Peer-to-peer (nebo zkráceně P2P) půjčka znamená půjčku bez banky. Bez věřitelské společnosti. Půjčka mezi dvěma, kteří jsou si rovni. Vlastně by se tak právem mohla jmenovat i půjčka, která se mezi námi odehraje dneska večer, až zjistím, že se mi jaksi nedostává na útratu. Obecně se tak ale dnes nazývají půjčky, ve kterých stojí na jedné straně žadatel, na druhé věřitel-investor (případně víc věřitelů), kteří se vůbec neznají. A mezi nimi je zprostředkovatel, který je propojí – většinou probíhá jakási aukce dlužníků, kterým investoři dávají nabídky na podmínky úvěru, – půjčku zadministruje a potenciálního dlužníka většinou předem více či méně proklepne. A za svůj servis si samozřejmě nechá také zaplatit.
Rozmach tohohle zprostředkovatelského byznysu je samozřejmě spojen s internetem, jeho počátky sahají do roku 2005, kdy ho v Anglii začala provozovat společnost Zopa. Společnost LOANIS se právě k zahraničním vzorům obrací často pro inspiraci, jak pokud jde o technická řešení, tak především pokud jde o kulturu přístupu k zákazníkům.
Vaše firma je mladá, máte za sebou právě rok od startu. Co jste se za ten rok naučili?
Plno produktů, které jsme na začátku chtěli nabízet, jsme museli úplně vyházet. Soustředili jsme se na krátkodobé půjčky, které jsme chtěli přinést jako jediní v republice. To úplně nevyšlo. Viděli jsme u nich velkou míru nesplácení – a my se na rozdíl do konkurence snažíme dělat úvěry, které jsou splácené.
Naučili jsme se, že dělat tenhle byznys je těžké, sílí konkurence, za poslední rok se finanční trh strašně rozjel…
Když říkáte konkurence, myslíte přímo zprostředkovatele peer-to-peer půjček, nebo obecně zprostředkovatele a poskytovatele úvěrů?
Obecně. Nemyslím jen půjčky mezi lidmi, jak je zprostředkováváme my, ale i spotřebitelské úvěry – mikropůjčky, půjčky s krátkou dobou splatnosti… Ale vidíme taky, že dost firem buduje stejný portál, jako máme my.
Do byznysu jste vstupovali s jistou představou o lidech, kterou jistě skutečnost později korigovala. Jací jsou Češi jako věřitelé?
Předpokládali jsme o nich, že se budou ze začátku hodně bát investovat. To se víceméně potvrdilo. A přesvědčovat klienta není lehčí, ani když už máte výsledky a historii, je to pořád stejně těžké jako na začátku. Pořád se najde dvacet třicet lidí týdně, kteří volají, ověřují si informace, jestli nejsme nějací podvodníci, ptají se na formu zajištění. Všechno je to sice napsané na webu, stejně se ale lidé cítí klidnější, když slyší v telefonu někoho věrohodného.
Když jsme před čtyřmi měsíci zavedli garanci, předpokládali jsme, že to bude tahák – a je. Ale stejně se na to plno lidí několikrát ptá a pořád nás spíš podezřívá z nějakých nekalých úmyslů, než aby to akceptovali jako novinku na trhu. My takovou garanci u nás poskytujeme jediní a inspirujeme se při tom u hlavního proudu peer-to-peer půjček ve světě, kde to normálně funguje. Když tam člověk investuje u nějakého portálu a dlužník přestane splácet, tak vám zprostředkovatelé peníze vracejí, ručí automaticky.
… za nějaký poplatek nebo procento…
Oni to mají automaticky. Myslím, že nějaká procenta ze splátek jdou rovnou do fondu, ze kterého se pak peníze vracejí. Je to ale taky věc morálky. Mentalita v Británii, která byla průkopníkem tohohle byznysu, je naprosto odlišná. Jiná je ovšem i mentalita věřitelů. U nás lidi mají pořád pocit, že náš byznys je nějak nekalý, hodně lidí nám to i volá, říkají nám to. To bychom chtěli změnit, toho pocitu a nálepky se nějak zbavit. V tom bychom chtěli být průkopníci. I když je tu velká konkurence, nikomu se ještě nepodařilo tohle myšlení zvrátit.
Možná je lepší, když se lidé ptají, než kdyby se neptali vůbec.
