Zdroj: Pleska / Midjourney
Měl to být klíčový krok ke startu dostupných půjček pro vysokoškolské studenty. Poslanci před rokem schválili novelu zákona o vysokých školách, která má mimo jiné vytvořit prostor pro dostupné úvěry.
Do zákona nově přibyl bod, podle něhož vláda „může stanovit účel a podmínky poskytování spotřebitelského úvěru ve veřejném zájmu studentům, pokud se jedná o spotřebitelský úvěr jiný než na bydlení poskytovaný bezúročně nebo se zápůjční úrokovou sazbou nižší, než je na trhu obvyklé“.
Studenti dosud většinou nedosáhnou ani na běžnou půjčku se standardním úročením – natož na výhodnější variantu. Poskytovatelé půjček totiž mimo jiné musí dodržovat základní povinnost podle zákona o spotřebitelském úvěru: poskytnout úvěr „jen tehdy, pokud z výsledku posouzení vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele úvěr splácet“. Díky novele teď může vláda tuto povinnost u studentských půjček prominout nebo zmírnit.
Podle skupiny poslanců SPOLU, STAN a Pirátů, kteří tento bod do novely prosadili, jsou zvýhodněné úvěry jednoznačně výhodné nejen pro studenty, ale i pro stát. Úspěšně fungují v dalších evropských zemích, připomínají. Mezi zastánce patřil i končící ministr školství Mikuláš Bek.
Relativně nízká počáteční investice do systému studentských půjček podle poslanců přinese ve střednědobém a dlouhodobém výhledu výnosy v řádech miliard až desítek miliard korun. Stát ušetří na různých podporách a příspěvcích – a především si přilepší díky vyšším daním, které pak úspěšní absolventi zaplatí. Stoupne také kupní síla obyvatel a celkový výkon ekonomiky (HDP).
„Chceme ulevit studentům, kteří místo na přednášky musí chodit na brigády. Ve srovnání všech evropských zemí tráví čeští studenti zdaleka nejvíc času prací, která navíc není v oboru, který studují. Nemají pak tolik času na samotné studium,“ vysvětlila médiím pirátská poslankyně Klára Kocmanová po schválení novely.
„Inspirací pro správné nastavení nám je Švédsko, kde podobný systém vratných grantů funguje. Námi navrhované granty by byly splatné až po překročení určitého příjmu, aby se studenti nemuseli obávat okamžitého zadlužení. Pokud tuto hranici nepřekročí, grant vracet nemusí,“ upřesnila Kocmanová.
Po připomínkách senátorů, které se ale netýkaly půjček, novela definitivně prošla letos v únoru. Účinná je od začátku března, tedy víc než půl roku. Kam se příprava za tu dobu posunula?
Z odpovědí ministerstva školství pro web Peníze.cz vyplývá, že hledání vhodného modelu je stále na začátku. Jisté je snad jenom to, že by se půjčky daly použít nejen na přímé náklady samotného studia, ale také na související výdaje – především ubytování. S největší pravděpodobností jen na studium v České republice, ne v zahraničí.
„Přesné detaily jsou zatím předmětem jednání. Na základě konzultace s Českou bankovní asociací proběhla jednání s Českou spořitelnou, která zatím jediná projevila zájem, a po nabytí účinnosti novely vysokoškolského zákona je nyní možné začít jednat o podmínkách případné státní záruky k takovým půjčkám,“ říká mluvčí ministerstva Veronika Lucká Loosová.
Ministerstvo se zatím nerozhodlo, který ze zvažovaných modelů využije. Stále jsou ve hře obě varianty – jak poskytování úvěrů bankami (se státní garancí), tak přímo státem prostřednictvím speciálního fondu. „V současné době jsou diskutovány v zásadě dva modely poskytování studentských půjček,“ odpovídá mluvčí ministerstva.
„První varianta počítá s poskytováním nízkoúročených půjček komerčním sektorem (bankami). V tomto případě stát zřizuje záruční fond (pravděpodobně deponovaný v Národní rozvojové bance), který významně snižuje riziko spojené s případným nesplácením půjčky ze strany určitého procenta klientů. Existence takové záruky se promítne do nižších úroků poskytovaných bankami,“ upřesňuje Veronika Lucká Loosová.
Druhá možná varianta je inspirována slovenským Fondem na podporu vzdelávania. „V tomto případě by stát zákonem zřídil fond, jenž rozděluje za předem daných podmínek studentské půjčky. V této variantě je stát investorem i poskytovatelem studentských půjček,“ říká mluvčí.
Aktuální informace z ministerstva jsou téměř doslova stejné jako na začátku března, kdy se web Peníze.cz zajímal o další kroky. Tehdejší náměstek Jaroslav Miller, pod něhož příprava studentských půjček spadala, z vedení ministerstva v polovině letošního roku odešel – od července se stal předsedou Národního akreditačního úřadu pro terciární vzdělávání.
„Studenti by si mohli měsíčně půjčit mezi třemi až sedmi tisíci korunami, za celé bakalářské studium tedy do 300 tisíc. Peníze by si studenti půjčovali od zavedených bank, ke krytí finančních rizik v případě nesplácení by sloužil záruční fond,“ popsal Miller možnou podobu úvěrů už v únoru 2024 webu Aktuálně.cz.
„Vzhledem k tomu, že by banky nenesly riziko vyplývající z toho, že by klient nesplácel, záruční fond by studentům významně snížil procentní úrokovou sazbu poskytovanou v případě jiných druhů půjček," vysvětloval Miller. Dluh by student začal splácet po dokončení studia, až by nastoupil do práce a měl relevantní příjem. V případě, že by školu nedokončil, bylo by na dané bance, jak by postupovala.
