První dvě místa v novém vydání Indexu odpovědného úvěrování patří nováčkům: Partners Bance a Trinity Bank, které začaly spotřebitelské úvěry nabízet v letošním roce.
„Jejich umístění v čele žebříčku ukazuje, že mají dobré ceny a solidní jsou i jejich procesy a transparentnost. Pro ostatní mohou být motivací ke zlepšení, pokud se nováčkům podaří příznivé podmínky udržet,“ říká David Borges, analytik organizace Člověk v tísni a jeden z autorů indexu.
Pravidelná analýza letos přidala dvě nová kritéria. Hodnotí, zda věřitelé při posuzování úvěruschopnosti dodržují zákon, a zohledňuje sankce uložené Českou národní bankou.
Čtyři hvězdy, označující vysoký stupeň odpovědnosti při poskytování půjček, získaly vedle Partners Banky a Trinity také Air Bank (včetně Zonky), mBank, Raiffeisenbank, Inbank, Česká spořitelna a ČSOB.
Přijatelnou volbou jsou podle autorů indexu také poskytovatelé se třemi hvězdami – přestože někteří z nich už jsou dražší nebo mají rezervy v transparentnosti či prověřování úvěruschopnosti.
Společnosti, které v indexu obdržely méně než tři hvězdy, vnímá Člověk v tísni jako problematické. Hlavně s ohledem na vyšší cenu, která může lidem komplikovat splácení.
„Dobrou zprávou je, že některé nebankovní společnosti, které donedávna poskytovaly úvěry za velmi vysoké úrokové sazby, ceny snížily. Může to souviset s připravovaným zastropováním úrokových sazeb, které maximální cenu půjček omezí ze zákona,“ komentuje David Borges čerstvé výsledky.
Flexibilita se může změnit v past
Vedle půjček s pravidelnými splátkami hodnotí index nově také revolvingové úvěry včetně kreditních karet.
Ty ve srovnání s klasickou půjčkou nabízejí větší flexibilitu, protože dlužník splácí podle svých možností – předepsaná bývá jen minimální splátka. Navíc lze i jen částečně splacenou půjčku znovu čerpat, a to bez nového schvalování.
„Revolvingové půjčky vypadají lákavě, ale ve skutečnosti normalizují život na dluh. Flexibilita se v praxi mění spíše v past,“ varuje Borges.
„U klasické půjčky totiž dlužník ví, s jakou splátkou musí počítat a spíše si na ni dá peníze stranou. Revolving ale k umořování dluhu často nevede,“ upozorňuje expert. Některé společnosti navíc dlužníkům limity bez vyžádání navyšují, čímž riziko nekontrolovatelného zadlužení dál roste.
„Zatímco banky nabídku revolvingových úvěrů spíše tlumí a některé je ani nikdy nenabízely, mezi nebankovkami popularita revolvingů naopak roste. I proto jsme revolvingy nově přidali do podzimního vydání indexu,“ vysvětluje David Borges.
Trojciferná úroková sazba je nemravná
Největší vliv na celkové hodnocení společností má cena, kterou lidé za úvěr zaplatí při řádném splácení, a náklady účtované v případě, že se dlužník se splácením opozdí. V obou parametrech jsou rozdíly mezi společnostmi výrazné.
Cenově vycházejí lépe splátkové úvěry, zejména u bank, kde si lze půjčit i za méně než 10 %. U nebankovních společností se sice nejlevnější nabídky pohybují kolem 15 % ročně, běžnější jsou však sazby mezi 30 a 40 % ročně. Několik nebankovních společností však půjčuje i za úrokové sazby kolem 100 % ročně.
„Takové ceny u delších půjček podle většiny soudů již odporují dobrým mravům. Nejde jen o to, že je půjčka s vysokým úrokem drahá. Hlavní problém je, že nejde splatit,“ říká David Borges.
Revolvingové úvěry jsou obvykle dražším typem půjčky než úvěry s pravidelnou splátkou. Mezi cenově nejdostupnější nabídky patří bankovní kreditní karty s cenou 20 až 30 % ročně. Ani ty by ale neměly být alternativou levnějších dlouhodobých půjček. U revolvingových úvěrů nabízených za 40 či 60 % ročně to platí dvojnásob.
„Zcela vyhnout by se lidé měli půjčkám, jejichž úrokové sazby mají tři cifry. Tak drahé úvěry totiž vyžadují splátky, které často bývají mimo možnosti dlužníků. Mnoho lidí si však úrok či výši splátky předem neověří nebo podmínkám správně neporozumí a jsou pak nepříjemně zaskočeni,“ varuje Borges.
Pro lepší srovnatelnost tentokrát index uvádí náklady ve formě efektivní úrokové sazby (kombinace úroků a poplatků). U společností, které používají různé úrokové sazby podle rizika klienta, žebříček pracuje s hodnotu typickou, tedy nejčastější.
Index se tím liší od žebříčků či srovnávačů pracujících obvykle s cenami typu „již od“, které se však od typických úrokových sazeb mohou výrazně odchylovat, podotýká Borges.
Pro představu: Splacení půjčky ve výši 40 tisíc vyžaduje při roční úrokové sazbě 480 % hradit měsíčně asi 16 tisíc. Za rok tak člověk ve 12 splátkách zaplatí asi 195 tisíc (půjčku tedy přeplatí o 155 tisíc).
