Jeden z pěti přežije: Kladivo na poskytovatele nebankovních úvěrů

Od nebankovních poskytovatelů úvěrů máme napůjčováno zhruba sto miliard korun. Půjčky může nabízet a zprostředkovávat přes padesát sedm tisíc firem. Na deset milionů lidí docela dost. Proč nakonec ne – jediné, co je potřeba k podnikání v oboru mít, je živnostenský list. Nepotřebujete speciální kvalifikaci, nemusíte složit žádný kapitál, nemusíte mít ani čistý trestní rejstřík.

Nebankovní poskytovatele úvěrů by měla regulovat Česká obchodní inspekce, ale že by se jejích kontrol někdo bál – pravděpodobnost, její kontroly v daném počtu není příliš vysoká. Ministerstvo financí teď plánuje radikální změny. Pod dohledem České národní banky se mají nebankovním úvěrovkám nově udělovat licence a počítá se, že podmínky pro jejich udělení splní zhruba pouhá pětina z dnešního počtu.

Inspekce versus větrné mlýny

Česká obchodní inspekce provedla v roce 2014 celkem 269 kontrol nebankovních poskytovatelů půjček. Ve víc než polovině případů bylo zjištěno porušení zákona o spotřebitelském úvěru. V průběhu roku bylo uděleno 160 pokut, dohromady jen za něco přes sedm milionů korun. Nejčastěji se trestalo za špatnou reklamu, zejména internetovou.

ČNB novou pravomoc nechce

„Nyní bude jasně stanoveno, že poskytování a zprostředkování spotřebitelského úvěru je možné pouze na základě povolení k činnosti od České národní banky, na jejíchž webových stránkách bude možné ověřit, zda daná osoba patřičné povolení má,“ říká Radek Ležatka z tiskového oddělení Ministerstva financí. To chystá novelu zákona o spotřebitelských úvěrech, kterou nyní čeká připomínkové řízení a ještě v květnu by měla být předložena vládě.

Jednou z klíčových změn, které ministerstvo chystá, je to, že dozor nad nebankovními půjčkami by měl z České obchodní inspekce přejít právě na Českou národní banku. Jejím představitelům se ale nápad zrovna nelíbí. Nebankovní úvěrové společnosti jí prý regulovat nepřísluší, protože „se nejedná o subjekty, které přijímají vklady nebo spravují finanční prostředky a jejichž úpadek má závažné důsledky pro zákazníky a investory nebo i finanční stabilitu,“ jak říká Kateřina Bartůšková z odboru komunikace České národní banky. Centrální banka ale s Ministerstvem financí na přípravě novely spolupracuje. Tak aby se zpřísnily podmínky pro získání povolení poskytovat půjčky a potom i pro poskytování půjček samotné. Ohled se při tom má brát na ochranu spotřebitele a na možnosti efektivnějšího dohledu na úvěrovými společnostmi – bez ohledu na to, kdo nakonec bude dohlížet.

V tomto duchu hovoří také mluvčí projektu Navigátor bezpečného úvěru Zdeněk Soudný: „Změna v dohledu musí být komplexní a zasazena do systému – musí být jasně definována skupina působící na trhu, musí být jasně dány podmínky fungování, musí se zamezit únikům od trestů, musí se umožnit kontrola u všech, tedy rovnost před kontrolním mechanismem. Pokud toto bude splněno, není podstatné, kdo bude kontrolu provádět, protože taková kontrola bude založena na jasné metodice a tedy bude jen otázkou personální. Jestli tito lidé budou mít hlavičku ČNB, nebo ČOI, už není tak podstatné.“ 

Čím tvrdší, tím lepší

Proč ale vlastně podnikání v půjčkách regulovat? „Už několik let říkáme, že trh nebankovních úvěrů je třeba zásadním způsobem redukovat,ׅ“ říká Daniel Hůle, který se zabývá dluhovým poradenstvím v Člověku v tísni. „Nikdo neví, kolik tu reálně působí poskytovatelů úvěrů, budou jich ale tisíce. Z našich zkušeností přitom vyplývá, že férových nebankovních poskytovatelů spotřebitelských úvěrů na trhu působí maximálně deset, leasingové firmy do toho nepočítám. To je zcela zásadní nepoměr,“ upozorňuje Hůle a zmiňuje sociální dopady obchodu s úvěry; náklady na jejich tlumení nesou daňoví poplatníci.

