Jestliže po své bance požadujete vrácení poplatků za vedení úvěrového účtu, máte s nejvyšší pravděpodobností smůlu. Ústavní soud v Brně dnes totiž zamítl stížnost klientky České spořitelny, kterou u soudu zastupoval advokát Petr Toman. Stěžovatelka nesouhlasila s rozhodnutím Městského soudu pro Prahu 4, který podle ní při svéanm rozhodování nebral zřetel na neurčitost a nesrozumitelnost poplatku. Zároveň ve své stížnosti upozorňovala, že banka při účtování poplatku využila nerovného vztahu finanční instituce a spotřebitele. Po České spořitelně proto požaduje, aby jí vrátila poplatky za vedení úvěru v celkové výši 7200 korun.
Ústavní soudce Jan Filip však při vyhlášení nálezu (celý text ústavního nálezu, pdf) prohlásil, že rozhodnutí Městského soudu bylo v souladu se základními ústavními právy. Soudce také zdůraznil, že Ústavní soud není náhradní soudní instancí u bagatelních sporů a že předmětem zkoumání nebyla samotná oprávněnost účtování poplatku. Přesto si je ale prý vědom toho, že jde o pilotní rozhodnutí, které může zvrátit osud celého sporu, který v Česku v posledních jednadvaceti měsících svádějí banky a klienti zastupovaní „protipoplatkovými“ iniciativami. Fakticky ale k žádnému zvratu nedochází. Banky totiž u pražských obvodních soudů drtivě vítězí a dá se očekávat, že dnešní rozhodnutí Ústavního soudu zaběhlou praxi ještě víc podpoří.
Rozhodl by německý soud jinak?
Právní zástupce klientky České spořitelny Petr Toman byl z rozhodnutí Ústavního soudu očividně rozladěný. „Samozřejmě s ním nesouhlasím, ale nezbývá mi než ho respektovat. Celou dobu jsme věřili, že se Ústavní soud zastane práv spotřebitelů, že je zdůrazní a pojmenuje. Věřili jsme, že se soud v teoretickém sporu o tom, zda zvítězí ochrana spotřebitele, nebo autonomie vůle, přikloní k ochraně spotřebitele podobně jako třeba v Německu. To se bohužel nestalo,“ vysvětloval advokát, který je garantem iniciativy PoplatkyZpět.cz. Jedním dechem však dodal, že pokud by se soud konal v Německu nebo na Slovensku, tak by spotřebitel zvítězil.
S hromadným podáváním žalob prostřednictvím iniciativy PoplatkyZpět.cz je tak podle všeho konec. Petr Toman ale připomíná, že ještě není definitivně dobojováno. Další postup se ale prý bude týkat už jen vybraných individuálních případů. „Uvažujeme o tom, že věc předložíme Evropskému soudu pro lidská práva. U sporů, kde částky přesahují hranici bagatelního sporu, tedy deseti tisíc korun, pak navrhneme jiným soudům, aby se obrátily s předběžnou otázkou k Soudnímu dvoru Evropské unie. Ten je totiž spotřebitelům evidentně nakloněný mnohem víc než Ústavní soud.“
Naopak banky jsou s rozhodnutím Ústavního soudu samozřejmě spokojené. „Nález Ústavního soudu potvrzuje skutečnost, že naše poplatková politika byla v souladu s platnými smlouvami a legislativou. Česká spořitelna věří, že dnešní rozhodnutí Ústavního soudu napomůže ukončit protahování uměle vyvolávaných sporů, jejichž cílem není ve skutečnosti ochrana spotřebitele, nýbrž podnikatelský projekt jejich iniciátorů,“ píše ve svém prohlášení Česká spořitelna.
Ústavní soud byl poslední šance poplatkobijců
Dalo by se říct, že od samého začátku sporu o úvěrový poplatek bylo jasné, že o konečném výsledku bude rozhodovat Ústavní soud. Otázkou bylo v podstatě jen to, zda ústavní stížnost nakonec podají banky, nebo iniciativy, které proti poplatku bojují. Záleželo na výsledcích pražských obvodních soudů, pod které správně spadají centrály největších hráčů na českém bankovním trhu. První rozsudek, který vynesl v polovině dubna 2013 Obvodní soud pro Prahu 5, sice nařizoval Hypoteční bance, aby svému klientovi poplatek za vedení hypotečního účtu vrátila, situace se ale hodně rychle obrátila a banky začaly získávat u soudů drtivou převahu. Podobné to bylo i u finančního arbitra, ke kterému se klienti s žádostí o vrácení poplatku mohli také obracet. Podle údajů České bankovní asociace bylo do včerejšího dne evidováno 300 soudních rozsudků ve sporech o oprávněnost bankovních poplatků v rámci hromadných žalob na banky. Prozatímní skóre je 297 : 3 ve prospěch bank. Finanční arbitryně vynesla 121 rozhodnutí v poměru 113 : 8 ve prospěch bank.
Nepříznivý vývoj sporu o úvěrový poplatek se tak právníci projektu PoplatkyZpět.cz pokusili zvrátit u Ústavního soudu. Tomu v polovině loňského prosince odeslal advokát Petr Toman první ústavní stížnost, která rozporuje dosavadní rozhodování soudů. „Smyslem ústavní stížnosti je boj o právní uznání, že banky a další velké společnosti musí vůči spotřebitelům postupovat férově a transparentně. V konkrétním případě by se férovost a transparentnost měly projevovat především tím, že spotřebitel bude jasně informován o jednotlivých složkách ceny produktu a o službách, na které má nárok,“ vysvětluje Petr Toman.
Zástupci bank ale nepřipouštěli, že by ústavní stížnost mohla uspět. Důvodem celého sporu podle nich navíc nebyla nespokojenost bankovních klientů, ale podnikatelský záměr subjektů stojících za iniciativou PoplatkyZpět.cz. „Obecné soudy setrvale rozhodují ve prospěch bank a jejich právního výkladu. Jsme si jistí, že soudy posuzují spory bank a právníků poplatkové iniciativy i s přihlédnutím k judikatuře Ústavního soudu a věříme, že Ústavní soud, pokud se bude žalobou doktora Tomana zabývat, právní názor obecných soudů potvrdí. Banky jsou přesvědčeny, že při účtování poplatků postupovaly vždy v souladu s právem,“ komentoval podání ústavní stížnosti náměstek ředitele České bankovní asociace Jan Matoušek.
Sdílejte článek, než ho smažem
Diskuze
Příspěvek s nejvíce kladnými hlasy
16. 4. 2014 15:55, Tom
Banka si vede úvěrový účet jen pro své potřeby. Klient žádný speciální účet pro hypotéku nebo úvěr nepotřebuje. Klidně může mít banka pro tyto účely například sdružený účet.
Veškeré poplatky znepřehledňují vzájemné porovnání úvěrových produktů.
Zobrazit celé vláknoSkrýt celé vlákno
V diskuzi je celkem (18 komentářů) příspěvků.