Zavedení státem regulovaných „vratných studentských grantů na živobytí“ doporučila už na jaře 2023 také Národní ekonomická rada vlády (NERV). Ta je vnímá jako předstupeň budoucího zavedení školného.
„Nemělo jít o klasickou bankovní půjčku, ale o grant, který se bude splácet po dostudování v rámci systému daně z příjmů fyzických osob (dodatečná sazba uvalená na zdanitelné příjmy nad určitou úroveň do doby splacení). Poskytnutá částka grantu bude úročena sazbou mírně nad výnosem termínovaných účtů, což by mělo zajistit, že si granty budou brát jen ti, kteří je skutečně potřebují. Nárok bude mít každý řádný student bez nutnosti ručení třetí stranou a dokládání potřebnosti. V optimálním řešení (viz Velká Británie) by měla být role komerčních bank zredukovaná na pouhé přesuny prostředků,“ napsali ekonomové z NERV.
Zástupci bank věří, že vláda dá přednost zapojení „komerčního sektoru“ –banky mají s poskytováním úvěrů zkušenosti a mohlo by jít o efektivnější variantu než vznik speciálního státního fondu.
Návrh podpořený jednotlivými bankami, jak by takové půjčky mohly fungovat, předložila ministerstvu Česká bankovní asociace. Podrobnosti webu Peníze.cz bohužel neposkytla.
Poslanci dali zelenou dvěma novým sociálním dávkám – příspěvku na vysokoškolské studium a podpoře pro studující rodiče. Kolik by lidé měli dostat a na co?
„Jednáme se zástupci ministerstva a dalších relevantních státních institucí o možnosti nabídnout v dohledné době studentské půjčky, které by umožnily zejména studentům z nízkopříjmových rodin pokrýt náklady spojené se studiem na vysoké škole,“ potvrzuje za Českou spořitelnu její mluvčí Filip Hrubý.
„Přijetí novely vysokoškolského zákona bylo klíčovým akcelerátorem těchto jednáni, protože nám nově umožňuje poskytnout půjčky studujícím bez trvalého příjmu. Tyto půjčky vnímáme jako důležitý nastroj v posilovaní budoucí prosperity Česka, zvyšovaní konkurenceschopnosti české ekonomiky a odolnosti české společnosti. I z těchto důvodu jsme připraveni poskytovat je s nižší marži než klasické půjčky,“ dodává Hrubý.
„Naším cílem je, aby bylo možné skrze půjčku pokrýt všechny související náklady – to znamená nejen poplatky spojené se studiem, ale také náklady na ubytování a další náklady spojené s pobytem na vysoké škole,“ upřesňuje mluvčí spořitelny.
„Zatím se stále čeká na zpřesnění informací ze strany státu. Probírají se možné podoby modelu poskytování studentských půjček, ale o přesných detailech se podle našich informací nerozhodlo,“ říká mluvčí Raiffeisenbank Tereza Kaiseršotová.
Odcházející vláda vedená Petrem Fialou, která po nedávných volbách dál funguje až do jmenování nové vlády, už potřebné podrobnosti nestihne schválit. A to přesto, že jí k tomu stačí forma vládního nařízení, které je obecně rychlejší a neposílá se poslancům k potvrzení.
I kdyby vláda včas dostala konkrétní návrh od ministerstva školství, je otázkou, jestli by nenarazil na odpor ministra financí Zbyňka Stanjury (ODS). „Časový harmonogram zavedení studentských půjček bude záviset na rozhodnutí vlády uvolnit finanční prostředky,“ zdůrazňuje mluvčí ministerstva školství.
Prakticky se tak čeká na nového ministra. Do vedení úřadu se po čtyřech letech pravděpodobně vrátí Robert Plaga za hnutí ANO. Nová vláda vedená Andrejem Babišem však začne fungovat nejspíš až v prosinci a studentské půjčky pro ni nemusí být prioritou.
Jejich zavedení nezmiňuje ani návrh programového prohlášení vznikající koalice ANO, Motoristů sobě a SPD. A to přesto, že na jiných místech se ve svém programu hlásí i k tomu, co prakticky zařídila odcházející vláda vedená Petrem Fialou – například k už probíhající stavbě nových dálnic.
Zájem přihlásit se k rychlému zavedení půjček zatím neprojevil ani Robert Plaga. Na naše otázky, jestli je podporuje a jaké variantě by dával přednost, během dvou týdnů ani přes urgence neodpověděl.
„Vzhledem k očekávaným personálním změnám na jednotlivých resortech nyní vyčkáváme, komu bude další práce na tomto systému přidělena. Budeme se nadále snažit, aby se návrh podařilo dotáhnout do realizace, ačkoliv zatím nemáme signály, že by se tato agenda řadila mezi priority vznikající vlády,“ říká k tomu pirátská poslankyně Kateřina Stojanová.
Piráti podle ní preferují model, kdy by podporu vyplácel stát a studenti by ji pak spláceli až po překročení určité hranice pravidelného výdělku, například prostřednictvím daně z příjmu.
Vypadají jako peníze, které denně bereme do ruky. A najdou se lidé, co by nám tu ruku snad i utrhli, protože na rozdíl od nás vidí, jaký poklad v ní držíme. Za zdánlivě obyčejnou desetikorunu si můžete koupit nové auto. Naučíme vás poznat vzácné mince a bankovky.
Popisky a zdroje fotek najdete uvnitř galerie.
Petr Kučera
Sdílejte článek, než ho smažem
