Učitelé mají učit finanční gramotnost, ale často neznají ani základní pojmy

Jan Stuchlík | rubrika: Když se řekne | 13. 11. 2009 | 23 komentářů
Rozdíly ve znalostech učitelů, kteří mají učit finanční gramotnost na základních a středních školách, jsou velké. Přitom do dvou let by se finanční témata měla učit na všech českých školách.
Učitelé mají učit finanční gramotnost, ale často neznají ani základní pojmy

„Zákonem nelze ochránit nikoho před vlastní pošetilostí,“ zakončila členka Bankovní rady ČNB Eva Zamrazilová svůj příspěvek na semináři o lichvě. Regulace je sice pro ochranu spotřebitele na finančním trhu důležitá, nicméně nemůže nahradit alespoň základní znalosti a obezřetnost klientů. „Proto je tak důležitá podpora finanční, ekonomické a právní gramotnosti,“ dodala Zamrazilová.

Typickým příkladem jsou spotřebitelské úvěry, zejména od pochybných nebankovních poskytovatelů, které dostanou dlužníky do finančních problémů. Pokud by se klienti ptali na podmínky úvěru nebo si přečetli smlouvu a řídili se alespoň selským rozumem, na první pohled nevýhodný úvěr by si pravděpodobně nevzali. Odborníci na dluhové poradenství se nicméně shodují, že tento typ finanční gramotnosti v Česku stále chybí.

Sama Česká národní banka (ČNB) se angažuje zejména ve školení učitelů základních a středních škol. Loni s její pomocí vyšla učebnice Finanční a ekonomická gramotnost, jejíž autoři, Michal Skořepa, poradce viceguvernéra Mojmíra Hampla, a jeho manželka, učitelka, stihli zatím uskutečnit třicet seminářů, kterých se zúčastnilo na šest set učitelů z pěti set škol.

Důraz na učitele je logický. Už letos by podle rámcových vzdělávacích programů, na jejichž základě si každá škola vytváří vlastní výukové plány, měly střední školy zařadit do vyučování výuku finanční gramotnosti. „Na všech školách by se tato látka měla učit do dvou let,“ říká Klára Hájková, náměstkyně ministra financí.

Hledáte výhodný firemní úvěr? Klikněte ZDE.

Potíž je v tom, že ani sami učitelé toho často neznají o moc víc než jejich svěřenci. „Velké rozdíly ve znalostech učitelů nás překvapily,“ říká Skořepa. „Učitelé většinou mají nějaké základní znalosti, protože v životě se s některými produkty setkali. Většinou ale neví, co znamenají speciální pojmy jako fixace úrokové sazby, refinancování úvěruči RPSN,“ dodává Skořepa.

Mezi učiteli, kteří se seminářů pořádaných ve spolupráci s ČNB, zúčastnili, někteří dříve zkoušeli profesi finančního poradce. Na jeden seminář jich v průměru přišli jeden až dva ze zhruba dvacítky účastníků. „Byli tam ale i takoví, kteří vůbec nevěděli, o čem je řeč. Ti většinou mlčeli a na nic se neptali,“ vypráví Skořepa.

Učitelé se liší i v tom, jak chtějí finanční gramotnost učit. Ti ze základních škol se často na seminářích zajímali o formu, jakou dětem ekonomickou a finanční problematiku vysvětlit, aby je to bavilo. „Naopak učitelé ze středních škol chtěli co nejvíc faktických informací. Hráli jsme s nimi třeba hru na pravěké tržiště, při které žáci snadno pochopí výhody peněz oproti naturální směně zboží. Po hře za mnou přišla jedna z učitelek a řekla: „Ale nebudeme si tady jen hrát, že ne.“,“ říká Skořepa.

Kniha, podle které Skořepa učitelům finanční gramotnost vysvětluje a která slouží i pro výuku dětí, přitom obsahuje řadu podobných her a aktivit. Právě sázka na aktivitu dětí se vyplatila, soudí Skořepa z ohlasu učitelů. Děti musí samy vyhledávat informace na internetu či zjišťovat, jak daný problém či finanční rozhodnutí řešili jejich známí, rodiče či kamarádi. „To je připraví pro praxi nejlépe,“ myslí si Skořepa.

Školy sice musí začít finanční gramotnost učit, je ovšem jen na nich, jakou formu zvolí a kolik hodin tématu věnují. Některé základní školy vyčlenily pro finanční vzdělávání jen deset hodin za celé čtyři roky, které žáci stráví na druhém stupni. „Jsou ovšem i takové, které na to věnovaly hodinu týdně v deváté třídě,“ tlumočí zkušenosti učitelů Skořepa. Často záleží přímo na učitelích, kolik hodin si pro finanční vzdělávání vydupou.

