Systém státem podporovaných půjček pro studenty vysokých škol Česko dosud nemělo. Proto se dá schválená novela zákona o vysokých školách považovat za přelomovou. Umožňuje totiž zavedení nízkoúročených úvěrů, které sníží finanční bariéry ve studiu a zvýší podíl vysokoškolsky vzdělané populace.
Studenti budou moci výhodnou půjčku čerpat nejenom na poplatky spojené přímo se studiem, ale i na ubytování nebo na další nutné výdaje související se vzděláváním.
„Jednání o přesné podobě studentských půjček jsou zatím na začátku,“ připouští pro web Peníze.cz náměstek ministra školství Jaroslav Miller s poznámkou, že novelu zákona teprve na konci února podepsal prezident.
Podle něj se řeší dva možné modely: První varianta, pravděpodobnější, počítá s poskytováním nízkoúročených půjček komerčním sektorem, tedy bankami.
„V tomto případě stát zřizuje záruční fond, pravděpodobně deponovaný v Národní rozvojové bance, a to ve výši několika set milionů korun. Ten by významně snížil riziko spojené s případným nesplácením půjčky ze strany určitého procenta klientů. Existence takové záruky se promítne do nižších úroků poskytovaných bankami,“ popisuje Miller.
Doplňuje, že v současné době probíhá jednání s Českou bankovní asociací o technických záležitostech a přesném nastavení podmínek u bank, které by případně půjčky nabídly. Dostupné by měly být všem studentům z Česka a Evropské unie studujícím na vysokých školách v České republice.
Zda půjčky budou moci čerpat i čeští studenti mířící na vysoké školy do zahraničí, ale ještě není jasné.
Velký zájem o poskytování studentských půjček už projevila Česká spořitelna. „Jednáme se zástupci ministerstva a dalšími představiteli relevantních státních institucí o možnosti nabídnout ještě v tomto roce studentské půjčky, které by umožnily zejména studentům z nízkopříjmových rodin pokrýt náklady spojené se studiem na vysoké škole,“ potvrzuje mluvčí Filip Hrubý.
Podle něj je přijetí novely vysokoškolského zákona klíčovým akcelerátorem těchto jednání, protože bance umožňuje nově poskytnout půjčky i studujícím bez trvalého příjmu.
„Vysokoškolské půjčky vnímáme jako důležitý nástroj v posilování prosperity Česka, zvyšování konkurenceschopnosti české ekonomiky a odolnosti celé společnosti. I z těchto důvodů jsme připraveni poskytovat tyto půjčky s nižší marží,“ dodává Hrubý.
Další oslovené banky zatím odmítly být konkrétní. „Bankám obecně záleží a dlouhodobě podporují vědu, výzkum a rozvoj na vysokých školách. Co se týká konkrétní podpory studentských půjček, tak aktuálně probíhá diskuse na platformě České bankovní asociace, které se účastníme a situaci analyzujeme,“ říká bez dalších podrobností Šárka Nevoralová, mluvčí Komerční banky.
Podobná je odpověď z ČSOB i z Raiffeisenbank. „Vnímáme samozřejmě toto téma jako důležité z pohledu společenské odpovědnosti – chceme podporovat přístup ke kvalitnímu vzdělání. V zahraničí fungují studentské půjčky v různých podobách již mnoho let, inspirujeme se například i zkušenostmi ze Slovenska,“ říká mluvčí ČSOB Monika Hořínková.
ČSOB podle ní aktuálně analyzuje možnosti, jak by mohla požadavkům ministerstva školství vyhovět, jaké jsou s tím spojené nároky a jak vůbec koncepčně téma uchopit. „Konkrétní podobu půjček tedy zatím nemůžeme komentovat,“ podotýká Hořínková.
A mluvčí Raiffeisenbank Tereza Kaiseršotová uvedla: „Legislativní vývoj kolem studentských půjček pečlivě sledujeme a jsme připraveni pružně zareagovat. Velmi důležitým faktorem budou parametry, které určí stát, a ze kterých pak bude vyplývat faktické nastavení těchto půjček.“
Nakolik by se státní záruka promítla do ceny studentských půjček – tedy jak vysoké budou úroky, se zatím neví. Nicméně podle zdroje z jedné z velkých českých bank by mohly být úvěry pro studenty poskytovány třeba i takzvaně za „černou nulu“.
Druhá varianta poskytování půjček, která přichází v úvahu, je inspirována slovenským Fondem na podporu vzdelávania. „V tomto případě by stát zákonem zřídil fond, jenž rozděluje za předem daných podmínek studentské půjčky. V této variantě je stát investorem i poskytovatelem studentských půjček,“ pokračuje náměstek Miller.
Pro představu, slovenský fond, který funguje už od roku 2013, vyčlenil pro akademický rok 2024/2025 na studentské půjčky 4,5 milionu eur. Z toho většina mířila a míří k vybraným žadatelům, kteří měli zároveň ručitele. Půjčku ve výši minimálně 2000 a maximálně 7500 eur mohou čerpat na studium jak na slovenských, tak na zahraničních školách.
Na půjčku od 1000 až do 4500 eur na 10 let dosáhnou také studenti z nízkopříjmových rodin, které pobírají pomoc v hmotné nouzi. Ti mohou peníze od státu využít na náklady spojené se studiem pouze na slovenských školách.
A část peněz ze slovenského fondu míří i ke studentům, kteří studují na takzvaných „excelentních“ školách v zahraničí – jedná se o školy, které se umístily v žebříčku TOP 500 nejlepších světových univerzit. Ti mohou žádat o úvěr ve výši od 7500 až do 40 tisíc eur.
Úroková sazba je u slovenských studentských půjček 4 procenta po celou dobu splácení. Pojištění úvěru činí 0,35 % z nesplacené jistiny. Ročně o půjčky žádají stovky studentů. Fond kromě studentských půjček poskytuje úvěry i pedagogům, odborným zaměstnancům škol, doktorandům a výzkumným pracovníkům.
Rozhodnutí, který z uvažovaných modelů poskytování studentských půjček v Česku nakonec „vyhraje“, padne v následujících týdnech.
A kdy budou moci lidé o první půjčky na studium požádat? „Časový harmonogram zavedení studentských půjček závisí nyní na rozhodnutí vlády uvolnit finanční prostředky,“ uzavírá náměstek Miller.
Kateřina Hovorková
Na Peníze.cz se věnuje hlavně osobním financím a trhu práce. V médiích pracuje od 90. let. Začínala v České tiskové agentuře, později prošla redakcemi MF Dnes, iDnes, pracovala v Hospodářských novinách a na webu Aktuálně.cz.... Další články autora.
Sdílejte článek, než ho smažem