Česká obchodní inspekce podle Hůleho dohled nad poskytovateli půjček nezvládá. Ne pro neschopnost, ale kvůli počtu úvěrových společností. Jejich počet by se podle jeho představ neměl zastavit na pěti až desíti tisících, o kterých mluví Ministerstvo financí, lepší by prý byly desítky, maximálně stovky.

Jak přísná budou pravidla pro udělení licence, se zatím přesně neví. Jisté je, že bude nutné nějak prokázat odbornou způsobilost – co to bude v praxi znamenat, teprve. Další podmínka je jasná: čistý trestní a podnikatelský rejstřík. Tím by se mělo zabránit, aby na trhu působili lidé, kteří už mají nějaký prohřešek nebo jsou výrazně zadluženi. Poskytovatelé půjček by měli také prokázat, že disponují dostatečným kapitálem. Mluvilo se o tom, že by mohlo stačit, aby měl poskytovatel sjednané pojištění odpovědnosti za způsobenou škodu, později se ale v pracovní verzi novely objevila podmínka minimálního základního kapitálu ve výši dvou milionů korun. Podle Daniela Hůleho to není dost: „Výši finančního limitu vidím jako největší slabinu dosavadních návrhů. Dvoumilionový limit považuji za zcela nedostatečný. Obdobná legislativní úprava na Slovensku zavedla půl milionu eur, tedy téměř o řád víc. I patnáct milionů korun bych považoval za spíš minimální mez.“

Nestane se ale to, že se – pokud novela zákona projde – firmy, které možná už dnes působí na hraně zákona, přesunou do ilegality? Pozice lidí, kteří cítí potřebu půjčky, ale kterým nechtějí půjčit ani banky, ani „značkové“ nebankovní úvěrovky, by se tím možná ještě zhoršila. Podle lidí z neziskovek a projektů zaměřujících se na finanční gramotnost, je ale takové uvažování scestné. „Nemá smysl rozlišovat na šedou a černou zónu, když jsou obě špatné. Systém by měl být nastavený tak, že stát bude spotřebitelům dávat záruku, že ten, kdo má licenci, jedná podle zákona, je bezpečný poskytovatel úvěru, a spotřebitelé pak mohou vybírat už jen podle dalších kritérií nabízeného produktu, jako je cena a mnohé další,“ myslí si mluvčí projektu Navigátor bezpečného úvěru Zdeněk Soudný a zdůrazňuje, že je potřeba zapracovat také na osvětě – mnoho lidí se do svízelné finanční situace dostane kvůli naprosto iracionálním půjčkám. Jenže lidský rozum, to je oblast, která se regulacím dosud vzpírá.

Největší chyby při sjednávání úvěru

„Rád bych řekl, že se objevují nějaké nové chyby, ale bohužel se ukazuje, že se jedná stále o stejné prohřešky. Tím největším je půjčování si od rizikových poskytovatelů úvěrů. Stále příliš mnoho lidí věří reklamám na tramvajových zastávkách a lampách veřejného osvětlení a půjčují si od společností, kterou jsou naprosto mimo jakoukoli regulaci a kontrolu. Podepisují dokumenty, které nečtou nebo jim nerozumí. Zaměřují se jen na měsíční splátku – ta je pro ně rozhodující pro rozhodnutí, kde si půjčí. Zapomínají ale na délku splácení, různé sankční podmínky a podobně,“ říká Zdeněk Soudný, zástupce projektu Navigátor bezpečného úvěru.

Srovnávat se vyplatí

Kalkulátor.cz je srovnávač, který lidem šetří peníze ve světě energií, pojištění a financí. My počítáme, vy šetříte.

Porovnat nabídky dodavatelů

Sdílejte článek, než ho smažem