmí prošlým zbožím?
• Proč jíme odpad a je nám to jedno?
• Rudolf Náprstek: Kvalitní potraviny se dají koupit i v supermarketu
• Náhražky, barviva, aromata a strávnická gramotnost. Rozhovor s Rudolfem Náprstkem
• Václav Beneš: Je neuvěřitelné, co si spotřebitelé sami namluví
• Testovali jsme nákup v zahraničí. Jeďte taky!

Kolik ušetříte s fotovoltaikou?

Zjistěte své roční úspory zdarma a do 2 minut. S Řešímto.cz porovnáte nabídky od ověřených dodavatelů ve vašem okolí.

Vyzkoušet zdarma

Sdílejte článek, než ho smažem