Určitě. Dává nám to šanci nějakým způsobem je přesvědčit. Mluvíme otevřeně a snažíme se nějakým způsobem podat i ta rizika. Neříkáme, že jde o bezrizikovou investici, při které jim nic nehrozí. Myslím, že nabízíme takové úrokové sazby a šanci na zhodnocení peněz, že je jasné, že nějaké riziko musí podstoupit. Jsou lidé, kteří se s tím dovedou smířit, a jsou lidé, kteří se s tím smířit prostě nedokážou a představovali by si nějaké perpetuum mobile, kam by dali sto tisíc a dostali dvě stě a nic by neriskovali. Což samozřejmě nejde, jak asi víme.
Určitě jste měli i nějakou představu o dlužnících.
V podstatě se nám také potvrdila. Projekt jsme směrovali na sortu lidí, kteří nedostanou půjčku v bance, protože málokdo jde pochopitelně po dražší půjčce, než může dostat v bance. Ale zas ne na takové ty extrémy, když to řeknu otevřeně, na neplatiče. I tak máme mraky takových lidí, kteří chtějí „půjčku“. My jim ji stejně neschválíme… Zjistili jsme zkrátka, že lidé jsou dost ostřílení, pokud jde o podvody, o to, co napíšou do aukce, jaké příjmy si vymýšlejí… Ještě víc, než jsme si mysleli. Kdybychom měli všechno žalovat, tak polovinu neplatičů zavřeme. Lidi prostě zkoušejí různé věci, někdy jsou třeba zoufalí, chápu, ale na to my nemůžeme hrát. Buď pro nás jsou bonitní, nebo nejsou. Ovšem opravdu minimum těchhle lidí dokáže splnit podmínky, které jsme nastavili.
Už jste něco vyplatili ze svého garančního fondu?
Zatím ještě ne, čtyři měsíce jsou krátká doba. Pokud lidé přestávají splácet – a nejsou to „okamžití neplatiči“, které už se nám teď daří skoro úplně vyloučit už na začátku –, tak přestávají splácet po půl roce po devíti měsících. My ovšem – a tím se snažíme odlišit od konkurence, opravdu přísně dbáme na scoring. I kvůli té garanci. Kdybychom k půjčce pustili každého druhého a podepsali garanční smlouvu, tak bychom to brzy mohli zabalit.
Kolik žadatelů tedy odpadne?
Od žádosti až k čerpání úvěru jsou tři až čtyři schvalovací procesy. Odpadne šedesát až sedmdesát procent lidí, takže zbude zhruba třetina. Ale to už je třetina z třetiny, spoustu lidí vyloučíme rovnou. Z té třetiny z třetiny jsme živi, a slušně, ale dokážu si představit, že kdyby to někdo dělal jinak, mohl by být ještě na jiných číslech. To ale není naše cesta, protože pak bychom zase přicházeli o věřitele.
Máte představu, kolik věřitelů se vám vrací a znovu dává svoje peníze do hry?
Máme asi třicet až čtyřicet procent věřitelů, kteří investují po sto tisících a investují pořád. Někdy je to tak, že přijde člověk a chce investovat pět milionů a investuje je po stu či po dvou stech tisíc.
Pokračování příště
Sdílejte článek, než ho smažem
Diskuze
Příspěvek s nejvíce kladnými hlasy
10. 11. 2014 21:18, JB
Na jejích stránkách se mluví o výnosu, který se "podle výše rizika pohybuje mezi 14% - 40% p.a.". Průměrně prý výnos 29% p.a. Takže úrok musí být ještě větší. Docela by mě zajímalo, kdo si půjčí peníze na tak děsný úrok. Pokud nemám záznam v registru dlužníků a jsem schopen doložit příjmy, tak půjčku získám mnohem levněji třeba v bance. Nebo se pletu?
Příspěvek s nejvíce zápornými hlasy
10. 11. 2014 22:28, neitral
Vychytrale ... to ocenuji. Nicmene na strane toho, kdo pujci, je velky zisk a predevsim obrovske riziko a na strane toho, kdo si pujci az lichvauroky a v tomto se nijak nelisi od ostatnich lichvaru!!!! Proste Zacharias pouze nasel diru na trhu a ted se na ukor vsech chce napakovat ....
V diskuzi je celkem (7 komentářů) příspěvků.