Půjčování „se zavřenýma očima“
Letošní index poprvé hodnotí, jak poskytovatelé půjček posuzují schopnost dlužníka splácet – což je jejich zákonná povinnost. Vycházíme přitom z úvěrových smluv, které získávají dluhové poradkyně a poradci Člověka v tísni. Letos jich shromáždili více než čtyři tisíce.
V přístupu společností jsou značné rozdíly. „Banky poskytují půjčky obvykle obezřetně. I jejich klienti se ale občas dostanou do dluhových poraden, s ohledem na množství bankovních půjček jde však o okrajové množství. U nebankovních poskytovatelů se praxe liší – někteří mají problematických smluv minimum, u jiných to jsou i stovky ročně,“ říká spoluautor indexu Petr Sládek.
Pokud poskytovatel uzavírá úvěry za podmínek, které dlužníci už od začátku nejsou schopni splnit, může být smlouva neplatná. Věřitel musí ze zákona nejen zjistit příjmy, výdaje a existující závazky u každého žadatele, ale tyto informace také dostatečným způsobem ověřit. Jinak ztrácí právo požadovat úroky – dlužník pak vrací jen vypůjčenou částku.
Jestli je vaše úvěrová smlouva férová a v souladu se zákonem, si můžete snadno ověřit na webu Lichvolapka, který provozuje Člověk v tísni. Služba je zdarma a bez zadávání osobních údajů.
Indexu také nově zohledňuje sankce České národní banky. Pokud v posledních třech letech vydala vůči konkrétní společnosti pravomocné rozhodnutí s uložením pokuty za porušení zákona o spotřebitelském úvěru, odráží se to v bodovém hodnocení.
„Za poslední tři roky udělil regulátor pokuty v souhrnné výši téměř 40 milionů korun, nejčastěji právě za nedostatečné ověřování úvěruschopnosti,“ upřesňuje Petr Sládek.
Expert připomíná, že odpovědně se při poskytování půjčky musejí chovat obě strany – věřitel i dlužník. „Každý úvěr znamená riziko a lidé by měli účel půjčky důkladně zvažovat. V krizové situaci může půjčka dávat smysl, nákupy zbytných věcí na dluh ale určitě ne,“ zdůrazňuje.
Co hrozí při prodlení?
Když se dlužník se splácením úvěru opozdí, půjčka se může výrazně prodražit. Věřitel v takovém případě může požadovat „oprávněné náklady na vymáhání“, kam patří třeba zpoplatněné upomínky, náklady na telefonáty či e-maily a další položky. Zároveň může věřiteli vzniknout nárok na smluvní pokutu a zákonný úrok z prodlení.
Vedle nákladů a sankčních položek má věřitel během prodlení i nadále nárok na dohodnutý smluvní úrok. V souhrnu tedy mohou náklady snadno dosáhnout několika tisíc, u dražších půjček a při delším prodlení i výrazně více.
Kalkulačky jsou dostupnější, ale…
Dostupnost úvěrových kalkulaček se zlepšuje, zjistila analýza. Alespoň nějakou má na webu už 85 % hodnocených produktů. Kalkulačky však stále chybí u kreditních karet nabízených Fio bankou, Komerční bankou, Monetou nebo UniCredit Bank. Přitom právě u kreditek by lidé modelování splátek potřebovali nejvíce, říkají autoři indexu.
Na umístění v indexu má dopad i to, zda poskytovatel úvěru v kalkulačce pracuje s úrokovými sazbami, za něž nejčastěji půjčuje. Nebo zda jde o hodnoty, které většina zájemců o úvěr nikdy neuvidí.
Mezi poskytovatele, jejichž kalkulačky se od typických sazeb liší nejvíce, patří Creditea, FlexiFin, FlexiFin, Prime a Kimbi. Některé z těchto společností alespoň na webu uvádějí maximální sazby – to však při výpočtu splátky zájemcům o úvěr příliš nepomůže.
„Zdařilá je kalkulačka ‚hotovostního úvěru‘ od Essoxu, která umožňuje modelovat i dopad různé úrokové sazby. Zájemcům o půjčku také pomůže, pokud poskytovatel úvěru uvádí, jaká část klientů dosáhne na konkrétní úrokovou sazbu. Tento postup volí čím dál více bank i některé nebankovní společnosti,“ říká Petr Sládek.
„Pozor na to, když poskytovatel nabízí překvapivě nízké úroky. Féroví věřitelé uvádějí úrokovou sazbu v ročním vyjádření (zkráceně p. a.). Ti méně transparentní však mohou uvádět úrokovou sazbu v měsíčním či dokonce denním vyjádření (zkráceně p. m. či p. d.). Aby byla taková sazba porovnatelná, je třeba ji vynásobit 12 nebo 365,” radí Sládek.
Jiným trikem je rozdělení nákladů na nízkou úrokovou sazbu a vysoký poplatek. Přestože na webu bývá uveden, člověk ho může přehlédnout. Proto je důležité sledovat ukazatel RPSN. Přesahuje-li 50 %, úvěr je drahý, upozorňuje expert.
Petr Kučera
Zaměřuje se na osobní finance a spotřebitelská témata. Vystudoval Právnickou fakultu UK v Praze, ale ještě víc než paragrafy má rád média. Přes pět let vedl web Peníze.cz, předtím ekonomicko-finanční rubriku Aktuálně.cz,... Další články autora.
Sdílejte článek, než ho smažem