Nic, kromě vlastní touhy vychovat děti pro praktický život, je k aktivitě nenutí. Školní inspekce výuku finanční gramotnosti zatím nesleduje. „Neexistuje jednotná metodika, jak to učit. Není stanovena ani doporučená časová dotace pro finanční vzdělávání. Takže v podstatě ani nemáme co kontrolovat,“ vysvětluje Libor Vacek, tiskový mluvčí České školní inspekce.

Samy školy si mohou vybrat z řady způsobů jak finanční vzdělávání učit. Ať už jde o formu, kterou nabízí Skořepa z ČNB ve své učebnici, či projekt Rozumíme penězům, který sází na simulace a diskuse žáků s učitelem, nebo různé deskové hry a další školení, které pořádají neziskové organizace či některé poradenské firmy.

ČNB chce šíření finanční gramotnosti do škol dál rozvíjet. Letos v říjnu vznikl i speciální tým pro finanční gramotnost. Na školení učitelů by tak mohlo být vyčleněno více lidí než jen manželé Skořepovi. Připravuje se také spuštění edukativních internetových stránek, uvádí Eva Zamrazilová.

Zájem učitelů o toto téma určitě nepoleví. V Česku je přes čtyři tisíce základních škol. Na každé z nich by měl být schopen učit finanční problematiku minimálně jeden až dva učitelé. Ve srovnání s tímto počtem ale zatím nejrůznějšími kurzy prošel jen zlomek z nich.

Na jaké téma by se především měla soustředit výuka finanční gramotnosti? Podělte se o názor.

Srovnávat se vyplatí

Srovnávat se vyplatí

Kalkulátor.cz je srovnávač, který lidem šetří peníze ve světě energií, pojištění, telekomunikací a financí. My počítáme, vy šetříte.

Sdílejte článek, než ho smažem

Líbil se vám článek?

-3
AnoNe
Vstoupit do diskuze
V diskuzi je celkem 23 komentářů

Diskuze

Příspěvek s nejvíce kladnými hlasy

15. 11. 2009 19:36, Hráč

Finanční gramotnost mám jako volitelný předmět na ZŠ už 4 roky. a to pro žáky 8. a 9.tříd. .Neřešíme to jak se stát klienty bank,ale jak si pasivní příjem zařídit sami -tedy jak být finančně nezávislými.
Využíváme myšlenky Kiyosakiho jako motivátora, jeho hru Cashflow , dále Finanční svoboda a řadu podkladů,které podporují iniciativu v podnikání, investování i zaměstnání. Hlavně se zaměřujeme na to jak se nespoléhat na stát a na podobné naivní názory.
Byli jsme v ČT 1 v pořadu Krotitelé dluhů díl č.12 - více na :

+1
+-
Reagovat na příspěvek

Příspěvek s nejvíce zápornými hlasy

13. 11. 2009 11:42, Stanislav

Však se tu Klaus včera chvástal, jaké prý položil základy zdravému bankovnímu systému, mně to neříkej, já to vím, ale jemu a jeho poskokům tohle napiš.

Zobrazit celé vlákno

-4
+-
Reagovat na příspěvek
Vstoupit do diskuze
V diskuzi je celkem (23 komentářů) příspěvků.

A tohle už jste četli?

Finanční gramotnost aneb když si děti hrají nejen na rodiče

22. 9. 2009 | Jan Stuchlík | 5 komentářů

Finanční gramotnost aneb když si děti hrají nejen na rodiče

Na světě je nová učebnice finanční gramotnosti. Vznikla v rámci projektu Rozumíme penězům a spíše než o klasickou učebnici jde o návod, jak děti finanční gramotnosti naučit. Základem... celý článek

Ona opisuje, aneb jak se učitelé učí finanční gramotnosti

25. 3. 2009 | Petr Čermák | 12 komentářů

Ona opisuje, aneb jak se učitelé učí finanční gramotnosti

Rozhodování, kdy a jak si vyměnit peníze na cestu do zahraničí nebo co dělat s neuváženým dluhem, měl na svých bedrech učitelský sbor ze základní školy v Buštěhradě. Učitelé si tak... celý článek

Finanční gramotnost: Děti se učí tvořit rozpočet rodiny na pět let

17. 3. 2009 | Petr Čermák | 9 komentářů

Finanční gramotnost: Děti se učí tvořit rozpočet rodiny na pět let

V rámci projektu na podporu finanční gramotnosti Rozumíme penězům si děti na středočeských školách zkouší, jak hospodaří rodina. V modelových situacích se učí, jak pamatovat na zdražení... celý článek

Češi mají ve finančním vzdělávání ojedinělé nápady

29. 1. 2009 | Petr Čermák | 4 komentáře

Češi mají ve finančním vzdělávání ojedinělé nápady

Porozumět financím a finanční problematice nebývá snadné. Zvláště ne pro děti. Některá témata jim je ale možné podstatně lépe představit formou her a praktických příkladů. Takový způsob... celý článek

Partners Financial Services