Sedm procent obyvatel Česka má při půjčování peněz „vysoce rizikové chování“. Vyplývá to z listopadového průzkumu České bankovní asociace a agentury Ipsos. Odpovídalo v něm přes tisíc lidí s přístupem na internet, kteří tvoří reprezentativní vzorek populace od 18 do 79 let.
Vysoce rizikové chování má ten, kdo podle následujících kritérií dosáhl čtyř a více bodů. Autoři průzkumu se ptali, jestli dlužník:
- je ochotný krýt splátky další půjčkou (2 body)
- neschopnost splácet chce řešit další půjčkou (2 body)
- aktuálně splácí tři a více půjček (2 body)
- půjčil si při dlouhodobém nedostatku financí (1 bod)
- půjčil si na běžnou spotřebu nebo zábavu (1 bod)
- půjčil si u nebankovní společnosti či fyzické osoby – bez prověření licence ČNB (1 bod)
Nejrizikověji se chovají lidé ve věku 27 až 35 let (12 % z této věkové skupiny). Roli hraje také vzdělání – mezi lidmi jen se základní školou nebo výučním listem je 11 % vysoce rizikově zadlužených. Naopak nejzodpovědněji se chovají nejmladší ve skupině 18-26 let (62 % z nich dosáhlo podle zmíněných kritérií nula bodů), senioři (57 %) a lidé s vysokoškolským vzděláním (57 %).
„Ve srovnání s loňským rokem je situace poměrně stabilní a čísla zůstávají příznivá. Tři čtvrtiny Čechů by si nikdy nepůjčily na zážitky a dovolenou. Čtyři z deseti lidí by taky nikdy nefinancovali běžnou spotřebu půjčkou. Na stejných hodnotách zůstává i podíl populace, která by si nevzala půjčku na splátku jiného úvěru, a to 89 %,“ říká Filip Hanzlík, hlavní právník a náměstek výkonného ředitele České bankovní asociace.
Na obdobné úrovni jako v minulém roce zůstal také počet lidí, kteří se nechovají rizikově vůbec (47 %). „Na druhou stranu tady pořád zůstává 11 % lidí, kteří by tento problém řešili další půjčkou,“ dodává Hanzlík.
Úvěr si loni vzala čtvrtina Čechů. Nejčastěji si půjčovali na auto nebo motorku (37 %), rekonstrukci bytu (30 %) a takzvanou bílou elektroniku (25 %). Naopak 75 % lidí si v loňském roce na nic nepůjčilo.
Zdroj: ČBA, Ipsos
Zdroj: ČBA, Ipsos
Většina lidí si půjčuje peníze u bank (58 %). Třetina si půjčuje od příbuzných, pětina pak volí splátkové společnosti. Půjčky mimo banku lidé volí zejména kvůli jednoduchosti a rychlosti vyřízení, případně nižšímu úroku. Ve většině případů ale nekontrolují, zda nebankovní společnost, od které si půjčují, má licenci České národní banky.
Zdroj: ČBA, Ipsos
Zdroj: ČBA, Ipsos
Přibližně čtvrtina těch, kteří mají zkušenost s nějakým typem půjčky, využila konsolidaci nebo refinancování.
Zdroj: ČBA, Ipsos
V příštím roce zvažuje půjčku osm procent lidí. Téměř třetina zájemců (29 %) uvažuje o částce nad půl milionu korun (29 %). Peníze chtějí využít především na rekonstrukci bytu nebo domu (42 % z těch, kteří zvažují půjčku), spotřební elektroniku (18 %) či vybavení bytu (17 %).
Úvěr na běžnou spotřebu plánuje 11 % z těch, kteří chtějí půjčku. Na zážitky si plánuje půjčit, stejně jako loni, pět procent. Takové půjčky jsou považovány za velmi rizikové.
Zdroj: ČBA, Ipsos
Osm z deseti lidí, kteří si někdy v minulosti půjčili, považují objem svých půjček za bezpečný. Dvě pětiny lidí si myslí, že bezpečná výše měsíčních splátek je do deseti procent příjmů domácnosti. Více než čtvrtina za bezpečných považuje až dvacet procent všech příjmů.
Nejčastějším důvodem úvěru je nedostatek financí (61 %). Pětina lidí pak nechtěla čekat a šetřit. Desetina se pro půjčku rozhodla kvůli nemožnosti šetřit, což je rizikové chování, připomíná Filip Hanzlík.
Petr Kučera
Zaměřuje se na osobní finance a spotřebitelská témata. Vystudoval Právnickou fakultu UK v Praze, ale ještě víc než paragrafy má rád média. Přes pět let vedl web Peníze.cz, předtím ekonomicko-finanční rubriku Aktuálně.cz,... Další články autora.
Sdílejte článek, než ho smažem